Dnes se jejich nové knihy rozhodnutím poroty ocitly v užší šestici finalistů. Kromě nich budou o cenu usilovat Američanka Lucy Ellmannová, Britka Bernardine Evaristová, Nigerijec Chigozie Obioma a turecko-britská autorka Elif Şafaková. Mezi finalisty jsou tedy dva muži a čtyři ženy. Vítěz bude vyhlášen 14. října v Londýně.
O Rushdiem a Atwoodové se už od zveřejnění širšího seznamu hovoří jako o favoritech, neboť jsou nejznámější. Devětasedmdesátiletá Kanaďanka Atwoodová byla nominována za román The Testaments (Závěti), který je pokračováním jejího slavného Příběhu služebnice z roku 1985.
Tato dystopie pojednávající o totalitním státě Gileád a ženách, jež jsou nuceny plodit děti pro vládnoucí třídu velitelů, v posledních letech získala obrovskou popularitu díky seriálové adaptaci v hlavní roli s herečkou Elisabeth Mossovou.
Novinka The Testaments se odehrává 15 let po Příběhu služebnice. Na pultech knihkupectví se objeví příští týden. Pro Atwoodovou jde už o šestou nominaci na Bookerovu cenu, kterou dosud získala jen jednou, v roce 2000 za román Slepý vrah.
Fakt, že se novinka prosadila do užšího výběru porotců Bookerovy ceny, románu pomůže v propagaci - kniha je zatím pro většinu čtenářů obestřena tajemstvím a recenzní embargo na ni platí do vydání, příštího úterý 10. září. Tehdy se dílo Atwoodové dostane na trh se vší pompou, včetně půlnočních prodejů a galavečera v londýnském Národním divadle, kde Atwoodová knihu pokřtí a také z ní přečte. Akci bude přenášet více než 1300 světových kin.
Šéf porotců Bookerovy ceny Peter Florence řekl, že získat rukopis novinky Atwoodové bylo "nesmírně komplikované". Všichni museli slíbit, že nevyzradí podrobnosti o ději. "Je to divoká a zároveň krásná kniha, která nás všechny, kteří dnes žijeme na tomto světě, oslovuje s mimořádnou silou a přesvědčením," shrnul šéf poroty.
The #BookerPrize2019 has been announced & here are the six novels!
— Eric Karl Anderson (@lonesomereader) September 3, 2019
I’m ecstatic to see “Ducks, Newburyport” included! The narrator is really an everyman/everywoman of our time. Also thrilled for “Girl, Woman, Other” w/ its rich tales & characters.
What do you think of the list? pic.twitter.com/SJSwOmFU3n
Poznávání nové vlasti
Indicko-britský autor Salman Rushdie porotu zaujal románem Quichotte, inspirovaným Cervantesovým klasickým dílem.
Odehrává se v současných USA a vypráví o obchodním cestujícím a indických přistěhovalcích, kteří se snaží porozumět své nové vlasti.
Rushdie už má doma Bookerovu cenu z roku 1981 za knihu Děti půlnoci, letos mu ale kritici mnoho šancí nepřisuzují. Quichotte je podle nedělníku Observer "málokdy tak vtipný, jak si Rushdie myslí". List New York Times zase konstatoval, že Rushdieho dílo je "rozviklané, nafouklé a afektované".
Britský deník The Standard napsal, že novinky Rushdieho a Atwoodové se stanou bestsellery nehledě na to, jestli Bookerovu cenu dostanou. Naopak z méně známého autora může zisk prestižního ocenění udělat hvězdu a změnit mu kariéru.
Vloni se to stalo Anne Burnsové. Týden předtím, než získal Bookerovu cenu, svého románu Mlékař (Milkman) prodala 963 výtisků. Následující týden už to byl desetinásobek, 9446 výtisků, a dnes je celkový odbyt přes 500 tisíc výtisků. Něco podobného by se mohlo přihodit i letošním čtyřem dalším nominovaným, prorokuje The Standard.
Černý kůň na téměř 1000 stran
Američanka Lucy Ellmannová, která dlouhodobě žije ve Skotsku, do finále pronikla s experimentálním románem jménem Ducks, Newburyport.
Tento monolog anonymní ženy z domácnosti v amerického státě Ohio je napsán takřka v jediné větě, čítá téměř 1000 stran, zabývá se láskou, změnou klimatu, násilím způsobeným příliš snadno dostupnými zbraněmi i současným stavem USA. Knihu vydalo nezávislé malé nakladatelství.
Porota ji ocenila za originalitu, virtuozitu a formální novátorství. Podle britského deníku Guardian je román Ellmannové černým koněm soutěže.
Šedesátiletá Londýňanka s nigerijskými kořeny Bernardine Evaristová může cenu získat za román Girl, Woman, Other (Dívka, žena, někdo další), který proplétá příběhy 12 převážně ženských postav. Mnohé z nich jsou tmavé pleti a mají exotický původ, od Etiopie po Karibik. Podle deníku New York Times je kniha napsaná pozoruhodnou kombinací prózy a poezie.
Třiatřicetiletý Nigerijec Chigozie Obioma už o Bookerovu cenu usiloval před čtyřmi roky s prvotinou The Fisherman (Rybář), tentokrát se do finále dostal s milostným příběhem An Orchestra of Minorities (Orchestr menšin). Vypráví jej strážný duch mladého nigerijského farmáře.
Polidštění mrtvé ženy
Britsko-turecká spisovatelka Elif Şafaková má šanci na zisk ceny díky románu nazvanému 10 Minutes 38 Seconds in This Strange World (10 minut 38 vteřin v tomto podivném světě), v němž si hlavní hrdinka, prostitutka, v posledních minutách přehrává život.
"Polidšťuje zapomenutou mrtvou ženu a dává hlas těm, kteří nejsou slyšet," napsal deník Financial Times, podle nějž kniha odhaluje méně známou tvář Istanbulu v polovině 20. století a rozkrývá komplexní vnitřní životy protagonistek.
Cena spojená s odměnou 50 tisíc liber, což je v přepočtu 1,4 milionu korun, byla založena v roce 1969. Až do roku 2014 ji směli získat jen autoři ze Spojeného království, dnes je otevřená všem píšícím anglicky včetně Američanů, kteří ji obdrželi v letech 2016 i 2017.
Poslední roky byla známa pod názvem Man Bookerova cena, po odchodu generálního partnera se nyní vrátila k původnímu názvu. Novým sponzorem ceny je charitativní nadace Crankstart založená podnikatelem sirem Michaelem Moritzem a jeho ženou Harriet Heymanovou, bývalou spisovatelkou. S pořadateli uzavřela smlouvu o finanční podpoře Bookerovy ceny na příštích pět let.
