Kraftwerk byl atrakcí Technomatějské

Jan Šprincl
20. 8. 2006 11:04
Summer of Love - Nechali se přivítat ohňostrojem, zahráli své hity a nehnuli přitom ani brvou. Kraftwerk v Pardubicích nezklamal.
Foto: Jan Šprincl

Dostihové závodiště se pro sobotní noc proměnilo ve velký techno jarmark a čtveřice německých cyborgů mu dodala lesk i alibi, že na Summer of Love jde taky trochu o hudbu - a nejen o co nejrychlejší konzumaci vodky s energy drinkem a mlácení hlavou do monotónního zvuku.

Jednou z hvězd festivalu Summer of Love v Parubicích byla kapela Kraftwerk.
Jednou z hvězd festivalu Summer of Love v Parubicích byla kapela Kraftwerk. | Foto: Jan Šprincl

Pánové z Kraftwerk se dostavili v jedenáct na hlavní pódium a už rozjařenému publiku zostra pustili do hlav píseň The Man-Machine. Na velkém plátně za jejich zády se v tu chvíli spustila projekce spojující v sobě červenou, černou a bílou s opakujícími se nápisy "machine". Hned bylo jasné, že tady se šišlavých výkřiků "ahoj, Pardubice, jak se máte?" nedočkáme.

Koncert, který trval víc než devadesát minut, odehráli hudebníci s vizáží zaměstnanců pohřební služby. Bez hnutí, bezpečně jištěni svými computery před očima, jen Ralf Hütter svůj zpěv pouštěl přes trychtýř, který si dělal z pravé dlaně

Foto: Jan Šprincl

Jinak žádné emoce, žádná hudební chyba, dokonce se mohlo zdát, že to všechno je jen představení pro publikum a čtyři "programátoři" si na svých obrazovkách hrají lodě. Ohromující strojovost společně s vizuálně opulentními obrazy ale na diváky působila přímým direktem.

Playlist koncertu téměř kopíroval seznam písní na loňském živém záznamu nejlepších písní Kraftwerk Minimum-Maximum, takže jsme si dali dvě etapy Tour de France, víme víc o doplňkové stravě a vitamínech, projeli se po autobahnu a ve skladbě Radioactivity se dozvěděli, kolik plutonia je potřeba k výrobě atomové bomby.

Neživost Kraftwerk byla pro jednodenní festival Summer of Love příznačná. Deset tisíc mladých lidí, často patřičně okostýmovaných, si na pardubickém závodišti nechalo do uší pouštět tvrdé techno, někde zábavnější, jinde tupější.

Foto: Jan Šprincl

Kdo tam nebyl, neuvěří: středem areálu vedla asfaltová cesta a kolem ní se jako na Matějské pouti o pozornost praly různé atrakce. Nebyly to autíčka, střelnice ani labutě, ale některá z deseti hudebních scén. Návštěvník se jimi procházel, zvažoval, kde zakotví, a pak se s podobně spřízněnými dušemi mohl nechat unést do jiných světů. Na cestu mu k tomu hráli DJs z různých koutů planety.   

Foto: Jan Šprincl

Dva z hlavních headlinerů, Tiga a Jeff Mills, ovšem do Pardubic nedorazili. První si zavčas nevyřídil pracovní povolení. Mills "odmítl vystoupit i přesto, že obdržel celý honorář předem. Své zrušení odůvodnil tím, že mu honorář dorazil později, než měl" - jak stálo na festivalových letácích.

Nezdálo se, že by jejich nepřítomnost návštěvníkům zkazila zážitek ze zdravě agresivní party. Jejich entuziasmus nejlépe dokládá, že ti nejvytrvalejší protančili sobotní noc, a jestli je zdraví nezradilo, tančili tam až do nedělního poledne.

 

Právě se děje

Další zprávy