Česko bude chybět na knižním festivalu v Boloni, nakladatelé to kritizují

ČTK ČTK
11. 3. 2021 15:21
Česká republika zrušila účast na mezinárodním veletrhu dětské knihy Children's Book Fair v italské Boloni. Nakladatelé v otevřeném dopise vyzývají ministra kultury, aby rozhodnutí ještě zvážil.
Posledního předpandemického ročníku boloňského veletrhu se zúčastnil Petr Sís (vpravo), jehož kniha vydává nakladatelství Labyrint.
Posledního předpandemického ročníku boloňského veletrhu se zúčastnil Petr Sís (vpravo), jehož kniha vydává nakladatelství Labyrint. | Foto: Children's Book Fair

Podle signatářů je festival jediný svého druhu a menší nakladatelství si nemohou dovolit zaplatit si tam vlastní stánek. V dopise adresovaném ministru Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD to uvedli spolu se zástupci ateliéru ilustrace a grafiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Dopis podepsali zástupci nakladatelství Baobab, Labyrint, Meander, Běží liška, Argo nebo Dauphin.

Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová odpověděla, že ministerstvo účast zrušilo na žádost Českého literárního centra a Moravské zemské knihovny, jež zajišťuje českou přítomnost na zahraničních veletrzích a která deklarovala problémy v komunikaci s italskými organizátory.

Vydavatele literatury pro děti a mládež rozhodnutí ministerstva udivilo. Uvedli, že ho s nimi nikdo nekonzultoval a neznají důvod zrušené účasti. Chtějí také vědět, zda se opatření týká pouze letoška, nebo i příštích let. "Je to jediný veletrh, kde se můžete potkat se všemi, i ilustrátory a typografy," vysvětluje Tereza Horváthová z nakladatelství Baobab.

Pro většinu českých nakladatelů je nemožné koupit si v Boloni vlastní stánek. Peníze na to podle signatářů dopisu mají jen velké firmy. "Žádný jiný veletrh z těch, které jste se rozhodli zachovat, nemá speciální platformu pro knihy pro děti a mládež, a nemá tak absolutní mezinárodní účast," stojí v dopise.

"V Londýně můžete obchodovat s Británií, v Paříži především s Francií, Frankfurt je skvělé místo pro obchodování se současnou literaturou, ale v Bologni se můžete protnout se všemi nejdůležitějšími nakladateli a autory současného knižního světa pro děti a mládež," srovnávají signatáři.

Veletrh vznikl v roce 1963, tehdejší Československo stálo vedle Itálie a Francie u jeho zrodu. Podle autorů dopisu to bylo v letech, kdy československý animovaný film a ilustrace zažívaly rozmach a staly se jedním z vývozních artiklů země. Účast českého státu na veletrhu byla proto samozřejmá.

Posledních deset let české dětské ilustrované knihy malých nakladatelů získávají mezinárodní ceny. Česko mělo být hlavním hostem některého z budoucích veletrhů. Podle nakladatelů je absurdní, že právě v této době český stát účast zrušil.

Letos pořadatelé plánují veletrh na 14. až 17. červen, a to i on-line formou. Před koronavirovou pandemií na něj jezdilo přes 1400 vystavovatelů a kolem 30 tisíc návštěvníků z 80 zemí, uvádějí organizátoři.

Teď je klíčové zachránit knihkupeckou síť. Když padne část nakladatelů, trh se zotaví, když padnou knihkupci, spadne to celé, varuje Martin Vopěnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Německo chce posílit hlídky na hranicích s Polskem, míří do něj stále více migrantů

Německý ministr vnitra Horst Seehofer chce, aby v německo-polském pohraničí v zesílené míře působily společné hlídky. Do Německa totiž přes Polsko přichází stále více migrantů z Běloruska a v Německu se kvůli tomu ozvaly i výzvy k zavedení hraničních kontrol.

Seehofer podle agentury DPA v dopisu svému polskému protějšku Mariuszovi Kamińskému navrhuje, aby hlídky působily zejména na území Polska. Jeho cílem je vyhnout se zavedení hraničních kontrol, ale migranty zastavit ještě na polském území.

Od léta se z Běloruska přes polské území k německé východní hranici dostalo asi 5000 lidí z Iráku, Sýrie a dalších krizových oblastí. Podle Evropské unie jde o prvek hybridní války, kterou proti ní vede autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v odvetě za unijní sankce.

DPA uvádí, že se tak rodí nový možný konflikt mezi Berlínem a Varšavou: podle pravidel platných v Evropské unii by migranty mělo zaregistrovat Polsko a umožnit jim požádat o azyl, což se ovšem velmi často neděje. Místo toho pokračují tito lidé, často s pomocí pašeráků, v cestě do Německa. Kvůli tomu šéf německých policejních odborů Heiko Teggatz v deníku Bild varoval před hrozící migrační krizí na hranici mezi Německem a Polskem. Podle jeho názoru situaci může vyřešit jedině dočasné zavedení hraničních kontrol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy