100 chytrých hlav slaví výročí Čapkovy hry. Do knihy přispěli Mawer i strůjce Roomby

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
6. 12. 2020 17:30
V listopadu uplynulo 100 let od chvíle, kdy nakladatelství Aventinum vydalo hru R.U.R. spisovatele a novináře Karla Čapka. Brzy po československé premiéře v lednu 1921 se začala hrát v Evropě i zámoří a rozšířila nové slovo, jež se zde objevilo poprvé: robot.
Detail z obalu knihy s ilustrací Jonáše Ledeckého.
Detail z obalu knihy s ilustrací Jonáše Ledeckého. | Foto: Jonáš Ledecký/VŠCHT

Na počest českého pojmu, který hojně používají snad všechny jazyky světa, se teď objevila objemná publikace nazvaná Robot 100: Sto rozumů. Vydala ji Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která, jak se zdá z obsahu knihy, nejspíš bude u toho, až se jednou skutečně podaří vytvořit humanoidního robota z biologické tkáně.

Ze sborníku příspěvků od 100 autorů, především vědců, činí nadhled a vtip výborné čtení, jež nadchne i čtenáře mimo vědeckou komunitu. Přičemž komunita, přesahující obory stejně jako země i kontinenty, to opravdu je: iniciátorka a editorka projektu, chemická inženýrka Jitka Čejková, o příspěvek k tématu žádala dlouholeté přátele nebo osobnosti, se kterými si povídala na mezinárodních konferencích.

Bez titulů

Jak ukazují stručné domicily, uvedené u fotky autora na konci každého eseje a sympaticky pomíjející akademické tituly, najdeme tu vědce z nejrůznějších oblastí, jako je umělá inteligence, evoluční robotika, atmosférická chemie či etika strojů. Jsou tu počítačoví experti, robotici, elektroinženýři, kybernetici, chemici, biologové, fyzikové, filozofové i programátoři.

Ty doplňují například historik, kunsthistorička, teatroložka, také několik básníků a spisovatelů, výtvarníků, a dokonce dva atleti. Rovná stovka přemýšlivých lidí, kteří s očividnou chutí komentují, glosují, rozvíjejí i kritizují Čapkovo dílo.

Editorka každého přiměla nejprve přečíst původní hru, což u cizinců odhalilo drobné nesrovnalosti s poněkud volným dobovým překladem do angličtiny. Ti pilnější zhlédli i některou z bizarních divadelních úprav režisérů nedávných inscenací, které jsou na YouTube.

Také knihu Robot 100 otevírá původní vydání Čapkovy hry, jež je i po 100 letech překvapivě vtipnou a napínavou sci-fi - nebo možná apokalyptickou metaforou. I nad tím se přispěvatelé zamýšlejí.

Asi nejznámějším autorem, který do knihy přispěl, je anglický spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Mendelův trpaslík. Čapkovi skládá poklonu. "Hra sama je skvělá a s ironií a vtipem útočí na kapitalismus 20. století a to je stále aktuální i ve 21. století. Ale zavést zcela nové slovo, a to do každého jazyka na Zemi! To je jiná liga," tvrdí slavný Brit, který se ale jinak příliš nerozepsal.

Ilustrace Japonky Hanny Saitové použitá v knize Robot 100 – Sto rozumů.
Ilustrace Japonky Hanny Saitové použitá v knize Robot 100 – Sto rozumů. | Foto: Hanna Saito/VŠCHT

Lívance a tunelování

To jazykovědec Karel Oliva nachází řadu dalších a prý lepších příkladů pronikání češtiny do jiných jazyků, neboť pojem robot nepovažuje za přirozeně český. Podle něj je "produktem jazykové tvořivosti a hravosti bratří Čapků, kterou předvedli v mnoha svých dílech", píše Oliva. Jako příklad uvádí verš ze hry Ze života hmyzu: "Jen dolů, dolů spět, toť meta vytoužená: svět chce být polosvět, žena - být položena."

Jako příklad dalších, "ústrojně vzniklých" českých slov uvádí píšťalu, husitskou palnou zbraň, ze které se v 16. století ve frankofonních oblastech stala pistole a ta se zpětně dostala i do češtiny. Husité rovněž rozšířili houfnice, děla, jež oproti tehdejším zvyklostem nemířila na opevnění hradů a měst, ale do houfu čili oddílu vojáků.

Ilustrace Terezy Tomáštíkové použitá v knize Robot 100 – Sto rozumů.
Ilustrace Terezy Tomáštíkové použitá v knize Robot 100 – Sto rozumů. | Foto: Tereza Tomáštíková/VŠCHT

Tuto ničivou inovaci rychle převzaly další armády a spolu s ní i označení houfnic. Anglicky je to howitzer. Hodně českých slov pak v minulých stoletích přenesly české služky, chůvy a posluhovačky do rakouské, především vídeňské němčiny. Většinou se vztahují ke kuchyni: například Powidl, Kolatsche, Liwanze, Buchtel, Kren, Bramburi nebo Sliwowitz.

Jedno české slovo obohatilo mezinárodní slovník i docela nedávno, v 90. letech. Je to nelichotivý výraz tunelování, anglicky tunneling.

Spisovatel Jaroslav Veis zase odkrývá okolnost nezamýšlené světové premiéry R.U.R., proti které marně protestoval i Karel Čapek. Ale stalo se, že plánovaná premiéra v pražském Národním divadle byla odložena na 25. ledna 1921, a tak vůbec prvním uvedením robotů na scénu se stalo představení ochotnického spolku Klicpera v Hradci Králové už 2. ledna.

Ať tě provází droid

Robotik Rodney Brooks, zakladatel start-upu RobustAI nebo společnosti iRobot, jež vyrábí populární domácí přístroje na čištění podlah Roomba, se svěřuje s problémem: jako člověka, který "staví roboty", ho trápí, že se význam slova posunul. Už neplatí, jak byl zvyklý, že robot je stroj ze součástek, jenž dokáže automaticky vykonávat složité úkony a většinou je naprogramovaný počítačem.

Robotem, nebo také botem, už je míněn i počítačový program, software bez fyzických součástek. Zkrátka cokoli, co má umělou inteligenci. Brooks proto navrhuje, aby se pro "elektromechanickou entitu" vymyslelo nové slovo. Rád by prosadil označení droid, což má ale háček. Pojem je pod autorskou licencí majitelů filmové série Hvězdné války. "Tak jaké slovo budeme používat?" ptá se zoufalý robotik.

Kasparov posun na D6, Čapek přesun na H5. Ilustrace Štěpána Růta použitá v knize Robot 100 – Sto rozumů.
Kasparov posun na D6, Čapek přesun na H5. Ilustrace Štěpána Růta použitá v knize Robot 100 – Sto rozumů. | Foto: Štěpán Růt/VŠCHT

Britské počítačové vědkyni a milovnici sci-fi literatury Susan Stepneyové se jazykový posun naopak líbí, protože prý umíme jemněji rozlišovat. Z dnešního pohledu jsou Čapkovi roboti spíše androidy či organické humanoidy. "Přesto budu v tomto textu i nadále, z úcty ke hře, mluvit o robotech," uvádí v příspěvku, kde Čapkovo dílo podrobuje přísně kritickému pohledu znalkyně žánru sci-fi.

Příběh shledává "celkem prorockým", protože se v něm ozývají stále aktuální obavy z toho, že roboti berou lidem práci a robotičtí vojáci vraždí lidi. Je tu i otázka, jakým způsobem mohou roboti nabýt vědomí a zda v takovém případě ohrozí populaci. "Science fiction se všemi těmito tématy dodnes zabývá a v tomto směru odolala hra zkoušce času výtečně," míní britská vědkyně.

Naopak málo nadčasový byl podle ní Karel Čapek ve způsobu, jakým zobrazoval ženy. A za vyslovený prohřešek proti spisovatelskému budování sci-fi světa považuje, že se literát ani nepokusil vysvětlit, jakým způsobem se jeho roboti mohou rozmnožovat, což má být vyústění závěrečného třetího dějství.

"Možná udělal Campbell dobře, když se 3. dějství rozhodl ze své inscenace vypustit," vzpomíná Stepneyová na nedávnou divadelní adaptaci, kterou ze studijních důvodů zhlédla na YouTube. V režii Marka Campbella ji nastudovalo amatérské anglické Edward Alderton Theatre.

Ohřev a vibrace

Rozmnožování či spíše sebereprodukce robotů je v knize tématem několika příspěvků, neboť představuje náplň nové vědní oblasti - evoluční robotiky. Doktorand na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze Stanislav Valtera zase rozvíjí představu, že Čapek mohl do hry zakomponovat skryté narážky na homosexualitu. Materiálový fyzik Jan Tomáštík rozebírá reálné možnosti vývoje sexuálních robotů, sofistikovaných pomůcek v pornografickém průmyslu.

Obal knihy Robot 100: Sto rozumů.
Obal knihy Robot 100: Sto rozumů. | Foto: VŠCHT

"Biogenetický kouzelník Dr. Gall z R.U.R. by zajisté byl schopen vylepšit orgány přídavnými schopnostmi ohřevu či vibrací; vybavit model sexbota i dalšími schopnostmi pro iniciaci dalších smyslů uživatele - třeba produkcí vhodných feromonů či meditačních zvukových frekvencí," fabuluje Tomáštík, podle kterého se tomu skutečný vývoj zdaleka nepřiblížil. "Jak by řekla Helena Gloryová, chybí tomu duše," cituje postavu ze hry fyzik. Dodává však, že pokud jde o roboty, kteří by dokázali imitovat rozhovor s partnerem, není to mimo dosah dnešní vědy.

Jako příjemné zpestření některých odborných příspěvků působí kresby výtvarníků, například japonské vizuální návrhářky Louis Virgové nebo Jonáše Ledeckého, jenž je také autorem obálky. Moderátor České televize Petr Rajchert napsal povídku, ve které jednu Čapkovu scénu otáčí: zotročení lidé zvaní Homosapi se bouří proti robotům. Nechybí ani báseň, písničkář Jiří Dědeček ji nazval Super extra pravej nerez robot.

Karla Čapka by snad potěšilo, kolik vědců a tvůrců se s nadšením, zápalem i vážností vědeckého průzkumu zabývá jeho hrou. Už jen skutečnost, že myšlenkově nabitá kniha vyšla, svědčí o tom, že jeho dílo ani po 100 letech nepatří do starého železa.

Kniha

Jitka Čejková (ed.), kolektiv: Robot 100 - Sto rozumů
Vydala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 2020, 448 stran, 380 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

Katalánský expremiér Puigdemont na Sardinii vyšel z vězení, může volně cestovat

Katalánský expremiér a europoslanec Carles Puigdemont v pátek vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, na kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Italské úřady Puigdemonta zadržely ve čtvrtek večer na základě španělského zatykače, ohledně jehož platnosti však panují nejasnosti.

"Všechno je v pořádku," řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. "Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat," dodal.

Puigdemont přiletěl na Sardinii ve čtvrtek, aby se tam zúčastnil folklórního festivalu a jednal s místními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii.

Italský soud se podle Puigdemontova právníka katalánského lídra zeptal, zda si přeje být navrácen do Španělska, s čímž Puigdemont nesouhlasil. Nyní se bude italská justice zabývat tím, zda je žádost o vydání Katalánce oprávněná. Proces bude podle jednoho ze soudců trvat několik týdnů.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy