Blíží se udělení Nobelovy ceny za literaturu. Média se ptají, zda skončí skandály

ČTK Kultura ČTK, AFP, Kultura
6. 10. 2020 13:00
Tento čtvrtek 8. října hodinu po poledni středoevropského času se svět dozví jméno nového držitele Nobelovy ceny za literaturu. Tiskové agentury si před vyhlášením kladou především otázku, zda letošní rok přinese konec kontroverzí a skandálů, které provázely nedávné laureáty.
Na snímku z loňského ceremoniálu ve Stockholmu jsou poslední držitelé Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková a Peter Handke.
Na snímku z loňského ceremoniálu ve Stockholmu jsou poslední držitelé Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková a Peter Handke. | Foto: ČTK/AP

Od konce roku 2017 se osmnáctičlenná Švédská akademie, která o laureátech rozhoduje, potýkala s aférou kolem sexuálního obtěžování a předloni kvůli tomu musela udělení Nobelovy ceny za literaturu odložit.

Naděje, že prestižní instituce napraví pošramocenou pověst, se však nenaplnily ani vloni. Akademie ocenila rakouského autora Petera Handkeho, kritizovaného kvůli prosrbským postojům za války v bývalé Jugoslávii 90. let minulého století. Na protest porotu opustili dva externí hodnotitelé.

Vedle těchto událostí se pochyby nad literární povahou díla amerického hudebníka Boba Dylana, který cenu překvapivě vyhrál roku 2016, zdají banální, píše agentura AFP.

Ta rovněž připomíná, že pět z posledních šesti Nobelových cen za literaturu si odnesla Evropa, což posiluje naděje jiných kontinentů.

Sázkaři mezi ženami často zmiňují Kanaďanky - šanci mají esejistka a básnířka Anne Carsonová nebo autorka slavného antiutopického románu Příběh služebnice Margaret Atwoodová, stejně jako Američanky Joyce Carol Oatesová a Marilynne Robinsonová.

Z amerických autorů jsou ve hře postmodernisté Thomas Pynchon nebo Don DeLillo.

"Pokud akademie ví, co je pro ni dobré, zvolí Jamaicu Kincaidovou," napsal Björn Wiman, kulturní redaktor švédského listu Dagens Nyheter. Jednasedmdesátiletá spisovatelka z Antiguy, která má také americké občanství, píše romány o tématech jako rasismus, kolonialismus či rovnost pohlaví. "Je tedy přesně tou osobností, která by naplnila ideály ocenění, jak je vytyčil jeho zakladatel Alfred Nobel," domnívá se Wiman.

Podobnými otázkami se ve svých dílech zabývá i další nadějná kandidátka na Nobelovu cenu za literaturu pocházející z Karibiku, Maryse Condé z francouzského ostrova Guadeloupe.

Mezi muži si u sázkařů vysoko stojí Japonec Haruki Murakami, Keňan Ngugi wa Thiong'o, španělský romanopisec Javier Marías a jihokorejský básník Ko Un. Pro Keňana hovoří i fakt, že Afričan dostal Nobelovu cenu za literaturu naposledy v roce 2003. Tehdy jím byl John Maxwell Coetzee z Jihoafrické republiky.

V Evropě se pozornost stáčí k literátům z východní části kontinentu a Balkánu; cenu by mohli dostat například Maďaři László Krasznahorkai a Péter Nádas, rumunský postmodernista Mircea Cartarescu, Albánec Ismail Kadare nebo Ruska Ljudmila Ulická.

V širší skupině favoritů je také česko-francouzský romanopisec Milan Kundera.

Švédská literární kritička Madelaine Levyová se ale domnívá, že vkusu Švédské akademie spíš odpovídá provokativní francouzský autor Michel Houellebecq se svým "pesimistickým pohledem na současnou Evropu a negativním názorem na lidstvo", jak napsala. "Tvoří skvělá literární díla o slabých a odporných stránkách člověka," konstatuje Levyová.

Naopak literární server Lithub.com akademii zapřísahá, ať "hlavně proboha prosím nedává cenu Houellebecqovi".

Podle švédského novináře a nakladatele Svanteho Weylera je možné, že Nobelovku dostane osmašedesátiletá Angličanka Hilary Mantelová, držitelka již dvou Bookerových cen za trilogii o Thomasu Cromwellovi. "Mohla by uspět díky tomu, že skloubila extrémně přesné intelektuální popisy a zároveň oslovila širokou veřejnost," říká Weyler, podle nějž Mantelová pomohla k rehabilitaci žánru historického románu, ba z něj "udělala přední žánr současné světové literatury".

Také britský deník Guardian očekává, že tajnůstkářstká porota Švédské akademie letos vybere bezpečného vítěze, kterého nikdo nebude rozporovat. Ze 116 dosavadních laureátů cenu dostalo jen 15 žen, naposledy vloni Polka Olga Tokarczuková. Vítěz si odnese 10 milionů švédských korun, v přepočtu téměř 26 milionů korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy