Arendtová jako femme fatale s cigaretou. Na myšlenky v komiksu nezbylo dost místa

Kateřina Čopjaková Kateřina Čopjaková
2. 8. 2021 17:30
Komiksy už v Česku vydávají i ti, od nichž by to nikdo nečekal. Těsně před prázdninami nakladatelství filozofické literatury OIKOYMENH v překladu filozofky Terezy Matějčkové zveřejnilo americký titul Tři útěky Hanny Arendtové. Zjevně už ani intelektuálové nepodceňují schopnost devátého umění, jak se komiksu přezdívá, přiblížit komplikovaná témata širší veřejnosti.

Když se autora knihy, třiašedesátiletého ilustrátora Kena Krimsteina, ptali, proč se rozhodl adaptovat životní osud možná největší myslitelky 20. století, odpověděl jednoduše: Agent řekl, že si mohu vybrat.

Karikaturista amerického časopisu New Yorker se proto rozhlédl v oborech historie a filozofie, které ho nejvíc zajímají. Ambice neměl malé: do komiksového jazyka chtěl převést opravdu složité téma. Přes eseje kritika a filozofa Waltera Benjamina se dostal k politické teoretičce Arendtové a začal se ptát, jak je náš život propojen s idejemi, jak filozofové převádějí své teorie do života a jak je žijí.

Klíč k životu

Politická teoretička a její život i práce se z této perspektivy jevily jako ideální materiál. Arendtová se vždy odvíjela od toho nebo naopak napojovala na to, co žila. Když se ve 30. letech minulého století s nástupem nacismu začal v Německu projevovat antisemitismus, okamžitě ho zkoumala. Jakmile ji kvůli analyzování antisemitské propagandy zadrželo gestapo, pochopila, že je čas utéct. V prvním exilu v Paříži nepřestávala pomáhat Židům - pracovala pro Světovou sionistickou organizaci, která transportovala židovské děti do bezpečné Palestiny.

Inteligence Arendtové, schopnost být vždy ne o jeden, ale několik tahů napřed, spočívala i ve způsobu, jakým německá Židovka bojovala o holý život. Považovala se za důslednou, byť poněkud pomalou myslitelku, přesně však věděla, kdy utéct. Ty útěky byly v jejím životě tři a právě je použil Krimstein jako klíč k autorčinu životu i myšlení.

V konstruování své politické teorie Arendtová stavěla na fenomenologických základech, celoživotně ji inspiroval Martin Heidegger, a to navzdory jeho obdivu k nacismu, který trval až do konce druhé světové války a za nějž se nikdy neomluvil.

Ukázka z komiksu Tři útěky Hanny Arendtové.
Ukázka z komiksu Tři útěky Hanny Arendtové. | Foto: OIKOYMENH

Vrcholem tvorby Arendtové se stala kniha Původ totalitarismu z roku 1951, docházející k závěru, že hrůzy nacismu a stalinismu nelze vysvětlit, je možné jim pouze porozumět. Tedy přijmout skutečnost a unést nápor, který na nás nakládá. Zní to neuspokojivě, ale pravdivě. A o pravdu šlo Arendtové vždy.

Krimsteinovi se podařilo vystihnout zásadní momenty jejího pracovního i osobního života, už méně se mu však daří vyskládat z nich komplexní obraz. Jeho skicovitý styl sedí k intelektuálce, jež vše znovu a znovu promýšlí. Je efemérní, netrpělivý, nutkavý. Naráží však na obvyklá úskalí biografií.

Často se životopiscům stává, že dílo interpretují podle toho, čím dotyčný prošel. Totéž se přihodilo Krimsteinovi, který se nechává okouzlit Arendtovou coby femme fatale s věčnou cigaretou v ruce. Pro její myšlenky - i když chápeme nutné zjednodušení, protože se jedná o komiks, nikoliv filozofický spis - zkrátka nezbylo tolik místa nebo jsou odvozeny z jejího života.

Druhou záludností biografií význačných osobností bývá množství slavných, kterými se obklopují, a kruhy, v nichž se pohybují. Pro pochopení jejich významu je tedy potřeba znát i životopisné údaje. Krimstein se s tím vypořádal akademickým způsobem, poznámkami drobným písmem pod čarou, což vůbec není šťastné.

Komiks je založen na plynulém čtení, kdy čtenář dokáže spojit jednotlivé panely a doplnit si v hlavě, co mezi nimi není, co zmizelo "ve škarpě". Když je však pravidelně odváděn k poznámkovému aparátu, čtení se zadrhává. Komiks má nejblíže k filmu: těžko si představit, jak si divák zastavuje životopisný film, aby si pustil vysvětlující videomedailonek.

Jenže jak jinak porozumět vlivům a době, v níž se Arendtová pohybovala a jež ji určovala? Zajímavou cestu, a jistě ne jedinou, nabídla švédská autorka a moderátorka Liv Strömquistová ve svých komiksových esejích Ovoce poznání a Nejrudější růže rozkvétá. Zatímco v prvním se zabývala ženskou sexualitou a mýty, které ji provázejí, ve druhém se vrhla na cit nejhlubší - lásku.

Oba fenomény analyzuje za pomoci sociologie, filozofie, kulturní antropologie nebo religionistiky, ale teorie a teze vědců tlumočí do laického jazyka. Ta odvaha a možná i drzost z jejích knih dělá opravdu přístupné intelektuální příběhy. Čtenáře motivují zjistit si víc. A díky komiksové formě tak nějak zapomíná, že v díle Strömquistové je více než dost informací, tedy textu.

Nejsou to jen písmenka

Ken Krimstein je především zkušený karikaturista, význam letteringu neboli sazby textu v komiksu pochopil velice dobře. Bohužel totéž nelze říct o českém nakladateli, který se rozhodl obejít bez odborníka na tuto dnes už samostatnou disciplínu.

Obal komiksu Tři útěky Hanny Arendtové.
Obal komiksu Tři útěky Hanny Arendtové. | Foto: OIKOYMENH

Mnohé napoví již obálka, ještě viditelnější je pak problém na stránkách komiksu. Tam, kde Krimstein volil expresivní ruční lettering, nesourodě velká písmena nejen v rámci bublin, ale třeba také slov, různý sklon jednotlivých písmen, jde redaktor nejjednodušší cestou - digitálním fontem a zarovnáním. A to je v případě komiksu slepá ulička, protože písmena tu nejsou jen pro text, ale také pro obraz, který dotvářejí a přidávají mu další rozměr. Tím rozměrem je často zvukový efekt, o ten čtenář českého překladu přichází.

Příkladem může být scéna, v níž otec Arendtové zažívá blouznivý syfilitický záchvat. V originále na svou malou dceru řve "Neznám tě, netvore!" a písmena jsou rozmístěna všude do prostoru mezi dvě postavy jako podivná hradba. Nesmyslnost tvrzení zvýrazňuje fakt, že z písmen zbyly jen obrysy.

V českém vydání najdeme jednoduše tři slova s vykřičníkem, dvě černá a jedno bílé.

Srovnání anglické a české stránky ze Tři útěků Hanny Arendtové.
Srovnání anglické a české stránky ze Tři útěků Hanny Arendtové. | Foto: Bloomsbury/OIKOYMENH

Je skvělé, že komiksu už u nás důvěřují i jiní než jeho tradiční nakladatelé. Teď ještě využít zkušeností kolegů a odborníků, pro které je deváté umění profesní náplní. Jinak to výsledku zásadně ublíží.

Tři útěky Hanny Arendtové asi čtenáře autorčina díla příliš neuchvátí, přesto by mohly být slušnou návnadou pro ty, kdo se na její teze ještě nechytili.

Komiks

Ken Krimstein: Tři útěky Hanny Arendtové - Tyranie pravdy
(Přeložila Tereza Matějčková)
Nakladatelství OIKOYMENH/Filosofický ústav Akademie věd České republiky 2021, 234 stran, 388 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy