reklama
 
 

Ladovy kresby, které nevypadají jako od Lady. Velká výstava ukazuje i méně známou malířovu tvorbu

15. 11. 2017
Před 130 lety se narodil, před 60 lety umřel. Výstava Sedmičky Josefa Lady (1887-1957), která je od 15. listopadu k vidění v pražském Tančícím domě, při této příležitosti ukazuje práci malíře i z méně známých úhlů pohledu. Na největší ladovské přehlídce za posledních deset let zaujmou především karikatury a také rané práce z počátku 20. století, na nichž výtvarník svůj rukopis teprve hledal.

Když byl Josefovi Ladovi rok, upadl doma v Hrusicích na obuvnický nůž zvaný knejp. Poranil si oko, které se už lékařům nepodařilo zachránit.

"Říká se, že se to promítlo na jeho výtvarném stylu, kterému v podstatě chyběla perspektiva," připomíná Ladův vnuk Josef, jenž se spolu s kurátory Lvem Pavluchem, Janou Sommerovou a Jindřichem Ulrichem podílel na přípravě výstavy Sedmičky Josefa Lady.

Výstava se koná v Tančícím domě, nedaleko od míst, kde Lada na pražské Výtoni bydlel. 

Kromě notoricky známých vesnických, hrusických krajin ve všech ročních dobách, hospodských dišputací či podobizen hastrmana s dýmkou nad rybníkem návštěvníkům nabízí i kresby, na nichž Lada svůj styl teprve hledal.

Zatímco kreslené vtipy z roku 1913 už vykazují známý rukopis, secesí ovlivněným kresbičkám z roku 1908 by jeho autorství přiřkl málokdo.

Právě modře kolorovaná Dáma v dešti z roku 1908 patří mezi nejoblíbenější práce kurátorky Jany Sommerové.

Ta kromě toho upozorňuje i na satirické černobílé kresby, kterým se Lada - muž s někdy dost černým, až nekorektním smyslem pro humor - věnoval v době satiře zaslíbené, ve 20. a 30. letech. Vystavené tu jsou i jeho kresby pro přílohu Českého slova Kvítko z čertovy zahrádky, kde od roku 1925 pracoval jako redaktor, anebo kresby z Máje, Humoristických listů či časopisu Rašple, do kterých přispíval do roku 1918. 

Zatímco politickou situaci po konci první světové války a kolem vzniku Československa Lada ve svých pracích reflektoval, druhá světová jako by do jeho světa vůbec nevkročila. V polovině 30. let si začal výrazněji věnoval volné tvorbě a ani ve 40. letech idylickou krajinu českého venkova neopustil. "Zdá se, že to pro něj nebylo téma, válku si prostě do svého světa nepouštěl," říká Ladův vnuk Josef.

Kurátoři upozorňují i na soubor ilustrací Radecký a kanonýr Jabůrek, který byl naposledy vystavený v roce 1957, na originální filmové kostýmy, jež Lada navrhl pro pohádku Jana Drdy Hrátky s čertem, anebo na kresby Ladovy dcery Aleny.

Ta svého otce zachytila při oblíbených činnostech - odpočinku a kouření dýmky. S ní je ostatně i na věrné "kopii", zapůjčené z muzea voskových figurín, jež vévodí nainstalované pracovně. 

V Tančícím domě je také několik sekcí věnovaných dětem, k dispozici je jim speciální autíčko před ubíhající krajinou anebo prolézačka knihou.

Téměř 400 vystavených děl, zapůjčených z osmi galerií, muzeí i od soukromých sběratelů, dělá z Ladových sedmiček největší výstavu za posledních deset let.

autor: Hana Slívová | 15. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama