Kritizované německé hudební ceny Echo končí. Nechtějí být spojované s antisemitismem a homofobií

ČTK Kultura ČTK, Kultura
25. 4. 2018 17:15
Německé hudební ceny Echo, které čelily kritice kvůli ocenění dvojice düsseldorfských raperů Kollegah & Farid Bang za album s antisemitskými texty, se už nadále nebudou udílet. Informoval o tom tamní Svaz hudebního průmyslu, který předávání cen organizoval. V posledních dnech na protest cenu vrátila řada umělců.
Kollegah & Farid Bang na cenách Echo.
Kollegah & Farid Bang na cenách Echo. | Foto: ČTK

"Nechceme, aby hudební ceny Echo byly považovány za platformu pro antisemitismus, opovrhování ženami, homofobii a banalizaci násilí," uvedl německý Svaz hudebního průmyslu v prohlášení. Značka Echo podle něj byla v uplynulých dnech natolik poškozena, že je potřeba začít úplně znovu. Echo fungovalo od roku 1992. 

Skandál kolem cen vyvolalo ocenění raperů Kollegaha a Farida Banga za album Jung, Brutal, Gutaussehend 3 (Mladý, brutální, pohledný). Na něm jsou i skladby s verši bagatelizujícími hrůzy holokaustu: "Mé tělo je vyrýsovanější než vězňů z Osvětimi" nebo "Udělej zas nějaký holokaust, přijď s Molotovovým koktejlem".

Ocenění alba, které podle časopisu Respekt s třiceti miliony streamy v prvním týdnu po vydání strhlo německý rekord na Spotify a stalo se nejúspěšnějším žánrovým albem roku, vyvolalo vlnu kritiky.

Už během předávání ocenění se do raperů opřel zpěvák kapely Die Toten Hosen Andreas Frege alias Campino, později na internetu kolovalo jeho vyjádření: "Provokace mi v principu přijde v pořádku, když však jde o homofobii, pohrdání ženami, sexuální násilí, antisemitismus nebo když se porušuje svoboda náboženství, je hranice překročená."

Vzkaz Campina z Die Toten Hosen sdílel i loňský vítěz cen Echo v kategorii Poprockový německý umělec roku, skladatel a bubeník Udo Lindenberg 

Své hudební trofeje později vrátil například rocker Marius Müller-Westernhagen, ale i osobnosti z oblasti klasické hudby - pianista Igor Levit, dirigent Christian Thielemann nebo světoznámý argentinsko-izraelský dirigent a klavírista Daniel Barenboim.

Ke kritice se přidal i německý ministr zahraničí Heiko Maas. Jeho twitterový komentář, v němž podepisoval výrok hudebníka Campina, rapeři sdíleli na svém facebookovém profilu se shovívavým smajlíkem. 

V České republice si porci kritiky pravidelně odnášejí ceny popularity Český slavík. V posledních ročnících totiž díky poslušné fanouškovské základně masivně zabodovala krajně pravicová skupina Ortel zpěváka Tomáše Ortela, která například v písni Mešita zpívá: Cítím se podveden, když ti, co vedou zem, diskutovat chtěj s arabským vrahem. Xenofobní strach bije na poplach. Řeknu jen pár vět: nechci multi-kulti svět.

Před pěti lety měl titul Hvězda internetu na Slavících získat raper Řezník, jenž se věnuje žánru označovanému jako horrorcore. Pořadatelé ho ale z ankety nakonec vyškrtli. Oficiálním důvodem byla skutečnost, že jeho násilnické a sexistické texty jsou v rozporu s principy soutěže. První místo nakonec získal "nezávadný" youtuber Johny Machette, na což reagovali zpěváci Matěj Ruppert či Tomáš Klus kritikou organizátorů a jejich obviněním z cenzury. 

 

Právě se děje

před 48 minutami

Hrad prohrál část sporu o majetkové přiznání Mynáře. Musí říct, zda ho kancléř odevzdal

Organizace Právo ve veřejném zájmu částečně uspěla ve sporu s prezidentskou kanceláří, po které se 4,5 roku domáhala informací o majetkovém přiznání kancléře Vratislava Mynáře. Soud pravomocně rozhodl o tom, že kanceláří musí organizaci poskytnout potvrzení o tom, kdy Mynář oznámení za rok 2013 odevzdal. Kancelář to odmítala s tím, že kancléř předal přiznání řediteli kanceláře jako soukromé osobě, nikoliv jako úředníkovi.

Organizace Právo ve veřejném zájmu podala správní žalobu poté, co od prezidentské kanceláře nezískala požadované údaje na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Domáhala se samotného majetkového přiznání a také sdělení, zda a kdy ho Mynář podal. Tuto informaci prezidentská kancelář podle soudu spolku poskytnout měla. Soudy však dříve daly zapravdu Hradu v tom, že prezidentská kancelář neměla povinnost přiznání zveřejňovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy