reklama
 
 

Jak se za totality šířila zakázaná literatura? Vyšla kniha o českém samizdatu

1. 12. 2018 16:10
Český literární samizdat, tedy strojopisně šířenou literaturu publikovanou navzdory režimu, představuje nová kniha vydaná nakladatelstvím Academia.

Slovníkově zpracovaná publikace nazvaná Český literární samizdat: 1949-1989, která vznikla v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, na více než 600 stranách seznamuje čtenáře s vydavatelskými podniky, periodiky i sborníky z oblasti literárního samizdatu v období po únoru 1948 i srpnu 1968.

Zásadním zdrojem materiálu se staly fondy pražské knihovny Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda, jež vznikla bezprostředně po pádu komunistického režimu a soustřeďuje právě dříve zakázanou produkci exilových i samizdatových vydavatelů.

K rozšíření fenoménu literatury, kterou lidé opisovali na psacích strojích a šířili mezi sebou, vedly publikační zákazy, jimiž komunistická moc zejména po srpnu 1968 postihla mnoho spisovatelů, publicistů i odborníků z různých oblastí společenských věd.

Nešlo o nový prvek literární historie: utajené šíření zakázaných knih je dávným jevem kulturních dějin a v minulém století se rozvíjelo už za protektorátu či po komunistickém puči roku 1948.

Teprve normalizační režim ale ze samizdatu učinil plnohodnotnou součást literárního života, byť byla omezena složitostí výroby, minimálními náklady opisovaných knih i konspiračními pravidly. Právě na samizdat byli dlouhodobě odkázáni mnozí z nejvýznamnějších autorů 60. let minulého století, k nimž se postupně přidávali začínající spisovatelé mladších generací.

Autoři nové publikace v čele s literárním vědcem Michalem Přibáněm se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, jako jsou Edice Petlice, Edice Expedice nebo časopisy Kritický sborník, Revolver Revue, Vokno a Host. Shromáždili také mnoho dosud neznámých údajů o lokálních edicích a časopisech, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi.

Samizdat autoři nepředkládají jako způsob komunikace příslušný výhradně disentu, nýbrž jako podstatnou součást alternativní kultury normalizačního období, zejména v 80. letech výrazně pronikající do takzvané šedé zóny české společnosti.

Editor současné knihy Michal Přibáň se už roku 1999 s Jiřím Gruntorádem a Lucií Formanovou podílel na knize Exilová periodika, jež představovala kompletní kompletní soupis více než tisíce dosud zjištěných novin a časopisů, které Češi v zahraničí vydávali po roce 1945. Obdobím českého protikomunistického exilu v letech 1948 až 1968 se zase Přibáň zabýval v titulu nazvaném Prvních dvacet let, který roku 2008 vydalo nakladatelství Host.

autor: ČTK | 1. 12. 2018 16:10

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama