Alexijevičová je politická volba. Vyvažuje cenu pro servilně prorežimního Mo Jena, říká odborník

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
10. 10. 2015 21:57
Jméno Světlany Alexijevičové, držitelky Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2015, rezonovalo ve světě víc, než kterékoliv jiné. Není divu, v době napjatých vztahů s putinovským Ruskem získá nejprestižnější literární ocenění ukrajinsko-běloruská disidentka, jež otevřeně Vladimira Vladimiroviče kritizuje. "Mám za to, že její volba je svého druhu vyvažující reakcí na nedávné laureátství servilně prorežimního a umělecky rozbředlého čínského literáta Mo Jena," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz literární teoretik a odborník na českou a ruskou literaturu Vladimír Novotný.
Světlana Alexijevičová v roce 2015, kdy získala Nobelovu cenu za literaturu.
Světlana Alexijevičová v roce 2015, kdy získala Nobelovu cenu za literaturu. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Do jaké míry je toto jméno překvapením a do jaké míry se očekávalo?

Vladimír Novotný: Zasvěcení to možná očekávali, nezasvěcení asi nic netušili. Je to první spisovatelská osobnost z těchto končin Evropy, která získala Nobelovu cenu za literaturu, takže i to je událost. A překvapení? S určitou nadsázkou možno říci, že podobným překvapením pro evropskou kulturu bylo i laureátství Jaroslava Seiferta.

Doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D.

- narodil se v roce 1946 v Praze

- vystudoval ruský jazyk a dějepis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy

- literární historik, kritik, editor, publicista, překladatel z ruštiny a pedagog

- zaměřuje se převážně na současnou českou literaturu, kterou od roku 1975 recenzuje na stránkách novin; odborník na ruskou literaturu

Zdroj: Portál české literatury

A.cz: Autorka je běloruská disidentka narozená na Ukrajině, její díla kritizují sovětský režim, ona sama otevřeně kritizuje Putina či ruský vpád na Ukrajinu. Není volba i trochu politické rozhodnutí?

Souhlasím. Její volba je jednoznačně politické nebo kulturněpolitické rozhodnutí. Důraz se zjevně kladl na její společensko-kritické postoje a kritiku novofašistických a imperiálních tendencí na východ od Bílé Rusi a jistěže i přímo v ní: autoritativní režim milovníka hokeje Lukašenka. Mám za to, že její volba je svého druhu vyvažující reakcí na nedávné laureátství servilně prorežimního a umělecky rozbředlého čínského literáta Mo Jena. (Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 2012, rozhodnutí vyvolalo řadu negativních reakcí – pozn. red.)

A.cz: Do jak míry jsou její díla beletrie a do jaké sociologická studie o stavu ruské či sovětské duše?

Její knihy jsou skutečně v prvé řadě sociologickou nebo sociografickou beletrií, autorka nevypráví příběhy, nýbrž se vždy drží všednodenních reálií v současnosti a v minulosti. Apeluje zejména na "stav duše", na mizení ideálů a idejí v lidské psychice a etice. Je to dokumentaristka užívající beletristických prostředků a smyslem jejího psaní je zachytit a nepřímo reflektovat tzv. morální nepokoj, ne-li stav mravního zoufalství zejména v bývalém "sovětském bloku". Buďme rádi, že je vydávána i u nás.

A.cz: Jak to myslíte? Je i pro nás určitým morálním apelem či morální inspirací?

Svým způsobem ano. Jsou to společensko-kritické knížky, věnuje se projevům morálního neklidu, morální apatii a stagnaci, což se v poslední době výrazně projevuje i u nás v nejrůznějších společenských názorech. Ona i když píše o minulosti, tak je pořád nesmírně aktuální autorkou. Problémy minulosti zasazuje do aktuálního kontextu. Ostatně mnohé dnešní pseudoiluze a pseudoideje mají kořeny v minulosti.

A.cz: Čím vás dílo Světlany Alexijevičové oslovuje?

Oslovuje mě tím, co je v podstatě tradicí ruské nonkomforní literatury – obrovský důraz na život obyčejného člověka, na jeho ideály a pravdu. V tom, co ona popisuje, je tato pravda obyčejného člověka potlačovaná, znevažovaná a překrucovaná. S tím se ona velmi poctivě vyrovnává a upozorňuje na to.

A.cz: Autorka o sobě (možná trochu v nadsázce) říká, že na jednu knihu potřebuje 500 rozhovorů a asi 10 let času. Jak zvláštní je tento její postup a styl v kontextu světové literatury?

Tento postup je v posledních letech stále častější. Je to dáno i tím, že existují nepřeberné mediální zdroje, takže se nabízí dát toto vše dohromady a udělat z toho beletristickou kompozici. Dneska je to celkem moderní postup. Těch deset let práce je myšleno obrazně a je to velká nadsázka, ale pravda je, že takto vytvářená kniha dá opravdu práci.

A.cz: Co bude podle vás znamenat udělení Nobelovy ceny za literaturu Světlaně Alexijevičové na poli současné světové literatury a možná i na poli politicko-diplomatickém?

Kdo ví, jaký geopolitický vývoj Evropu čeká! Alexijevičová je nesmlouvavou, byť ne militantní, odpůrkyní Putina, Lukašenka a podobných diktátorů, jde tudíž o gesto evropského politického a kulturního liberalismu, obhajujícího hodnoty jako svoboda slova a svoboda názoru, což je v současnosti stále častěji popíráno. V Rusku by autorku už dávno zavřeli, třeba za účast na demonstracích a podobně, ne-li zavraždili. V kontextu světového literárního vývoje  jde také o podporu dokumentaristických tendencí s etickým podhoubím.

Běloruská spisovatelka a investigativní novinářka Světlana Alexijevičová získala Nobelovu cenu za literaturu. Její práce prý ovlivnilo spojení s ruskou, ukrajinskou a běloruskou kulturou. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při explozi bomby v Afghánistánu zahynuli nejméně tři lidé

Při koordinovaném útoku radikálů z hnutí Tálibán na policejní základnu na východě Afghánistánu zahynuli nejméně tři lidé a dalších zhruba 30 bylo zraněno. Oznámily to podle agentury Reuters místní úřady. Afghánské ministerstvo vnitra předtím informovalo o explozi výbušnin nastražených v automobilu u policejní základny.

Šéf zdravotnické služby v provincii Chóst Habíb Šáh Ansárí řekl, že do nemocnice byla dosud převezena tři těla a na 30 zraněných z řad civilistů i vojáků. Mluvčí afghánského ministerstva vnitra Tarik Aran předtím prohlásil, že explodovalo vozidlo plné výbušnin poblíž základny patřící zvláštním policejním silám a že po útoku byli zabiti nejméně čtyři útočníci. Další dva v době sdělení ještě odolávali vládním oddílům. Na místě se rozpoutala přestřelka.

Útok se odehrál v době, kdy v Kataru od září pokračují rozhovory mezi afghánskou vládou a hnutím Tálibán o budoucnosti asijské země. Rozhovory, které mají vést ke snížení napětí v Afghánistánu, zatím nepřinesly konkrétní výsledky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Americký Senát schválil nominaci Barrettové do nejvyššího soudu

Americký Senát hlasy republikánské většiny schválil nominaci Amy Coneyové Barrettové do funkce soudkyně nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura Reuters. Je to týden před prezidentskými volbami velký úspěch prezidenta Donalda Trumpa, který ji nominoval. Jeho kandidátka posílí konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem.

Senátoři hlasovali v pondělí pozdě večer téměř výhradně podle stranické příslušnosti. Pro Coneyovou Barrettovou se jich vyslovilo 52, proti její nominaci bylo 48 členů horní komory amerického Kongresu. Proti hlasovala jediná republikánská zástupkyně - senátorka za stát Maine Susan Collinsová, která už dříve uvedla, že nemá nic proti kvalifikaci navržené kandidátky, ale nemyslí si, že je vhodné hlasovat o jejím schválení před volbami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy