Půl milionu zhlédnutí. Koncerty Pražského jara sledovali lidé z celého světa

ČTK ČTK
4. 6. 2021 13:05
Letošní ročník festivalu Pražské jaro, jehož pořadatelé nabídli dvě desítky koncertů on-line, přinesl mimo jiné zkušenosti z hlediska sdílení. Ani na nejvyšší úrovni nemůže nahradit bezprostřední kontakt hudebníků s diváky. Pořadatelé ale zjistili, že jsou schopni tento způsob použít, když budou například koncerty vyprodány, shrnuje ředitel Roman Bělor.
Roman Bělor je ředitelem festivalu Pražské jaro od roku 2001, předtím šéfoval Symfonickému orchestru hl. m. Prahy FOK.
Roman Bělor je ředitelem festivalu Pražské jaro od roku 2001, předtím šéfoval Symfonickému orchestru hl. m. Prahy FOK. | Foto: Honza Mudra

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v rámci právě završeného 76. ročníku nabídl on-line přenosy koncertů, které sledovali diváci po celém světě. K pátku dosáhla souhrnná sledovanost půl milionu zhlédnutí. Záznamy zůstanou bezplatně přístupné na webu po dobu jednoho roku.

Šest koncertů se uskutečnilo za přítomnosti obecenstva při dodržení hygienických opatření. Loňský ročník se kvůli opatřením proti šíření koronaviru konal jen on-line.

"Samozřejmě bychom si přáli, aby koncerty byly pro všechny diváky, nejen pro omezený počet v sále. Přesto si myslím, že to bylo inspirující minimálně v tom, že je to signál do budoucna o zlepšující se situaci, i když zatím spíše v symbolické rovině," říká Bělor.

"Také to ukazuje, že při maximálním nasazení techniky a skvělých lidí od filmu či televize a kamer můžeme přenášet koncerty k lidem zprostředkovaně," uvažuje. Za důležitý považuje fakt, že navzdory ztíženým podmínkám byl zachován mezinárodní rozměr akce.

Do Prahy přes protipandemická opatření dorazili hudebníci z různých koutů světa. Rezidenčním umělcem se stal německý klarinetista a skladatel Jörg Widmann, dále vystoupili německo-kanadský violoncellista Johannes Moser nebo rumunsko-rakouský dirigent Ion Marin.

Festival 12. května ve Smetanově síni Obecního domu tradičně otevřela Má vlast Bedřicha Smetany, tentokrát v podání barokního orchestru Collegium 1704. Jeho vedoucí Václav Luks si dal za cíl připomenout s použitím dobových nástrojů autentický zvuk i styl premiéry kompletního díla v roce 1882.

"Tento neobvyklý, avšak nesporně legitimní přístup vedl k řadě často vypjatých diskusí odborné i laické veřejnosti. Jednoznačně převládl názor, že šlo o významné a zásadní rozšíření našeho pohledu na Smetanovo geniální dílo," ohlíží se Roman Bělor.

Dramaturgie připomněla 50 let od úmrtí jednoho z největších skladatelů 20. století, Igora Stravinského. Zazněl mimo jiné jeho balet Apollón, vůdce múz nebo suita z baletu Pták Ohnivák.

Uskutečnila se také tradiční Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Vítězem v oboru klavír se stal I Tong-ha z Jižní Koreje, ve finále oboru smyčcové kvarteto uspěl rovněž jihokorejský Arete String Quartet.

Podle ředitele Bělora se letos struktura výdajů i nákladů proměnila, celkový finanční obrat ale zůstává přibližně stejný.

Do přibližně osmdesátimilionového rozpočtu přispívají zejména ministerstvo kultury a pražský magistrát. Přibližně 40 procent festival dostává od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátelé Pražského jara.

"To, co jsme mohli někde ušetřit na honorářích třeba pro zahraniční orchestry, jsme plně investovali do kvality přenosů, které jsme chtěli mít na co nejvyšší možné úrovni. Chceme být symbolem kvality i ve sdílení uměleckých výkonů," dodává Roman Bělor.

Další ročník festivalu Pražské jaro se uskuteční mezi 12. květnem a 3. červnem 2022. Program pořadatelé oznámí v polovině listopadu, kdy také bude zahájen prodej vstupenek.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy