O úmrtí informovala agentura Reuters s odvoláním na autorovu dceru Faniu Oz-Salzbergerovou. "Děkuji těm, kdo jste ho milovali," vzkázala. Dle izraelského listu Haaretz byla příčinou úmrtí rakovina.

"Můj milovaný otec právě zemřel na rakovinu. Nemoc měla rychlý průběh. Zemřel v poklidu ve spánku, obklopen těmi, kteří ho milují," napsala na Twitteru spisovatelova dcera. "Respektujte prosím naše soukromí. Na telefonáty nebudu reagovat. Díky těm, kteří ho měli rádi," dodala.

Jako jeden z prvních kondoloval izraelský prezident Re'uven Rivlin. "Byl to příběh lásky a světla a teď nastávající temnoty. V době, kdy začíná šabat, nás přepadá smutek po literárním velikánovi, skvostu našich stvořitelů, velikánovi lidstva. Odpočívej v pokoji, náš milovaný Amosi," vzkázal Rivlin.

Roku 2013 v Praze přebíral Cenu Franze Kafky. | Foto: ČTK

Amos Oz je nejvíce překládaným spisovatelem v historii Izraele a zároveň byl politickým aktivistou, jenž dlouhá desetiletí hlásal usmíření mezi Židy a Araby. Jeho díla byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků včetně češtiny. Jako řešení sporu mezi Izraelem a Palestinou navrhoval vznik dvou států. Pro tento postoj jej někteří považovali za zrádce. Toto označení, jak řekl, nosil jako "odznak odvahy", připomněl zpravodajský server BBC.

"Češi a Slováci nám ukázali, jak toho docílit bez krveprolití," říkal Oz, který byl členem Šalom Achšav (Mír nyní či Okamžitý mír), levicové nevládní organizace, jež vznikla roku 1977 během egyptsko-izraelských mírových jednání. Hnutí se snažilo přesvědčit izraelskou vládu, že dohody s palestinskými Araby a sousedními arabskými zeměmi musí být dosaženo výměnou za územní ústupky.

Podle Oze má každá tragédie - za níž považoval také současné "soužití" Izraelců a Palestinců - pouze dva konce. Buď shakespearovský, kdy je při závěrečné scéně sice vyhlídka na spravedlivější budoucnost, ale jeviště pokrývají mrtvoly, nebo čechovovský. Ten hrdinům přináší nepříjemný pocit deziluze z kompromisu, ale všichni zůstávají naživu. Amos Oz se přikláněl k čechovovské variantě.

"Nemůžeme být jednou šťastnou rodinou, protože nejsme šťastní a nejsme jedna rodina. Jsme dvě nešťastné rodiny. Musíme dům rozdělit na dva menší sousedící byty," řekl Oz letos v rozhovoru s Deutsche Welle u příležitosti 70. výročí vzniku Izraele.

Oz strávil přes třicet let v kibucu, kam odešel v 15 letech poté, co jeho matka spáchala sebevraždu. Kibuc ho vyslal studovat filozofii a literaturu na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Poté se do něj vrátil a napsal zde svůj první román.

Jeruzalémský rodák Amos Oz byl autorem více než 30 románů, povídkových sbírek či knih pro děti, napsal také stovky politických esejů. Kromě Ceny Franze Kafky převzal Mírovou cenu německých knihkupců či prestižní Izraelskou cenu za literaturu.

Na vlastní kůži zažil dvě arabsko-izraelské války a přes 30 let strávil v kibucu. Literaturu vyučoval, první sbírku povídek Země šakalů vydal roku 1965.

Narodil se jako Amos Klausner v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Českým čtenářům se Oz, jenž v letech 1994, 2003, 2009 a 2013 navštívil Prahu, poprvé představil roku 1993 románem Černá skříňka.

Česky později vyšla také další jeho díla: Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, výbor esejů Mír, láska a kompromis, Jak vyléčit fanatika či Příběh o lásce a tmě. Naposledy vloni nakladatelství Paseka v českém překladu Lenky Bukovské a Mariany Fisherové publikovalo jeho román Jidáš, s nímž se ocitl v užším seznamu kandidátů na anglickou Man Bookerovu cenu.

Pravidelně býval Oz zmiňován též v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu, té se ale nedočkal.

"Pamatuji si, že když jsem Kafkovo dílo přečetl poprvé ve svých 16 letech, změnil se mi svět. Připadalo mi, že na světě není vůbec nic jisté," řekl Oz poté, co roku 2013 na pražské Staroměstské radnici převzal Cenu Franze Kafky. Připomněl také, že se v Izraeli setkal s Kafkovým přítelem Maxem Brodem.

K české metropoli měl Amos Oz citový vztah i proto, že zde ve 30. letech minulého století studovala filozofii jeho matka. "Rád chodím ulicemi Starého Města. Dnes ráno jsme se ženou vyšli z hotelu a šli se projít na Staroměstské náměstí. Sledovali jsme lidi, náměstí a potvrdili jsme si, že máme Prahu opravdu moc rádi," řekl tehdy Oz.

Vzpomínal také na první setkání s bývalým českým prezidentem a dramatikem Václavem Havlem. "Tehdy ještě nemluvil dobře anglicky, ale myslím, že jsme si porozuměli i beze slov," uvedl Oz.

Viděli se pak ještě několikrát. Jednou se jej prý Havel zeptal, proč nechce být politikem. "Řekl jsem mu: Václave, pokud by každý spisovatel šel do politiky, začali by politici psát romány a to by byl konec civilizace," uvedl Oz.

Amos Oz tvrdil, že jazyk vnímá jako svůj hudební nástroj. "Když píši knihu, snažím se hrát jakousi melodii, a když čtu, musím ji slyšet, jinak knihu odložím," konstatoval při tehdejší návštěvě Prahy, kde představil povídkovou knihu Scény z venkovského života.

V uplynulých letech se Amos Oz stavěl proti politice prosazované izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Vyhýbal se oficiálnímu zastupování Izraele v zahraničí na protest proti tomu, co nazýval "rostoucím extremismem" vlády své země, napsala BBC.

"Řeknu vám, kde spatřuji hranici," řekl Oz v rozhovoru s televizí BBC. "Když lidé o Izraeli tvrdí, že je odporný, do jisté míry s nimi souhlasím. Jestliže v něm spatřují zosobnění ďábla, jsou podle mého posedlí, pomatení, ale i to je pořád legitimní (názor)," rozvedl. "Když jdou ale dál a hlásají, že by neměl být žádný Izrael, tak zde se protisionistický postoj stává antisemitismem," dodal.

Amos Oz na oficiálním portrétu z roku 2013. | Foto: Colin McPherson