Kapela, která už v roce 1980 varovala, že si letos nebudou mít děti kde hrát, tu vystoupí na konci školního roku.
"Až se bude psát rok dva tisíce šest, až se všichni přestěhujeme do obrovských měst, až dálnicí zeměkouli opředem, až budem pyšní na všechno, co dovedem, pak bude možná pozdě chtít se ptát: Co děti? Mají si kde hrát?" zpívá Olda Říha. Jeho proroctví nevyšlo, ale píseň jistě potěší nezletilé, kteří na Hrad zajdou.
Katapult měl na Hradě vystoupit tento čtvrtek na oslavě Mezinárodního dne děti. Jak sdělil ředitel tiskového odboru Petr Hájek "z důvodu nepříznivých klimatických podmínek" se sice dětský den uskuteční - ale bez kapely. Tu si schovávají jako bonbónek na čtvrtek 29. června školákům za vysvědčení: program zábavného odpoledne s prezidentským párem v Lumbeho zahradě nabízí soutěže, ukázku z výcviku bojových psů i divadelní představení a od sedmé večerní pak vystoupí skupina Katapult.
Kapela, která třicet let kariéry loni oslavila velkým turné, dostala "lano" od ředitele politického odboru Ladislava Jakla, který je sám aktivním hudebníkem v kapele Folimanka Blues. Prý zvedl telefon a se vzkazem od Václava Klause pozval hudebníky na Hrad.
Skupinu si vybral přímo prezident, potvrdil Hájek. "Žádný z poradců mu radit nemusel. Václav Klaus má skupinu Katapult rád a při výběru hrála roli i známá píseň Až," řekl deníku Aktuálně.cz. Ústřední motiv textu si totiž Klaus podle Hradu zvolil jako motto celého Prezidentského dne.
"Dělal jsem chvilku machra, jako že nad nabídkou přemýšlím, ale bylo mi jasné, že to nemůžu odmítnout," svěřil se kapelník Katapultu Olda Říha.
Pozvání kapely v podzimu jejího věku je překvapivé; kdo ví, pro kterou stranu víc. Václav Klaus z Jeleního příkopu vykázal festival world music Respect, aby neporušil genia loci Pražského hradu. Neprodloužil nájemní smlouvu Leica Gallery a často kritizuje práci bývalého hradního architekta Bořka Šípka.
Na milost bere klasickou hudbu, zaštítil Jazz na Hradě a každé léto tu nechává divadelníky hrát Shakespeara. Katapult se z této ušlechtilé produkce vymyká, ovšem společně s Klausem je pojí hrdá příslušnost k šedé zóně.
Václav Klaus, který odmítá Hrabala, Švejka i film Marečku, podejte mi pero, je ale autorem mnoha výroků, u kterých není jasné, zda je myslel vážně, z recese nebo jako špílec svým ideovým oponentům či předchůdci Václavu Havlovi.
Do stejné kategorie můžeme zařadit pozvání Katapultu i výrok pro Mf Dnes: "Voda v plastikové láhvi, batůžek a snowboard. Tyto tři atributy považuji za jistý výraz životního postoje a mohl bych vyjmenovat padesát dalších." Přidal i názor na oblečení: "Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu. To mně bylo nesmírně cizí a falešné."
Paradoxně právě džínová bunda, často obsypaná cvoky v kompletu s "žebradlem" neboli taškou od plynové masky, byla jedním z poznávacích znamená fanoušků Katapultu, rekrutovaných převážně z řad učňovské mládeže. Jestli na hradní vystoupení zvolí jiný úbor, se redakci nepodařilo zjistit.
Katapult byl za minulého režimu jednou z mála povolených "rockových" kapel. I to byl důvod, proč byly jeho kritiky zhusta odmítané tříakordové bezzubé skladby tak populární. Umožňovaly totiž slyšet to, co velmi vzdáleně znělo jako hudba hraná na západ od našich hranic.
Pravda, ani Katapultu se nevyhnuly zákazy a kapela o nich dnes ráda mluví. Přesto tehdy dvakrát zvítězila ve Zlatém slavíku. Od devadesátých let zažívá kapela comeback. Teď podporovaný i z Pražského hradu.
