Román Pohyby ledu je mistrovskou manipulací tajemného českého autora

Vít Schmarc Vít Schmarc
27. 9. 2019 17:20
Fantaskním detektivkám se v české literatuře tradičně daří, ať už se jedná o labyrintové romány Michala Ajvaze, rozpustilé šifry Miloše Urbana nebo opulentní žranice Petra Stančíka.
Ilustrace z obalu románu Pohyby ledu.
Ilustrace z obalu románu Pohyby ledu. | Foto: Paseka

Nedávno tuto skupinu důstojně rozšířil autor skrytý pod pseudonymem A. Gravensteen, údajně opsaným z jmenovky spatřené na dveřích. Jeho neobyčejně zralý, rafinovaný román Pohyby ledu, který vydala Paseka, slibuje detektivku, ale přináší mnohem více.

Autor knihy A. Gravensteen (na snímku) svou totožnost tají.
Autor knihy A. Gravensteen (na snímku) svou totožnost tají. | Foto: Paseka

Vypráví o Miroslavu Hammerovi, neúspěšném novináři, synovi bohatých rodičů, pro které je tak trochu cizincem. Ambice pohřbil v nezajímavé práci pro časopis. S ženami to má složité. Ty, které by chtěl on, nechtějí jeho. Ty, které chtějí jeho, zase nechce on. Jen má problém jim to říct do očí.

Svůj příběh uvozuje prohlášením, že nesnáší, když se s ním někdo snaží manipulovat. Jak příhodný úvod pro román, který je jednou velkou manipulací, jejíž hlavní obětí je právě hlavní hrdina. Tedy buď on, nebo čtenář.

Podle letmé typologie by se mohlo zdát, že Gravensteenův román zapadá do početného zástupu "chcípáků" v krizi středního věku, kterými se česká porevoluční kultura jen hemží. Jsou tu jasné paralely s naivními outsidery Miloše Urbana či hledači sebe sama spisovatele Jiřího Hájíčka. Pro román, jehož ústřední princip tvoří snaha ovládnout vlastní příběh a rozklíčovat příběhy druhých, je novinář jediným logickým protagonistou.

Jako by existoval v drobném posunu. Miroslav si vždy počíná skoro správně, skoro správně dokáže rozeznat manipulace druhých, skoro správně na ně reaguje. Ale slovo "skoro" bohužel tvoří jasnou hranici mezi zdarem a nezdarem. "Byl chytrý, měl to v hlavě srovnané, jenže špatně," lakonicky shrnuje jeho blízký přítel.

I tak by Miroslav Hammer mohl prožít celkem spokojený bezvýznamný život, kdyby se shodou okolností nepřimotal do hry manipulátorů, jejichž schopnosti a ambice vysoce přesahují ty jeho. A samozřejmě - kdyby se přitom nezamiloval do nesprávné ženy.

Na prvních stránkách se lehce podroušený novinář, rozrušený setkáním s bývalou partnerkou, dostává na slavnostní otevření nového skleníku v pražské Botanické zahradě. Nicnetušícího Miroslava osloví krásná hosteska Klára a přivede ho na možnou stopu skandálu, zpronevěry a předražené zakázky, jejíž stopy vedou k řediteli zahrady.

Román Pohyby ledu.
Román Pohyby ledu. | Foto: Paseka

Než může Hammer uskutečnit přelomové interview a z redakčního otloukánka povýšit mezi investigativní esa, ředitel spáchá sebevraždu. To, co je zdánlivě startem pro klasickou "whodunnit" detektivku s neprůbojným a neproškoleným vyšetřovatelem v hlavní roli, se v Gravensteenově podání mění v nepředvídatelný drift mezi pravdou a lží, skutečností a fikcí, krkolomným spiknutím a fantastickou teorií paralelních realit.

Pohyby ledu s detektivním půdorysem zacházejí v něčem lehce neomaleně a výsměšně. Napřed načrtnou záhadnou zápletku, pak však hrdinu nechávají podniknout nepravděpodobnou cestu do Grónska, v níž podstatnější roli než mysteriózní skon ředitele a glaciologická expedice, jíž má Miroslav reportážně podchytit, hraje jeho toxický a nepochopitelný vztah k femme fatale Kláře.

Je celkem jedno, kam se hlavní postava vydává, všude je stejně ztracená a bezbranná; nejistá, ale zároveň podivně houževnatá. V ulicích Prahy i grónského Nuuku bojuje, aby se vymanila z manipulací druhých a naučila se jednat sama za sebe.

Gravensteenovo psaní je hladké jako čerstvý led, rafinované v tom, jak čtenáře nechává klouzat po povrchu chytlavého děje i neformálního ich-formového vyprávění komicky nerozhodné, rozkolísané figury. Zároveň autor v pravou chvíli dokáže přetnout hladký povrch hlubokou trhlinou, překvapivou hrou různých vrstev vyprávění, které matou perspektivu.

Může se zprvu zdát, že pod ledem Gravensteenova románu nic podstatného není, ale drobnými úskoky v průběhu děje spisovatel nutí své iluzorní oběti k pochybám. Jak silný led je? Kolik má ve skutečnosti vrstev? A co je pod nimi? Čímu vyprávění nasloucháme a jaké motivace má vypravěč?

Pohyby ledu skrývají rafinované požitky - jako každý román, který vedle chytlavého příběhu a napínavých zvratů neustále reflektuje svou strukturu a ironicky komentuje principy vyprávění. Gravensteenova kniha je ojedinělý úkaz, který má fantaskními motivy proměňujících se realit a prostupných světů blízko k vrcholným dílům Michala Ajvaze. Tomu koneckonců skládá lehce kryptickou poklonu jednou pasáží i bizarním motivem "nočních fenomenologů", skupinky podivínů, která na svých výpravách odhaluje "druhé město", prostor přes den neviditelný.

Ať už Gravensteen zůstane malou literární záhadou, nebo odhalí pravou identitu, nezbývá než doufat, že Pohyby ledu nezůstanou osamocenou krou. V oceánu, z nějž se vynořily, pod hladinou zjevně dřímou další příběhy, které stojí za to vyprávět; další manipulace, kterým stojí za to podlehnout.

A. Gravensteen: Pohyby ledu

Nakladatelství Paseka 2019, 400 stran, 299 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Fotbalistky do 19 let zakončily domácí ME bez gólu, podlehly i Itálii

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i třetí duel. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly ve Frýdku-Místku debakl 0:4 s Italkami.

Češky zakončily skupinu A s celkovým skóre 0:12. V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentantky podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3 a následně 0:5 Španělkám.

Italky poslala ve Frýdku-Místku do vedení už ve třetí minutě Arcangeliová, ve 20. minutě na ni navázala Beccariová. Také po změně stran přidaly hostující hráčky dvě branky. Po necelé hodině hry se znovu prosadila Arcangeliová a v nastavení stanovila konečný výsledek střídající Della Perutaová.

"Utkání hodnotím velmi pozitivně, i když jsme prohráli 0:4 a vypadá to, že jsme znovu podlehli jednoznačně. Ale nebojím se říct, že to byl nejspíš náš nejlepší zápas, hlavně směrem do útočné fáze. Musím všem holkám moc poděkovat, protože nechaly na hřišti všechno," citoval Navrátila web FAČR.

Italkám však ani vysoká výhra k postupu do semifinále nestačila, na jejich úkor šly dál Španělky a Francouzky. Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Finále se odehraje 9. července.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Itálie 0:4 (0:2)

Branky: 3. a 59. Arcangeliová, 20. Beccariová, 90.+4 Della Perutaová.

Sestava Česka: Beránková - Huvarová, Ohlídalová (62. Trčková), Jelínková, Pavlíčková - Pouvová (52. Tenkrátová), Jonášová (81. Kochanová) - Ducháčková, Černá, Hlouchová (46. Bendová) - Švíbková (46. Střížová). Trenér: Navrátil.

Španělsko - Francie 1:1 (1:1).

Konečná tabulka:

1. Španělsko 3 2 1 0 9:2 7
2. Francie 3 1 2 0 6:3 5
3. Itálie 3 1 1 1 7:5 4
4. Česko 3 0 0 3 0:12 0

Skupina B:

Německo - Anglie 3:0 (1:0), Norsko - Švédsko 1:0 (0:0).

Konečná tabulka:

1. Norsko 3 2 0 1 4:5 6
2. Švédsko 3 2 0 1 3:1 6
3. Německo 3 1 0 2 4:4 3
4. Anglie 3 1 0 2 4:5 3

Semifinálové dvojice (středa 6. července):

Španělsko - Švédsko, Norsko - Francie.

před 24 minutami

Účty britské armády na sítích Twitter a YouTube napadli hackeři, objevila se tam propagace kryptoměn

"Jsme si vědomi narušení armádních účtů na sítích Twitter a YouTube, vyšetřujeme to," uvedl mluvčí armády. "Bezpečnost informací bereme velmi vážně a problém řešíme. Dokud nebude vyšetřování ukončeno, nebylo by vhodné se k tomu dál vyjadřovat," dodal.

Armádní účet na serveru YouTube hackeři přejmenovali na Ark Invest, což je americká investiční společnost. Místo obvyklého obsahu se tam objevila videa souvisejících s kryptoměnami. Twitterový účet armády pak retweetoval řadu příspěvků propagujících nezaměnitelné tokeny (NFT)

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého na Sibiři zadržela tajná služba

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého tento týden na Sibiři zadržela ruská tajná služba FSB a odvezla do Moskvy, přestože byl v posledním stadiu rakoviny. Kolkerův právní zástupce to dnes řekl agentuře Reuters. Vědce FSB podezírala z vlastizrady.

"Zemřel  v sobotu. Zítra kvůli jeho zadržení podáme stížnost," řekl právní zástupce čtyřiapadesátiletého vědce Alexander Fedurov.

Kolkerova rodina ruskému serveru Tajga.info už dříve sdělila, že vědec trpí rakovinou slinivky břišní. FSB jej podle nich odvezla do moskevské vazební věznice Lefortovo ze soukromé kliniky, ačkoliv byl na infúzi. Tajná služba ho podezírala, že spolupracoval s bezpečnostními službami v Číně, uvedla rodina. Podle ní byl Kolker nevinný.

Fyzik a matematik Kolker byl vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě.

Agentura TASS v sobotu informovala, že FSB na Sibiři zadržela Anatolije Maslova, což je další vědec, kterého rovněž podezírá z vlastizrady. I on byl převezen do Moskvy, podezřelý je podle zdroje blízkého vyšetřování z poskytování dat, která jsou státním tajemstvím.

Zdroj: ČTK
Další zprávy