Ladovy kresby, které nevypadají jako od Lady. Velká výstava ukazuje i méně známou malířovu tvorbu

Dáma v dešti, 1908. Začátek 20. století byla doba, kdy Josef Lada hledal svůj výtvarný styl.
V separé, kresba tuší z roku 1908.
Ladovy začátky.
Ladův kreslený humor z raných dob.
Foto: Jakub Plíhal
Hana Slívová Hana Slívová
15. 11. 2017 17:43
Před 130 lety se narodil, před 60 lety umřel. Výstava Sedmičky Josefa Lady (1887-1957), která je od 15. listopadu k vidění v pražském Tančícím domě, při této příležitosti ukazuje práci malíře i z méně známých úhlů pohledu. Na největší ladovské přehlídce za posledních deset let zaujmou především karikatury a také rané práce z počátku 20. století, na nichž výtvarník svůj rukopis teprve hledal.

Když byl Josefovi Ladovi rok, upadl doma v Hrusicích na obuvnický nůž zvaný knejp. Poranil si oko, které se už lékařům nepodařilo zachránit.

"Říká se, že se to promítlo na jeho výtvarném stylu, kterému v podstatě chyběla perspektiva," připomíná Ladův vnuk Josef, jenž se spolu s kurátory Lvem Pavluchem, Janou Sommerovou a Jindřichem Ulrichem podílel na přípravě výstavy Sedmičky Josefa Lady.

Výstava se koná v Tančícím domě, nedaleko od míst, kde Lada na pražské Výtoni bydlel. 

Kromě notoricky známých vesnických, hrusických krajin ve všech ročních dobách, hospodských dišputací či podobizen hastrmana s dýmkou nad rybníkem návštěvníkům nabízí i kresby, na nichž Lada svůj styl teprve hledal.

Zatímco kreslené vtipy z roku 1913 už vykazují známý rukopis, secesí ovlivněným kresbičkám z roku 1908 by jeho autorství přiřkl málokdo.

Právě modře kolorovaná Dáma v dešti z roku 1908 patří mezi nejoblíbenější práce kurátorky Jany Sommerové.

Ta kromě toho upozorňuje i na satirické černobílé kresby, kterým se Lada - muž s někdy dost černým, až nekorektním smyslem pro humor - věnoval v době satiře zaslíbené, ve 20. a 30. letech. Vystavené tu jsou i jeho kresby pro přílohu Českého slova Kvítko z čertovy zahrádky, kde od roku 1925 pracoval jako redaktor, anebo kresby z Máje, Humoristických listů či časopisu Rašple, do kterých přispíval do roku 1918. 

Zatímco politickou situaci po konci první světové války a kolem vzniku Československa Lada ve svých pracích reflektoval, druhá světová jako by do jeho světa vůbec nevkročila. V polovině 30. let si začal výrazněji věnoval volné tvorbě a ani ve 40. letech idylickou krajinu českého venkova neopustil. "Zdá se, že to pro něj nebylo téma, válku si prostě do svého světa nepouštěl," říká Ladův vnuk Josef.

Kurátoři upozorňují i na soubor ilustrací Radecký a kanonýr Jabůrek, který byl naposledy vystavený v roce 1957, na originální filmové kostýmy, jež Lada navrhl pro pohádku Jana Drdy Hrátky s čertem, anebo na kresby Ladovy dcery Aleny.

Ta svého otce zachytila při oblíbených činnostech - odpočinku a kouření dýmky. S ní je ostatně i na věrné "kopii", zapůjčené z muzea voskových figurín, jež vévodí nainstalované pracovně. 

V Tančícím domě je také několik sekcí věnovaných dětem, k dispozici je jim speciální autíčko před ubíhající krajinou anebo prolézačka knihou.

Téměř 400 vystavených děl, zapůjčených z osmi galerií, muzeí i od soukromých sběratelů, dělá z Ladových sedmiček největší výstavu za posledních deset let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy