Lederer vydává knihy podle svého osobního vkusu, zároveň ale potřebuje vydělávat, aby zaplatil tiskárny, zaměstnance a mohl investovat do nových titulů.
Nakladatelství založil 17. prosince 1989, dnes se soustřeďuje především na historicko-politologickou literaturu. Ke svému 30. výročí si Prostor "nadělil" knihu nazvanou Rozhovory přes rozbouřené doby, na jejímž vzniku se podíleli novináři Eva Babůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina.
"Třicáté narozeniny jsme oslavili v Knihovně Václava Havla křtem knihy Rozhovory přes rozbouřené doby, do které jsme oslovili dvanáct osobností z oblasti literatury i politiky. Akce se zúčastnili Petr Pithart, Luboš Dobrovský, Jiří Pehe, Olga Sommerová, Jan Kysela nebo Michael Žantovský. Ty rozhovory se povedly, jsou inspirativní a doufám, že kniha udělá nejednomu čtenáři radost," říká Aleš Lederer.
O Prostoru hovoří jako o "pražskokavárenském nakladatelství", nechce však být ve službách jednoho myšlenkového proudu.
"Ctíme pluralitu pohledů a názorů o tom, jak by měla fungovat demokracie. Samozřejmě se do výběru titulů promítá pohled ovlivněný především liberálním pohledem. Ale už naše samizdatová revue Prostor z počátku 80. let stála někde mezi tvrdým disentem a šedou zónou. Nechtěli jsme vykopat co nejhlubší příkop, vidíte, co se dnes děje. Neustálé rozdělování a nesmířlivé debaty nikam nevedou, naopak to zhoršuje atmosféru ve společnosti," uvažuje Lederer.
Při výběru titulů by mu nevadilo podpořit dílo kvalitního autora, i kdyby s jeho názory nesouhlasil. "Bytostně ale nesnáším laciný populismus a nacionalismus, brnkání na strunu nebezpečného národovectví. Takové názorové knihy bych nevydal," prohlašuje.
První knihou vydanou v Prostoru se stala Politická emigrace v atomovém věku, ve které autor Pavel Tigrid mapoval československou politickou emigraci po únoru 1948 a srpnu 1968. Vyšla na začátku ledna 1990 ve spolupráci s tehdejším Knižním velkoobchodem v nákladu 100 tisíc kusů. "Knižní velkoobchod, který si vzal rabat 30 procent, úplně neprodělal a pro mě to byl velmi výhodný obchod," vzpomíná Aleš Lederer.
Mezi nejúspěšnější knihy nakladatelství Prostor patří Umění diplomacie od Henryho Kissingera, nad očekávání se prodalo již přes 20 tisíc kusů publikace Příběhy Staré dámy, kterou předloni napsal Tomáš Macek a zmapoval v ní sto ročníků cyklistického závodu Tour de France.
Nečekaný úspěch pak zaznamenala beletrie italské spisovatelky píšící pod pseudonymem Elena Ferrante. Naopak oproti očekávání se "nechytla" kniha V restauraci s podtitulem Příběhy z břicha moderny od německého historika Christopha Ribbata.
Díky nakladatelství Prostor se čeští čtenáři mohli seznámit s autory, jako jsou Timothy Snyder, Tony Judt, Timothy Garton Ash, David Satter, Igor Lukeš, Thomas Bernhard, Peter Handke, Paul Auster, Vadim Delone či William Somerset Maugham.
"V posledních letech po odeznění krize lidé začali kupovat i zbytné věci jako knihy a celá branže se trochu nadechla, ale člověk musí být opatrný a myslet i na horší časy," konstatoval Lederer.
V edičním plánu Prostoru je například portrét Leonarda Cohena od Sylvie Simmonsové a další knihy Aleše Palána, Siegfrieda Lenze nebo Eleny Ferrante.
Nakladatel Aleš Lederer jako syn novináře Jiřího Lederera, který byl komunistickým režimem perzekvován a vězněn, nemohl studovat vysokou školu. Živil se mimo jiné jako topič.
V roce 1982 začal s přáteli vydávat samizdatovou revue Prostor. Po listopadové revoluci 1989 založil nakladatelství Prostor a stal se jedním z prvních soukromých podnikatelů v zemi. Do května 1990 byl také tiskovým mluvčím české vlády vedené Petrem Pithartem.
