reklama
 
 

Célinovy antisemitské pamflety nevyjdou. Nakladatelství Gallimard kvůli nim hrozil soud

12. 1. 2018
Respektované francouzské nakladatelství Gallimard se zaleklo odmítavých reakcí a nakonec nevydá kritickou verzi antisemitských pamfletů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina ze 30. let minulého století. Měly být součástí tisícistránkového svazku Polemické texty. "Rozhodl jsem se projekt pozastavit, protože pro něj teď nejsou vhodné metodologické ani historické podmínky," řekl agentuře AFP šéfredaktor nakladatelství Antoine Gallimard.

Šéf nakladatelství Antoine Gallimard ještě začátkem týdne tvrdil, že Célinovy pamflety, jež naposledy vyšly roku 1945 a v nichž autor vyzýval k vyhlazení Židů, chystaná publikace zařadí do kontextu a opatří je poznámkami. Čtenáři by je tak četli již s dovětkem o tom, kolik antisemitismu a násilí podnítily.

"Chápu pocity těch našich čtenářů, které plán vydat texty šokoval, ublížil jim nebo je znepokojil ze zjevných etických a morálních důvodů," dodal Antoine Gallimard.

Kvůli plánu vydat pamflety se nakladatelství mohlo dostat až k soudu. Francouzský právník a bojovník za práva Židů deportovaných během druhé světové války Serge Klarsfeld upozornil, že pamflety "ovlivnily celou generaci kolaborantů, již posílali francouzské Židy na smrt", a pohrozil, že jejich vydání zablokuje soudní cestou.

"Ulevil jsem si. Bývala by to byla náročná bitva," komentoval nyní Klarsfeld rozhodnutí Gallimardu.

Příznivě se k pozastavení vydání vyjádřil též Francis Kalifat, prezident francouzské organizace zastřešující tamní židovské obce.

Antisemitské pamflety zvané Bagately k masakru, Škola mrtvol a Z ostudy kabát výrazně poškodily pověst Louise-Ferdinanda Célina, jinak označovaného za předního francouzského moderního romanopisce. Autor roku 1944 po vylodění Spojenců v Normandii ze strachu z obvinění z kolaborace uprchl z Francie a později byl v nepřítomnosti odsouzen k propadnutí poloviny majetku.

Když Céline roku 1961 umíral, přál si, aby jeho pamflety již nikdy nevyšly. S novým vydáním teprve letos svolila Célinova stopětiletá vdova Lucette Destouchesová. Ta má právo rozhodovat o pozůstalosti po dobu sedmdesáti let od autorovy smrti, tedy do roku 2031.

"Célinovy pamflety jsou součástí nejhanebnější kapitoly francouzského antisemitismu. Ale cenzurovat je znamená zakrýt jejich ideologické kořeny," bránilo se nakladatelství Gallimard, přesvědčené, že je lepší, aby texty byly k dispozici s doprovodným komentářem, než aby se například ilegálně šířily po internetu.

Gallimard se v tomto ohledu inspiroval kanadským nakladatelstvím Éditions 8, které Célinovy pamflety s doprovodným komentářem publikovalo před šesti roky v Quebecu.

Pro vydání textů se vyslovil též francouzský premiér Édouard Philippe, podle nějž není důvod se publikace textů obávat, budou-li zasazeny do kontextu.

autoři: Kultura, | 12. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama