Cenu Franze Kafky letos dostane Milan Kundera, do Paříže mu to zavolal Železný

ČTK ČTK
20. 9. 2020 18:46
Mezinárodní literární Cenu Franze Kafky letos obdrží spisovatel Milan Kundera. V neděli o tom informoval Vladimír Železný, předseda pořádající Společnosti Franze Kafky a někdejší ředitel TV Nova.
Foto: © Gallimard

O udělení ceny rozhodla mezinárodní porota. Kundera, žijící ve Francii, na oznámení o udělení ocenění podle Železného telefonicky reagoval tak, že se cenou cítí poctěn - zvláště proto, že jde o Kafkovu cenu, cenu "od kolegy spisovatele", který mu byl nad jiné blízký.

Knihkupectví od září prodávají Slavnost bezvýznamnosti od Milana Kundery, první z jeho francouzských románů, který se dočkal oficiálního českého překladu.
Knihkupectví od září prodávají Slavnost bezvýznamnosti od Milana Kundery, první z jeho francouzských románů, který se dočkal oficiálního českého překladu. | Foto: ČTK

Podle Vladimíra Železného porota ocenila Kunderovu celoživotní tvorbu, která představuje mimořádný přínos české kultuře i nepřehlédnutelný ohlas v evropské a světové kultuře, do které se autor zapsal překlady ve více než 40 jazycích.

Společnost Franze Kafky se podle Železného rozhodla připojit také k četným dosavadním iniciativám světových kulturních institucí a osobností a nominovat Kunderu na Nobelovu cenu za literaturu.

Cenu uděluje kafkovská společnost od roku 2001. Jejím posláním je ocenit výjimečnou literární tvorbu současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu - tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších tvůrců moderní světové literatury.

Ziskem ocenění se tak Kundera přiřadí k mnoha zahraničním nositelům Ceny Franze Kafky, kterými se v uplynulých letech stali například Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke či Margaret Atwoodová.

Z českých spisovatelů ocenění obdrželi Ivan Wernisch, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Daniela Hodrová.

Jednadevadesátiletý Milan Kundera patří k nejvýznamnějším a nejoblíbenějším moderním českým autorům, některá zahraniční média ho označují za "obra evropské literatury".

Jeho prvním románem byl v roce 1967 Žert. Poté co vydal v roce 1979 Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za "prezidenta zapomnění", komunistický režim zbavil Kunderu československého občanství.

Od poloviny sedmdesátých let autor žije ve Francii, od roku 1981 má francouzské občanství. Loni získal znovu občanství české.

Od září si čtenáři mohou koupit zatím poslední Kunderův román Slavnost bezvýznamnosti přeložený do češtiny. Jde o mimořádnou událost, protože Kundera, který píše už pouze francouzsky, od 90. let minulého století překlady svých děl nepovoloval. Nyní se jeho českou překladatelkou stala Anna Kareninová.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy