Tvorba amerického architekta polského původu Daniela Libeskinda, který 12. května oslaví osmdesátiny, se vyznačuje výraznou a silnou symbolikou, dynamičností, abstrakcí a až asketicky strohou geometrií. Stavbu dle jeho návrhu má mít i Česká republika.
Libeskind, který patří k nejuznávanějším současným architektům, se proslavil například projektem Židovského muzea v Berlíně či prestižní zakázkou na přestavbu newyorského Ground Zero, kde do září 2001 stály mrakodrapy Světového obchodního střediska (WTC), které zničili teroristé. Věnuje se také designu, návrhům divadelních scén či kostýmů. V roce 2023 převzal v Praze Cenu Jana Kaplického za celoživotní dílo.
Loni developerská skupina Sekyra Group oznámila, že postaví v centrální části plánovaného projektu Rohan City v pražském Karlíně 1650 bytů, kanceláře a obchodní prostory za 15 miliard korun a že část projektu vznikne právě podle návrhu architekta Libeskinda. Rohan City má být čtvrť s filozofickým přesahem. Její části mají být pojmenovány po velkých myslitelích, například po Georgu Hegelovi.
Návrh své první stavby v Česku loni v říjnu architekt představil osobně. „Je to takový megablok, což je dnes pro evropská města typické. Budovy se tu vinou okolo středu. Je to spíš takové sousedství. Nejde tu o osamocené architektonické vymoženosti, ale o vytvoření kusu města,“ řekl Daniel Libeskind.
Muzeum ve tvaru roztříštěné Davidovy hvězdy
Libeskindovy zakázky se často týkají muzeí, zdárně se ale vypořádal i s prodejními prostorami či benzinovou pumpou. Známá jsou židovská muzea v San Francisku a Kodani, Městské muzeum v Osnabrücku, Imperiální válečné muzeum v Manchesteru, nové křídlo muzea královny Viktorie a prince Alberta v Londýně či přístavby k muzeím v Denveru a Torontu.
Opravdovým triumfem se stal projekt Židovského muzea v Berlíně, který z Libeskinda učinil hvězdu. Stavba zpřístupněná v roce 2001 má půdorys, který připomíná roztříštěnou Davidovu hvězdu či blesk. Oplechovaný objekt je jakoby rozdrásán ostrými hroty nepravidelných os, oken, koridorů, skloněných pater a studených prostorů, které vzbuzují pocit osamění, dezorientace a ztráty. Libeskind použil i železniční koleje, jako připomínku transportů smrti. Muzeum ale nemá zanechávat jen depresivní pocity, má být i nadějí do budoucna.
Po tomto úspěchu byl architekt vyzván k účasti v soutěži o postavení budovy - památníku na místě bývalého WTC v New Yorku. Po letech prodlev, změn v projektu a autorských třenic vznikl mrakodrap One World Trade Center za 3,8 miliardy dolarů (asi 84,5 miliardy korun), který je s 541 metry nejvyšší stavbou v USA. Na jeho konečné podobě se největší měrou podílel americký architekt David Childs. Na takzvaném Ground Zero stojí kromě dalších výškových budov také památník obětem teroristického útoku a muzeum.
Hrál na klavír po barech a založil ateliér v Miláně
Libeskind se narodil v polské Lodži v rodině, která přežila holokaust. V roce 1957 odešel s rodiči do Izraele, po třech letech všichni přesídlili do New Yorku. Libeskind původně studoval hudbu a přivydělával si hraním po barech. Svým klavírním uměním však oslňoval i vybrané publikum v Carnegie Hall.
V roce 1970 ukončil Libeskind vyhlášenou školu Cooper Union for the Advancement of Science and Art v New Yorku. Po studiích v Essexu a Londýně, kde se tehdy začaly rozvíjet dekonstruktivistické tendence, si splnil sen a založil ateliér v Miláně. Přednášel na univerzitách v Severní Americe, Evropě i Japonsku.
Je držitelem mnoha ocenění a čestných doktorátů. Získal například Hiroshima Art Prize, která je udělovaná umělcům, jejichž dílo podporuje porozumění a mír. Je ženatý, má tři děti.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Plavba Hormuzem bude trvale bezplatná, slibuje Trump po dohodě s Íránem
Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.
Vedoucí úřadu vlády drží obecní byt v Praze 3, bydlí v něm dvě studentky ze Slovenska
Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí.
Čechy proti JAR píská Pensová. Na MS bude rozhodovat jako druhá žena v historii
Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.
Kaviárové tousty: Prokletí vlivného oligarchy, který musí sloužit Putinovi
Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.
Koncesionářské poplatky pro ČT a rozhlas končí, rozhodla vláda. Protestům navzdory
Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.