Konec frustrace dyslektiků? Nové písmo s buclatými patkami

jla
14. 11. 2014 9:25
Holandský designér Christian Boer dokončil písmo pro dyslektiky. Tlustší spodní části písmene mají zamezit "poletování" textu po stránce.
Designér Christian Boer.
Designér Christian Boer. | Foto: Christian Boer

Istanbul - Na istanbulském veletrhu designu Biennail představil Holanďan Christian Boer své dokončené písmo, které má usnadnit čtení lidem s dyslexií. Tato speciální forma vývojové poruchy učení způsobuje vypouštění a přidávání, zaměňování vizuálně i akusticky podobných písmen či zrcadlové nebo obrácené psaní jednotlivých znaků.

Foto: Christian Boer

"Lidé s dyslexií při čtení nevědomě zrcadlově převrací a různě jinak zaměňují podobná písmena. Běžné typy písma to jen zhoršují, protože některé písmena jsou prakticky totožná jen otočená," vysvětluje Boer jeden z mnoha důvodů, proč se novému písmu věnoval několik let. Sám je totiž také dyslektik.

V Boerově písmu se všechny znaky liší. V obyčejných typech písma jsou například písmena "b", "d", "q" a "p" prakticky totožná jen jinak pootočená či převrácená. Boer přichází s unikátními písmeny, kdy "d"  je prohnutější než "b", čímž stěžuje nechtěnou, či nevědomou záměnu.  Stejně tak písmeno "c" je mnohem více otevřenější, aby se nedalo tak snadno splést s "o".

Písmo pro lidí trpící dyslexií.
Písmo pro lidí trpící dyslexií. | Foto: Christian Boer

Font pro dyslektiky má všechny znaky ve spodní části tlustší, než je obvyklé. Písmena tak mají stabilnější základnu, což znesnadňuje jejich "poletování", které tak odporuje fyzikálním zákonům a gravitaci. Díky tomu také písmo vypadá jako tlustší patkový příbuzný známého fontu Comic Sans.

Nožičky některých znaků jsou delší a dolinky u písmen "v", "w" a "y" jsou ukotveny v různých výškách. Na pohled větší mezery mezi jednotlivými znaky znemožňují jejich shlukování. Zvýrazněná velká písmena a interpunkce zase usnadňují dyslektikům rozeznat, kde jedna věta končí a druhá začíná.

Boer se písmem pro dyslektiky zabýval už při studiích na Utrechtské akademii umění, kterou doknčil v roce 2008. Od té doby se zabýval studiem účinnosti jeho písma na univerzitě v Amsterdamu a v Twente. Z jeho studií vyplývá že 84 % čtenářů s dyslexií dokáže text v jeho písmu přečíst rychleji a 77 % čtenářů udělá méně chyb.

 

Právě se děje

Další zprávy