Knihu, jež byla předloni nominována na Pulitzerovu cenu, někteří kritici označují za novodobý velký americký román. I když třeba srovnání s klasickými díly Williama Faulknera by bylo přehnané, také v českém kontextu se setkáváme s jedním z nejlepších děl roku. Topeckou školu nyní vydalo Argo ve vynikajícím překladu Olgy Bártové.
Dílo třiačtyřicetiletého básníka, prozaika a esejisty Lernera, u nás dosud neznámého, spadá do dnes oblíbeného žánru autofikce: to znamená postmoderní literatury kombinující autobiografii a fikci. Zjednodušeně řečeno: podzápletky a detaily se mohou lišit od toho, jak to bylo ve skutečnosti, "citová pravda" však zůstává.
Je tudíž dobré vědět, že spisovatel se opravdu narodil v kansaském hlavním městě Topeka, kde jeho matka, klinická psycholožka Harriet, napsala knihu o ženském hněvu, jíž se po celých USA prodaly miliony výtisků.
Protagonista Topecké školy se jmenuje Adam a provázel už Lernerovou prvotinou, zatímco vypravěč autorova dalšího románu se jmenoval přímo Ben. S těmito dvěma svazky Topecká škola tvoří jakousi hodně volnou trilogii - je z nich ale jednoznačně nejvyzrálejší. Vyjma několika výletů do New Yorku se odehrává v prérijním regionu amerického středozápadu plného identických domů a fastfoodů jako McDonald's. Hrdina Adam je v první řadě odchovanec topecké střední školy a zdejší teenagerské kultury, jež kupříkladu obdivuje, a tedy si přivlastňuje rap, přestože potomci středostavovských elit nemají s podmínkami a životem v černém ghettu pranic společného.
Za druhé Adama formuje škola jeho hyperintelektuálních rodičů: psychologů, kteří emigrovali z velkoměsta a do Topeky je přilákala zdejší světoznámá psychiatrická klinika. Zejména pak hrdinu ovlivňuje škola jeho matky. Ta v řečnických soutěžích, jichž se syn účastní, slyší něco nesrozumitelného, "bílý šum na konci dějin" - a sama prosazuje jiné pojetí jazyka.
Poté, co vydá veleúspěšnou knihu s feministickými podtóny, se ovšem stane terčem nenávistných útoků ze strany - použijeme-li její slovník - "šeredně křehké maskulinity". A nijak šťastní nejsou ani její kolegové, podle nichž napsala psychologickou červenou knihovnu, zatímco chlap by byl za obdobně vyzdvihovaný popularizační počin chválen.
Název Lernerovy knihy zároveň skrytě odkazuje také na slavnou newyorskou básnickou školu. Idolem hrdiny Adama se stává držitel Pulitzerovy ceny John Ashbery. Sdílí s ním víru v očistnou sílu poezie, neboť "básně jsou zaříkadla… mění a přetvářejí význam". A jako takové stojí v protikladu k litaniím zkorumpovaných proslovů či nadprodukci řeči, obecně nadprodukci všeho v americké společnosti. Jak spisovatel konstatuje, nižší ceny v hypermarketech způsobuje "šílené množství, nadměrně ničivá síla" - a tu zase umocňuje reklama, další příklad "lingvistického overkillu".
Topecká škola je zčásti takzvaný Künstlerroman, jak se německy říká prózám o nelehkém probouzení umělce, zčásti román idejí. Na čtenáře klade dost vysoké nároky, nicméně autor je skvělý stylista: kromě obtížných teorií do textu včlenil i živou konverzaci včetně skvěle zvolených dobových detailů ilustrujících konec 90. let minulého století a dál - od senátora Boba Dolea po rapera Eminema. A třebaže je Lerner neoddiskutovatelně americký, neboť píše o americkém věčném mládí a Američanech jako o "mužích-dětech", mistrně vykresluje i univerzální puberťácké trapasy typu "co je horší: být viděn s matkou, nebo s matkou a babičkou?".
Nejpřesvědčivěji však romanopisec uchopuje skupinovou identitu - jako když nastiňuje osud Adamova temného dvojníka Darrena, šikanovaného mladíka na okraji. Vrstevníci ho vyloučili z kolektivu, načež on na to patřičně reaguje: buď mlčí, nebo papouškuje agresivní výlevy druhých. Jakmile se celý nezdravý mechanismus rozjede, spěje do tragického finále, jehož povahu naznačme proslulým výrokem Kanaďanky Margaret Atwoodové: "Muži se bojí, že se jim ženy budou smát. Ženy se bojí, že je muži zabijí."
Obdobných diagnóz v knize najdeme spoustu: včetně těch, co na adresu privilegovaných kluků pronáší jeden přeživší holokaustu. Je hodně soucitný a na rozdíl od většiny dospělých chápe, proč se malému Adamovi nechce na letní tábor - slovo "tábor" vnímá v úplně jiných konotacích.
Román se dotýká pohlavního zneužívání, nevěry, duševní choroby, politiky i náboženství, klíčem k jeho interpretaci je však silový přístup k jazyku. Ať už jde o věk, gender, či společenské postavení, každodenní verbální potyčky s předem danou převahou se tu v posledku nijak neliší od fyzických bitek.
Ben Lerner nenabízí žádné "skutečné" řešení. Vždyť je-li snaha Adamovy matky poslouchat a mluvit v dobré víře čirá utopie, pak jedinou alternativou je - pokud ne přímo poezie - kvalitní próza.
V případě umělce a myslitele Lernerova formátu to není žádný kompromis. Topecká škola osloví všechny, co se zatím marně pokoušeli dopátrat příčin současného neutěšeného názorového klimatu v takzvaném západním světě. A navíc si chtějí vychutnat cíleně "netwitterovský", nezkratkovitý text.
Kniha
Ben Lerner: Topecká škola
(Přeložila Olga Bártová)
Nakladatelství Argo 2022, 320 stran, 378 korun.
