Izraelská legenda Avraham Jehošua na Světu knihy: Literatuře už chybí boj o morálku, dobra se zlem

Daniel Konrád Daniel Konrád
13. 5. 2018 17:42
Renomovaný izraelský romanopisec Avraham B. Jehošua se v Praze ptal, proč literatura ztratila ze zřetele mravní zásady. Svůj způsob čtení textu ilustroval na příběhu o Kainu a Ábelovi.
Z románů Avrahama B. Jehošuy v českém překladu Magdaleny Křížové vyšly tituly Milenec, Pan Mani, Molcho a Cesta na konec tisíciletí.
Z románů Avrahama B. Jehošuy v českém překladu Magdaleny Křížové vyšly tituly Milenec, Pan Mani, Molcho a Cesta na konec tisíciletí. | Foto: archiv Světa knihy

"Nebojte, alespoň některé vaše otázky zodpovím," pravil zaskočenému moderátorovi izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua, sotva usedl k diskusi na veletrhu Svět knihy. "Ale pak bych rád obecněji pohovořil o vztahu literatury a mravnosti," dodal.

A skutečně: renomovaný jedenaosmdesátiletý prozaik na pražském Výstavišti jen letmo mluvil o svých jedenácti románech, z nichž čtyři vyšly také v českém překladu.

Většinu času rozvíjel tezi, že současná literatura se přestala zajímat o morálku, a proto má slabší vliv a oslovuje méně čtenářů než před jedním dvěma stoletími, kdy lidem mimo jiné vštěpovala mravní zásady. "Kdybyste si na opuštěný ostrov mohli vzít jen deset románů, vyberete si ty současné, nebo Flauberta, Balzaca, Turgeněva, Čechova?" obhajoval Jehošua klasiky 19. století, pro něž "morální dilemata byla na prvním místě".

Rovněž současná literární kritika prý častěji oceňuje originalitu, čtivost nebo estetickou kvalitu díla. "Ale nikdo už neřekne, že se mu kniha líbí pro svůj morální základ, nikdo už se nepodivuje, když se postava nezachová zásadově," stěžoval si romanopisec.

To téma patří k jeho stěžejním. Jehošua čtyři desítky let vyučoval srovnávací literaturu na univerzitě v izraelské Haifě.

Názor, že dnešní autoři opomíjejí morální dilemata, rozpracoval nejprve na semináři a později ve sbírce esejů nazvané Hrůzná síla drobné viny z konce 90. let minulého století.

V nich ostatně argumentuje stejnými příklady, jimiž si pomáhal v Praze - například hrou starořeckého dramatika Eurípida nazvanou Alkéstis. V ní král dostane možnost vyhnout se smrti, pokud za sebe najde náhradní oběť. Rodiče a přátelé jej odmítnou, jeho milovaná žena Alkéstis však souhlasí.

"To je samozřejmě smyšlená situace. Ale mravní otázka, která stojí v jejím základu, pro mou generaci ožila během holokaustu, kde ve vyhlazovacích táborech nacisté nutili Židy, ať si vyberou, které z jejich dvou dětí přežije a které půjde do plynu," připomněl v Praze Jehošua.

Další ze známých hostů. #svetknihy #svetknihypraha #svetknihy2018

A post shared by Svět knihy (@svetknihy) on

Jinde argumentoval Dostojevského románem Zločin a trest, jehož protagonista Raskolnikov zavraždí starou lichvářku.

"Neznáme jeho minulost, nevíme, jaký byl v dětství. Román se odvíjí od rozhodnutí zabít starou ženu a popisuje následné morální trauma, vnitřní proměnu, v jejímž důsledku se Raskolnikov k zločinu přizná. Dnes, s našimi znalostmi psychologie, bychom tu knihu napsali jinak," pravil Jehošua, podle nějž rozvoj psychologie ve 20. století vede autory i čtenáře k tomu, že postavy více analyzují, než aby k nim "zaujímali stanoviska".

Zjednodušeně řečeno: o literární postavě, kterou by člověk dříve označil za morálně pokleslou, dnes smýšlíme jako o člověku, jenž byl třeba v mládí málo milován, trpěl komplexy, frustrací či paranoií, a snadno pak jeho činy můžeme začít relativizovat, varuje Jehošua.

Nejde přitom o výtku vůči psychologii - autorova manželka, s níž žil šestapadesát let a která zemřela předloni, pracovala jako psychoanalytička. Jehošua pouze míní, že prostor, jenž dříve náležel literatuře, dnes zaplnila psychologie.

Dále prý literatuře na vlivu ubral rozvoj práva v demokratické společnosti. "Zvykli jsme si, že jediné místo, které rozsoudí, co je správné a co špatné, je soudní síň. Dobré je to, co povoluje zákon, a špatné to, co zapovídá," tvrdí Jehošua a nabízí příklad: pokud mi někde nezakazují jet autem rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu, znamená to automaticky, že je to správné?

"Je důležité, aby literatura člověku tříbila názor na to, co je dobré a co špatné. Dnes v tom její roli suplují také média, avšak ta nedokážou přimět čtenáře, aby se s postavou identifikoval jako v beletrii. Do románové postavy se vcítíte natolik, že vás rozesměje nebo rozpláče. Ale pláčete snad, když čtete noviny?" ptal se autor.

Jehošuovy teze jsou pochopitelně sporné. Domyšleny do důsledků by znamenaly návrat kamsi o dvě stě let zpět ke konzervativním postojům, posuzování literárních děl čistě dle morální stránky, pomíjení všech dalších aspektů textu od struktury po jazyk a tak dále.

Spisovatel však svou pražskou přednášku nezamýšlel jako manifest. Částečně vyzněla coby pokus tradičněji píšícího autora pochopit mladší generaci, s jejíž tvorbou si možná neví rady.

Jinde Jehošua nabízel pozoruhodné paralely. "Proč dnes ve světě na významu opět nabírá náboženství? Když se psala polovina 20. století a já byl mladý, myslel jsem, že náboženství je odepsané. Teď ale v Izraeli stejně jako v arabských zemích vidíme čím dál více zbožných lidí. Podle mě proto, že lidstvo hledá odpovědi na morální otázky, a když je nenachází v literatuře, obrací se k náboženství," soudí spisovatel.

Nejpronikavější část jeho projevu přišla ve chvíli, kdy profesor komparatistiky svůj požadavek na "morální čtení textu" ilustroval příkladem z bible - rozborem starozákonního příběhu o oráči Kainu a pastýři Ábelovi.

"Ptal jsem se lidí, jestli si pamatují, co se nakonec stalo s Kainem. Jedni říkali, že dožil v jeskyni, jiní, že byl potrestán. Přitom to vůbec není pravda," rozčiloval se Jehošua nad tím, že Kaina, "prvního vraha v dějinách", Hospodin potrestal nedostatečně.

Oráče sice proklel a odsoudil k tuláctví, zároveň mu však poskytl ochranu před každým, kdo by Kainovi chtěl ublížit. "Hospodin jej tedy povýšil. Kain odcházející do země Nód je ve vyšším postavení, než byl před vraždou vlastního bratra," uzavřel Jehošua a posluchače vyzval, aby si příběh doma znovu přečetli.

Stejně tak lze ovšem Jehošuovu návštěvu Prahy oslavit četbou některé z autorových próz, jejichž hrdinové samozřejmě též čelí morálním dilematům.

Zvlášť silné je to z historického románu Cesta na konec tisíciletí, který se odehrává na přelomu prvního milénia a popisuje cestu marockého židovského obchodníka do středu Evropy. Tam se pokusí přesvědčit novou manželku svého synovce, že je v pořádku mít dvě ženy, že on dovede obě milovat stejnou měrou, a že tedy není důvod, proč by se synovcem nemohl dál obchodovat.

Rabínská disputace, kterou tento román vrcholí, přerůstá v úchvatný dialog o postavení žen, rozdílech mezi severem a jihem, aškenázskými a sefardskými židy, vůbec židy a křesťany, středověkem a moderní dobou - myšlenkově jde o jedno z Jehošuových nejpozoruhodnějších děl.

A do češtiny ještě nebyl přeložen další autorův fantastický, pětisetstránkový román Otevřené srdce, v němž se pro změnu mladý chirurg zamiluje do starší, buclaté, rozmazlené manželky svého nadřízeného - a navzdory všemu ji citově upřednostní i před vlastní mladou partnerkou.

Hrdina jde proti zákonům, mravům, rozumu, kariéře, přátelům i rodině. Nesmírně působivý důkaz o síle lásky.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 5 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy