Chápat ticho a tisíciletí staré chorály. Vyšla kniha o klášterech, kde se mlčí

Aleš Palán Aleš Palán
28. 4. 2021 17:30
Knihy zaměřené na rozvoj osobnosti okupují přední místa žebříčků bestsellerů. Každý po nich touží. Stačí přece správně dýchat, usměrnit mysl, netrápit se kravinami a hle: mohou z nás být zářící duchovní bytosti, ze kterých na každém kroku kape štěstí.
Turecká Kappadokie byla jedním z klíčových center křesťanství. Dnes už tam století žádní mniši nežijí.
Turecká Kappadokie byla jedním z klíčových center křesťanství. Dnes už tam století žádní mniši nežijí. | Foto: Shutterstock

Nakladatelstvím Dauphin nedávno vydaná kniha Čas mlčení s podtitulem Putování po klášterech je v jistém slova smyslu protipólem těchto děl. Britský cestovatel, voják a učenec sir Patrick Leigh Fermor, který žil v letech 1915 až 2011, bere čtenáře do těch nejpřísnějších klášterů: cisterciáckých a trapistických.

Mniši zde vstávají ve tři ráno, denně se dlouhé hodiny modlí, tvrdě fyzicky dřou, málo spí, skoro nemluví. Dny a roky pracují na blízkém spojení s Bohem. A pořád nemají vyhráno. Asi jim nikdo neřekl, že stačí správně dýchat. Nebo je to složitější?

Patrick Leigh Fermor doma v Řecku.
Patrick Leigh Fermor doma v Řecku. | Foto: patrickleighfermor.org

Fermor je fascinující vypravěč a úchvatně popisuje. Návštěva starých byzantských skalních klášterů v turecké Kappadokii, kde už století žádní mniši nežijí a kolem je jen vyprahlá krajina a muslimský svět, působí jako dobrodružství nahuštěné na pár stránek.

Autor nevstupuje po vzoru Julese Verna až do středu Země, přesto v jeskyních nachází úžasné prostory, jejichž tajemství dokáže ctít a přitom vstřebávat. Na takovou duchovní speleologii se nezapomíná.

A co teprve západní kláštery, kde mniši zůstali. Fermor je navštěvuje opakovaně, pobývá v nich, vnímá zprvu svůj neklid, přímo ho popouzí monotónnost zdejšího života. Kláštery mu připadají jako hřbitovy, ale pozoruje je a přemýšlí. Poznává v mniších osobnosti, v jejich denním řádu smysl. Chápe ticho, tisíciletí staré chorály, modlitby. A do toho tvrdou, až devastující práci.

Fermor nepřichází jako křesťan, ale poznamenává: "Ať už mají kritici jakékoliv názory na fundamentální pravdy či omyly křesťanského náboženství - jak povrchní a plytká jsou obvinění z pokrytectví, zahálčivosti, sobectví či úniku před skutečností! Život mnichů plyne v nesmírně intenzivním zápase o jistotu víry, v němž nikdy nepolevují. Ostatně žádný žijící člověk nemůže s určitostí říci, zda základy jejich přesvědčení jsou pravdivé, či falešné."

Ano, laskavý čtenář pak už jen může slůvko "jejich" zaměnit za "jeho" nebo "svého". Pokud jsme otevření a snažíme se chápat, je jistá míra nejistoty znamením, že jsme na správné cestě, že jsme ještě na cestě.

Ani po letech mlčení, rozhovorů a knih, které v ústraní klášterů napsal, ani po tom všem se Fermor nestal katolíkem. Tohle není spisek o konverzi. Autor zaznamenává slavné i trapné okamžiky, kterými kláštery procházely v průběhu staletí, ale spíš jen tak bokem. Pouze se o nich zmiňuje pro kontext, to podstatné se děje v tuto chvíli. A mnoho nezáleží, že autor zemřel před deseti lety a své cesty do nitra klášterů započal už v 50. letech minulého století.

Obal knihy Čas mlčení: putování pro klášterech.
Obal knihy Čas mlčení: putování pro klášterech. | Foto: Dauphin

U trapistů se za tu dobu příliš nezměnilo, jak se ještě v předpandemické době mohl přesvědčit zájemce, který si domluvil pobyt třeba v Novém Dvoře na Plzeňsku. I tady se vstává brzy, mlčí se, modlí a v lese se pomocí sochorů dobývají pařezy.

Patrick Leigh Fermor ale pronikl dál, za oponu tohoto bezčasí, kde století mnoho neznamená. Došel až ke každé jednotlivé chvíli, která je duchovní výzvou i možností, jak se ztratit v mlhovinách úvah. Život je boj, ano, a pro členy kontemplativních řádů dvojnásob.

S hlubokou empatií a přitom kritickým odstupem, bez známky patosu, se snahou porozumět duchovním i psychologickým rozporům dochází Fermor na konci dlouhé cesty zaznamenané v krátké knize k fascinujícímu stanovisku: "Cítím se stejně zmatený a nejistý, jako jsem byl onoho prvního večera. Stále se necítím kompetentní k tomu, abych vyslovil úsudek o okolnostech a podmínkách žití v oné nepřístupné mrazivé osamělosti."

Klobouk dolů. Takhle dobře nevědět je někdy nad všechnu moudrost světa.

Kniha

Patrick Leigh Fermor - Čas mlčení: putování pro klášterech
(Přeložil Rudolf Chalupský)
Nakladatelství Dauphin 2020, 128 stran, 248 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy