Básník, Havel, básnířka. Knihou roku je román o Blatném

ČTK ČTK
12. 12. 2014 19:08
V anketě LIdových novin Kniha roku vyhrál román o Ivanu Blatném, který napsal Martin Reiner, který už za Básníka získal Cenu Josefa Škvoreckého.
Martin Reiner.
Martin Reiner. | Foto: ČTK

Praha - Vítězem tradiční ankety Lidových novin Kniha roku se letos stala publikace Martina Reinera Básník s podtitulem Román o Ivanu Blatném, kterou vydalo nakladatelství Torst.

Letošní vítěz získal nejvíce hlasů v celé čtyřiadvacetileté historii obnovené ankety. Druhé místo získal titul Havel diplomata a spisovatele Michaela Žantovského, který vydalo Argo, a třetí životopis Suzanne Renaud Petrkov 13 autorky Lucie Tučkové vydaný v Pasece.

V první desítce je ještě několik tuzemských autorů - na čtvrtém místě je knížka Evy Zábranové Flashky, na pátém místě román Václava Kahudy Vítr, tma a přítomnost, šestý je Marek Šindelka s knihou Mapa Anny, na sedmém až osmém místě jsou knížka Alice Horáčkové Beatnická femme fatale a titul Hlučná samota - 100 let Bohumila Hrabala od Petra Kotyka a jeho spolupracovníků. Na devátém místě je román Altschulova metoda, který pod pseudonymem Chaim Cigan napsal Karol Sidon.

Martin Reiner, který až do roku 2006 používal po svém adoptivním otci příjmení Pluháček, vedl od 90. let nakladatelství Petrov, to v roce 2006 nahradilo menší nakladatelství Druhé město. S poezií Blatného se potkal jako začínající básník v 80. letech a začal se jeho tvorbou zabývat. Již počátkem 90. let měl připravenou k vydání jeho monografii.

Přes vlastní pozdější nakladatelské aktivity na čas práci na knize o Blatném upozadil, ale od roku 2000 začal pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Reiner byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů. Stál také za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví. V listopadu za knihu dostal Cenu Josefa Škvoreckého.

"Když jsem loni na stejném místě jako vydavatel vítězné knihy přebíral cenu za Bohdana Chlíbce, bylo to snad jen čtrnáct dní poté, co jsem odevzdal do nakladatelství Torst rukopis svého románu o Ivanu Blatném. Po těch letech práce na knize mě jímaly dosti euforické pocity a s nimi se dostavovaly i různé rozverné myšlenky. Třeba jak by to bylo hezké, kdybych tu stál za rok znovu, ale tentokrát jako autor. Skutková podstata nakonec byla naplněna... a já z toho mám upřímnou radost, protože anketu Lidových novin o Knihu roku považuji za nejprestižnější ocenění u nás," řekl Martin Reiner.

Tradice ankety, spojená se jménem Karla Čapka, vznikla už v roce 1928, obnovena byla v roce 1991. Letos v ní hlasovalo přes 200 spisovatelů, překladatelů, editorů, literárních kritiků, humanitních i přírodních vědců a jiných osobností literárního a veřejného života.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy