Komentář: Reformy v kultuře hned tak nebudou, naznačuje Zaorálkova koncepce

Marie Reslová Marie Reslová
19. 4. 2021 11:40
Práci na dokončení státní kulturní politiky pro roky 2021 až 2025 zmínil ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD jako jeden z důvodů, proč se nechce přestěhovat z Nostického do Černínského paláce.
Národní divadlo v Praze je jednou z příspěvkových organizací ministerstva kultury. A podle nové koncepce státní politiky ho transformace na takzvanou veřejnoprávní instituci v kultuře hned tak nečeká.
Národní divadlo v Praze je jednou z příspěvkových organizací ministerstva kultury. A podle nové koncepce státní politiky ho transformace na takzvanou veřejnoprávní instituci v kultuře hned tak nečeká. | Foto: ČTK

"Rolí ministerstva kultury nadále nemůže být jen přerozdělování dotací částem kulturního sektoru bez jasné vize," tvrdí také v úvodu k materiálu, který nedávno zveřejnil na webu ministerstva. Jakou budoucnost připravuje české kultuře?

V návrhu nechybí kulturně-politické stálice: jedno procento ze státního rozpočtu pro kulturu, vícezdrojové financování institucí, transformace Státního fondu kultury, digitalizace a mnohé další záměry či cíle, o které už usilovali, nebo je alespoň deklarovali, Zaorálkovi předchůdci.

Nikdo z nich se ale za desítky let nestihl nebo neuměl vyrovnat s velkými koncepčními úkoly a chronickým nedostatkem financí v resortu, a tak je zkrátka nutné cíle vždy zopakovat.

Magické jedno procento

Třeba takové jedno procento ze státního rozpočtu určené pro kulturu - diskutuje se o něm od 90. let minulého století a dávno je mantrou volebních programů politických stran. Nikdy nenaplněnou. Také Lubomíru Zaorálkovi teď nezbývá než připomenout, že to procento je naprosté minimum a bez navýšení prostředků, které stát do kultury posílá, se tristní situace v živém umění nebo péči o kulturní infrastrukturu nemůže změnit.

Čísla uváděná v návrhu však nově dokládají, že poměr financí pro ministerstvo kultury z celkového státního rozpočtu se v posledních letech snižuje: z 0,96 procenta v roce 2010 na reálných 0,76 procenta v roce 2019. Oficiálně to sice bylo 0,98 procenta, z patnáctimiliardového rozpočtu ministerstva kultury ale více než pětina zamířila jinam - k církvím a náboženským společnostem na základě zákona o majetkovém vyrovnání.

Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře roku 2018 činila necelých 30 tisíc korun, tedy pouze 92,9 procenta průměrné české mzdy, zatímco v roce 2015 ještě dosahovala 97,6 procenta. "Zaostávání za průměrnou mzdou v České republice bude mimo jiné záviset i na rozsahu veřejné podpory neziskových aktivit," konstatuje návrh. Právě nezávislá a nezisková kulturní sféra je totiž odměňována nejhůře. Mzdy v kultuře alespoň na úrovni průměru byly přitom jedním z témat, s nimiž Zaorálek v roce 2019 nastupoval do funkce.

Pokud nebereme v úvahu letošní mimořádné covidové programy, které kompenzují ztráty prakticky už rok uzavřených kulturních institucí, finanční podpora státu se ve srovnání s minulými lety snižuje, zatímco význam kultury roste. "Pokles státních výdajů na kulturu o pětinu nekoresponduje s aktuálním rozvojem v kulturním a kreativním sektoru, včetně růstu hospodářské důležitosti kulturních a kreativních odvětví jako součásti kreativní ekonomiky 21. století," konstatuje, byť kostrbatě, ministerský materiál.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD minulý týden vysvětloval, proč nechce přestoupit na ministerstvo zahraničí.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD minulý týden vysvětloval, proč nechce přestoupit na ministerstvo zahraničí. | Foto: ČTK

Definitivně mrtvá transformace?

Nová koncepce kulturní politiky zavrhuje léta hýčkanou představu takzvané veřejnoprávní instituce v kultuře. Ta měla zčásti nahradit provozně těžkopádnou formu příspěvkové organizace, jakými jsou Národní divadlo, Česká filharmonie či Národní galerie, a vyřešit také jejich vícezdrojové financování.

Návrh však označuje koncept veřejnoprávní instituce v kultuře za "problematický". Zahraniční zkušenosti prý ukazují, že může například omezovat "spravedlivé odměňování zaměstnanců na úkor vedení institucí".

Tuto výhradu proti transformaci příspěvkových organizací pravidelně vznášeli kulturní odboráři, kteří se báli, že by se odměňování přestalo řídit striktně tabulkovými platy. Naopak po možnosti ocenit výjimečné umělce dle jejich významu pro instituci volali jejich šéfové.

Ministerský materiál řeší pouze možnost spolupráce státu, krajů a měst na financování větších kulturních organizací, jako jsou divadla, hudební tělesa nebo galerie. V této souvislosti používá termín kooperativní financování. Sice se zavazuje k přijetí příslušného zákona, kolem jeho konkrétní podoby ale našlapuje hodně opatrně: "Bude tak nutné nejprve vést veřejnou debatu o nastavení kooperativního financování a dostatečnosti aktuálních nástrojů." Zároveň upozorňuje, že bez navýšení rozpočtu se ministerstvo do kooperativního financování nemůže zapojit ve větší míře, protože jednoduše nemá z čeho.

Stejně obecná je vize Zaorálkovy kulturní politiky, co se týče fungování příspěvkových organizací, pokud by tedy zásadnější reformou neprošly. "Nová úprava bude muset zajistit vysokou transparentnost, důslednou kontrolu veřejných prostředků a současně dostatečnou flexibilitu v oblasti hospodaření. Dále nezasáhne do majetkových práv samospráv či státu a zajistí spravedlivé a nediskriminační odměňování," píše se v návrhu.

Přitom jen ministerstvo aktuálně zřizuje 30 příspěvkových organizací. Příspěvek na jejich provoz činil dle výroční zprávy za rok 2019 téměř osm miliard korun - celé dvě třetiny rozpočtu resortu. To už by stálo za důkladnější zamyšlení.

Širší pojetí kultury

Lubomír Zaorálek není první ministr, který vzal na vědomí existenci kulturních a kreativních odvětví, jako jsou audiovizuální tvorba, reklama, design nebo herní vývojářství. Jasněji než jeho předchůdci se ale hlásí k tomu, že i podpora těchto oborů patří do gesce ministerstva kultury.

K tomu, že úřad hodlá pojmout starost o rozvoj kultury šířeji, než bylo dosud zvykem, nepochybně pomohla nedávná ministerská Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví. Ta otevřeně reaguje na posouvání hranic mezi uměním a kreativními průmysly.

Nová koncepce státní kulturní politiky dokonce navrhuje zřídit na ministerstvu samostatné oddělení pro kulturní a kreativní odvětví. Pomoci má také transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize, který by měl širší působnost a možnosti podpory. Zavedeny mají být kreativní vouchery umožňující malým podnikům využít práci výtvarníků, animátorů nebo designerů třeba v reklamě nebo inovacích výrobků.

Více než dříve ministr také zdůrazňuje význam nezávislé, neziskové kultury - jako zdroje talentů pro komerčně úspěšný kreativní průmysl, ale také coby důležitého aktéra v dostupnosti kultury pro široký okruh publika.

Ze zákona umělec

Možná i díky aktuální pandemické situaci, která léta neřešené problémy učinila viditelnějšími, si na ministerstvu kultury všimli, že "mnoho umělců se v oblasti pracovněprávních vztahů pohybuje v šedé zóně. Jsou tak zásadně ohroženou skupinou s minimální existenční jistotou", připouští návrh kulturní politiky. Pro tyto tvůrce má vzniknout legislativně zajištěný status umělce. Co to konkrétně bude znamenat, už však vysvětleno není.

V plánu je rovněž Zákon o kultuře nebo zákon "zavádějící u největších veřejných zakázek povinnost investovat nejméně jedno procento z celkové zakázky na zhotovení uměleckého díla". I to jsou myšlenky, které se v konceptech kulturní politiky čas od času vynořují.

Překvapivý je návrh na reformu fungování samotného ministerstva kultury, kde má digitalizace grantového systému i vnitřní komunikace zvýšit efektivitu práce. V tomto případě spíše udivuje, že tomu tak už dávno není.

Ministr si rovněž všiml, že kulturní statistiky, zvláště ty v oblasti kulturních a kreativních odvětví, jsou přinejmenším děravé, a proto se těžko vykazuje ekonomický přínos kultury pro státní rozpočet. Zaorálek by to rád napravil. Nově má proto na ministerstvu kultury vzniknout analytické oddělení a již zmíněné oddělení kulturních a kreativních odvětví.

Národní fond obnovy

Důležité jsou opakované zmínky o využití prostředků z Národního fondu obnovy, financovaného z Evropské unie. V minulých dnech se ministr nechal slyšet, že se mu snad podaří je pro resort udržet v původně plánované výši osmi miliard. Použít je chce především na investice do zanedbané regionální kulturní infrastruktury.

Ministerstvo dále hodlá podpořit přípravu "projektů v jejich nejranější fázi, aby docházelo k efektivnímu čerpání prostředků zejména z fondů Evropské unie". S tím vším je možné jen souhlasit.

Ve srovnání s aktuální státní kulturní politikou na léta 2015 až 2020, která vznikla za ministra Daniela Hermana z KDU-ČSL a před šesti lety ji přijala vláda Bohuslava Sobotky, je obrovský rozdíl hlavně v tom, že Zaorálek neignoruje změny, které v kulturní oblasti nastaly - ať už narůstající roli kreativních průmyslů, nebo význam často opomíjené nezávislé kultury.

O tom, zda navržená opatření budou stačit k tomu, aby se ve financování kulturních organizací i malých nezávislých subjektů něco zásadně změnilo, lze však pochybovat. Především co do očekávané reformy příspěvkových organizací jde spíše o opatrné přešlapování na místě, ne-li krok zpět. Koncepce nadto vzniká půl roku před parlamentními volbami, po kterých se ministerstva kultury pravděpodobně ujme jiná strana než Zaorálkova ČSSD. Bude tedy záležet na tom, zda se s návrhy ztotožní.

Návrh nové státní kulturní politiky je nyní v připomínkovém řízení. Na webu ministerstva se k němu může vyjádřit i veřejnost.

Nad ministerstvem zahraničí mám řadu otazníků, ke kultuře cítím závazek, říká ministr kultury Lubomír Zaorálek. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se zvýší, Zeman změny podepsal

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu stačit nebude. Počítá s tím novela energetického zákona, která rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Parlament ji schválil navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, že úpravy mohou znamenat zdražení energií. Prezident Miloš Zeman novelu podepsal, oznámil dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví neshodly na růstu platů zdravotníků

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví na růstu platů zdravotníků pro příští rok zatím nedohodly. Znovu se mají sejít v pondělí příští týden, řekla v pondělí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Zástupci zdravotníků žádali růst platů o 3000 korun a u lékařů o deset procent, celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun. To už dříve odmítli zástupci soukromých lékařů i vedení nemocnic v radě poskytovatelů. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy