Black metal na stavbě. Jak umělci Františku Štormovi vybuchovali řemeslníci

Ivan Hartman Ivan Hartman
18. 10. 2020 17:25
Rekonstrukce jihočeské chalupy a novostavba přilehlého ateliéru musela Františku Štormovi přinést zkušenost srovnatelnou s duchovním zážitkem. Vždyť respektovaný typograf, malíř, grafik, ilustrátor a hudebník, opakovaně navštěvující svou oblíbenou Indii, tvrdí, že žádný zenový klášter vysoko v horách nenaučí člověka tolik trpělivosti a tolerance k bližnímu jako stavba.

Ve své knize Stavitelé, vydané před několika dny u příležitosti Velkého knižního čtvrtka, tím Štorm myslí ryze českou drobnější stavbu, která vzniká svépomocí, pod rukama především venkovských fachmanů a melouchářů. Protože jako taková se stává "čekárnou na řemeslníky".

Tento termín by si František Štorm mohl nechat patentovat. Dokonale vystihuje jeden ze spodních proudů tuzemské ekonomiky. Kdo někdy, nikoliv na klíč, ale svépomocně, budoval či rekonstruoval dům nebo byt, dal by patentovému úřadu pro Štorma doporučení. Byla by to možná polovina národa.

Situace, kterou Štorm popisuje a ilustruje - co stránka textu, to jedna kresba tesařskou, zednickou či truhlářskou tužkou -, se dotýká navenek téměř neviditelných, lokálních základů zdejšího hospodářství, překrytých mediálně atraktivnějšími makroúdaji o růstu či poklesu HDP, nejbohatších Češích a byznysu, v němž se točí přinejmenším stamiliony.

František Štorm ale vystihl tu odvrácenou tvář, jež v zemi - jinak zavalené službami i zbožím všeho druhu - formuje společenskou kulturu odspodu. Třeba když se na stavbě zčistajasna objeví dlouho postrádaný tesař a Štorm se ho ptá, zda nemá jiný telefon, protože se mu nemůže dovolat. A řemeslník evidentně bez výčitek odpovídá, že "nemá žádnej, poněvadž ho všichni shánějí".

Místo tesaře by se daly dosadit jiné profese nezbytné pro stavbu - zedníci, klempíři, pokrývači či podlaháři, kteří by nejen nebyli obtížně sehnatelní a po domluvě by skutečně přišli pracovat, ale zároveň by byli schopni tvořit běžnou venkovskou "architekturu bez architektů", jež by se nepříčila okolní krajině. To by pak Štorm nemusel třeba fasádníkům zkracovat široké dřevěné hladítko, protože takto upraveným nástrojem nemohou udělat souvislejší rovnou plochu omítky, která se na stěnu chalupy z 19. století nehodí.

Ukázka z knihy Stavitelé.
Ukázka z knihy Stavitelé. | Foto: Volvox Globator

Je to výsledek Štormova přístupu k venkovské architektuře, jak mu ho vštípil otec, který v čase rekonstrukce chalupy zemřel. A ve "stavebním deníku" je tedy o tom záznam. Štorm popisuje, že otec ho naučil sát všechnu tu krásu dubových alejí, rybníků a jihočeských návsí. "Směrné územní plány nepokryjí jemnou krásu krajiny, ta je neměřitelná," píše Štorm. "Kdyby ji všichni viděli a milovali, každý by se snažil svým přirozeným citem nehyzdit přírodu a návsi vesniček."

Zní to neobvykle křehce od vůdčí postavy více než třicetileté blackmetalové kapely Master's Hammer, která vyznává "estetiku ďábla" a kde kytarista František Štorm ve vlastních textech chraplavým, hrůzostrašným hlasem zpívá nekřesťanské věci.

I této hře na pána temnot ale skvostný ilustrátor knih amerického hororového klasika Howarda Phillipse Lovecrafta či Stokerova Draculy zůstává na některých místech Stavitelů věrný. Třeba když si do stavebního deníku opět zapisuje, že mu "vybuchli řemeslníci", jak to v jeho okolí říkají lidé, kteří na řemeslníky marně čekají hodiny, dny i týdny, i když s nimi měli napevno něco domluveného. To se pak autorova fantazie rozletí do černých představ o situaci, která nastane po explozi.

"Mám mezitím sehnat zedníky. Ty sháním už měsíc a nic. Vybouchli."
"Mám mezitím sehnat zedníky. Ty sháním už měsíc a nic. Vybouchli." | Foto: Volvox Globator

"Mezi roztrhanými kusy mozolnatých těl létá všelijaký vercajk, třeba lžíce, fanky, kalfasy, vodováhy, vingle, kramle a střepiny míchaček," rozjede to Štorm blackmetalově. "Tratoliště okolo krvavého kráteru čpí obsahem střev, tedy hlavně rumem a obědem z bufetu. Mozky proletářů rozmázlé na dlažbě u popelnic olizuje toulavý pes, roj masařek mlsně poletuje a klubka červů hodují na zamřelých cárech socek."

Někteří Štormovi kamarádi prý nad nespolehlivostí řemeslníků šílí, běsní a nevraží, sžírají se negativní energií. On se ale "rozhodl tuhle sílu soustředit do hrotu tužky a ten děs co možná nejvěrněji vykreslit".

Na téměř čtyřicítce čtvercových černobílých ilustrací se tak objevuje řada přízračných motivů, jako kdyby je stvořil nějaký příbuzný malíře Aléna Diviše.

Stavební stroje přerůstají do živých organismů, z čepelí lopat srdcovek, uspořádaných do kruhu, se stává vyděšená mandala. Radiátory ústředního topení mohutně raší z trubek jako obrovská děsivá rostlina, tváře s vyvalenýma očima - u kapitoly Vybouchli mi řemeslníci - pohlcuje i s lopatou asi černá díra z vesmíru.

Štormovo vyrovnání se s jedenapůlletým budováním domu, který dokončil letos v lednu, má půvab nahrubo tesaného textu. Často zamíří k drobným, stylisticky vyladěným úvahám o architektuře, stavitelství, umění či přírodě, filozofujícím sloganům - "Odteďka za měsíc bude (betonový) základ (domu) vyzrálý. Budeme vyzrálí i my?" - či sdělením, které patří spíš do osobního než stavebního deníku.

Obal knihy Stavitelé.
Obal knihy Stavitelé. | Foto: Volvox Globator

Jenže deníky nelze u umělce Františka Štorma oddělovat. "Chalupa je moje tělo," píše. A tak když musí dělníci zbourat některé části stavení, autor líčí, jak to je on sám, kdo dostává děsné rány bagrem, bouracími kladivy, motorovými pilami a jak se řev nástrojů podobá bolestnému skřípění zubů v očistcových mukách. "Můžou být součástí stavebního deníku i součásti moje?" ptá se.

Mohou. A to je na knize Stavitelé právě podstatné. Na to by nejvýstižněji odpověděl americký filozof a spisovatel Henry David Thoreau, jehož deník z poloviny 19. století, nyní chystaný k českému vydání, František Štorm ilustroval. Thoreau část života strávil asketickým samotářským životem ve vlastnoručně zbudované chatě uprostřed přírody a roku 1841 si poznamenal: "Můj deník je částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla nazmar."

Kniha vyšla s dalšími 15 tituly v rámci Velkého knižního čtvrtka, jehož je Aktuálně.cz mediálním partnerem.

František Štorm: Stavitelé

Nakladatelství Volvox Globator 2020, 80 stran, 349 korun

Sestřih z představení novinek Velkého knižního čtvrtka. Zdeněk Zikmund, Jakub Szántó, Josef Formánek, Michaela Hošková a další mluví s Petrem Vizinou. | Video: Kosmas
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Dopravu na silnicích komplikuje v Česku sníh a vítr

Dopravu na některých místech republiky komplikují sněhové přeháňky, kvůli silnému větru se tvoří sněhové jazyky, podobně tomu bylo v pondělí. Problémy se sjízdností mají řidiči zejména na Vysočině, kde se stalo několik nehod. Kamiony v kopcích nemohou vyjet, stojí například v mohelnickém kopci v Olomouckém kraji.

V Libereckém kraji zůstává pro kamiony zavřená silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a také dvě silnice na Liberecku. V Orlických horách je zavřená silnice z Šerlichu do Orlického Záhoří. Na horách dnes meteorologové čekají trvalejší sněžení se silným větrem, který by mohl na silnicích tvořit sněhové jazyky a závěje.

Silný vítr zastavil i provoz horního úseky lanovky na Sněžku, kterou opět zasáhl vítr o síle orkánu, měl rychlost přes 133 kilometrů za hodinu. Silný vítr na hřebenech Krkonoš má být celý den.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Juventus se odvolal proti odpočtu bodů k tribunálu Italského olympijského výboru

Fotbalový Juventus se odvolal k nejvyššímu sportovnímu soudu při Italském olympijském výboru proti odpočtu 15 ligových bodů za falšování účetnictví. Turínský klub o tom informoval na webu.

Tribunál italského svazu "Starou dámu" před dvěma týdny potrestal za to, že její vedení si v letech 2018 až 2020 z přestupů fotbalistů bralo protiprávní provize a investorům vykazovalo falešné zisky.

před 1 hodinou

V Krkonoších stoupá lavinové nebezpečí, ve středu může vystoupat na třetí stupeň

Lavinové nebezpečí v Krkonoších po sněžení v minulých dnech má stoupající tendenci, ve středu by mohlo stoupnout z druhého na třetí stupeň z pětibodové škály, informovala v úterý na webu Horská služba Krkonoše. Při třetím stupni je lavinové nebezpečí značné a túry terénem vyžadují velkou opatrnost. Situace na horách při třetím stupni je označována za velmi zrádnou.

Na hřebenech Krkonoš je 60 až 100 centimetrů sněhu, v úterý stále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí. "Za posledních 24 hodin napadlo na hřebenech 20 centimetrů nového sněhu v kombinaci se silným západním až severozápadním větrem," uvedl Robert Dlouhý z krkonošské horské služby.

Více sněhu je uloženo na závětrných svazích severovýchodních až jihozápadních směrů v odtrhových zónách a ve žlabech. "Zde se mohou vyskytnout laviny deskové z navátého sněhu.Ve sněhové pokrývce se začínají tvořit hranaté krystaly, a to zejména na severních a stinných svazích. Testy stability vykazují střední stabilitu. Během dne budou srážky sněhové v kombinaci se silným západním až severozápadním větrem," uvedl Dlouhý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy