Vedou světový festival i muzeum. Do Varšavy teď znovu pozvali české Collegium 1704

Dita Hradecká Dita Hradecká
23. 8. 2021 11:58
Chopin a jeho Evropa se jmenuje varšavská přehlídka, kde Chopinovy hudby paradoxně není až tolik. Sází na kontext, zejména tvorbu 19. století, v podání světových souborů a sólistů. Dobové nástroje tu znějí stejně často jako ty moderní. Na jevišti Národní filharmonie toto pondělí a úterý již poněkolikáté vystoupí také pražský barokní orchestr Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem.

Varšava (od naší spolupracovnice) - Festival často pořádá dva koncerty denně, takže i krátká návštěva polské metropole může zájemce uspokojit.

Dramaturgie, která vedle sebe staví etablované kádry světové historie vedle neznámých a lokálních autorů, je dílem uměleckého šéfa festivalu Stanisława Leszczyńského. Má jednoduchý recept: skvělé zahraniční umělce nechává hrát polskou hudbu. Často jde o neznámá díla, obnovené premiéry nebo zapomenuté skladatele.

Takto již pražský orchestr hrající na historické nástroje Collegium 1704 ve Varšavě dříve představil operu Jana Stefaniho, autora českého původu působícího v polských královských službách, nazvanou Údajný zázrak aneb Krakovani a horalé. Toto pondělí uvede málo hranou část Mozartovy tvorby spolu s díly Josefa Myslivečka.

V úterý pak zazní jedna ze mší emblematického autora orchestru Jana Dismase Zelenky vedle duchovní tvorby polských barokních skladatelů Marcina Mieleczewského a Bartołomieje Pękiela.

"Jediná šance pro zapomenutou polskou hudbu jsou špičkoví zahraniční interpreti, kteří se jí chopí bez zátěže tradice," míní umělecký šéf přehlídky Leszczyński o přestávce mezi odpoledním a večerním koncertem. Ten začíná až v devět večer, ani po jedenácté se však nikdo nezvedá, aby stihl metro. Publikum naopak žádá přídavky.

Program festivalu je zcela autorský, říká Leszczyński. "Představujeme zdroje a inspirace tvorby Fryderyka Chopina. Jde o hudbu, kterou poslouchal, která zněla kolem něj ve Varšavě, ale také v Německu, ve Francii. Víme třeba, že Chopin miloval operu, hlavně melodie Vincenza Belliniho. A za třetí chceme ukázat Chopinův vliv na evropskou hudbu," popisuje ideu festivalu, který považuje za své dítě.

Uvažoval o něm už od 90. let minulého století, příležitost se ale naskytla až roku 2001, kdy polský parlament uzákonil vznik Národního institutu Fryderyka Chopina. Ten na sebe vzal péči o skladatelovu pozůstalost i nehmotné dědictví. A Leszczyński se stará příkladně.

V muzeu, jež naplňuje standardy 21. století i nároky na informativnost a interaktivitu, je umístěna životopisná expozice o polsko-francouzském romantikovi. V moderní budově naproti desítky lidí pracují na digitalizaci, vědecké činnosti, přípravě kongresu, publikacích, festivalu a Chopinově soutěži. Ta je pochopitelně velkou událostí, cenu z ní chce mít v životopisu každý klavírista. Koná se jednou za pět let a odsunutý 15. ročník začne ve Varšavě už za pár týdnů.

"Soutěž, to je mordování Chopina," mávne však rukou umělecký šéf festivalu. Lidé ji prý vnímají jako fotbalový nebo boxerský zápas. S Chopinem a jeho světem nemá nic společného, argumentuje Leszczyński. Proto založil soutěž novou, kde se hraje pouze na dobové nástroje. "Chopin se moderních Steinwayů nedožil, styl interpretace byl v 19. století zcela jiný. Cesta k němu vede skrze historické nástroje. Takových institut vlastní mnoho, rekonstruovaných originálů i kopií," objasňuje.

Na dobový nástroj se mu podařilo přilákat několik velkých jmen. "Máme nahrávku Garricka Ohlssona na historický klavír, i když ten kvůli pianistově robustní konstituci málem nevydržel," směje se umělecký šéf.

Nahrávka je k dispozici podobně jako desítky dalších, které díky festivalu vznikly. Tvoří jedinečnou diskografii, kde lze najít dosud nevydaná díla. "Natáčení předchází koncertu a to má svá plus: muzikanti to perfektně umí a na koncertě pak září," pochvaluje si Leszczyński a ukazuje exemplář už vyprodaného CD české sopranistky Hany Blažíkové. "Toto je nejlepší provedení Chopinových písní, nejen podle mého názoru," říká.

Umělci na festival přijíždějí právě díky Leszczyńskému a jeho originální dramaturgii. A také se vracejí. Belcea Quartet, klavíristka Martha Argerichová, houslista Fabio Biondi a jeho soubor Europa Galante nebo české Collegium 1704.

"Záleželo mi na tom, aby byl festival úplně jiný než běžné standardy filharmonie nebo jiných přehlídek. Chtěli jsme zrušit onen mechanismus hotel - zkouška - koncert - hotel - odlet. Interpreti, kteří k nám přijíždějí, jsou elitou svého oboru. A my je považujeme spíše za velkou rodinu," uzavírá muž, díky němuž stále více sólistů, souborů i dirigentů poznává polskou hudbu.

Chopin a jeho Evropa

(Pořádá Národní institut Fryderyka Chopina)
Varšava, Polsko, 14. až 31. srpna.

 

Právě se děje

Další zprávy