Jaké budou světové premiéry? Pražské jaro uvede novinky Vosečka, Rataje a Vöröšové

Boris Klepal
17. 5. 2019 10:51
Tři světové premiéry nabídne letošní ročník festivalu Pražské jaro. Pro komorní orchestr, magický nástroj theremin nebo saxofonové kvarteto své novinky napsali Šimon Voseček, Jakub Rataj a Jana Vöröšová.
Hypnos složil Šimon Voseček, autor žijící ve Vídni. | Video: Pražské jaro

Novinka Hypnos jednačtyřicetiletého Vosečka, který se označuje za rakouského skladatele s českými kořeny, se prý odehrává mezi snem a noční můrou, ve stavu, kdy člověk neovládá svou mysl.

Šimon Voseček.
Šimon Voseček. | Foto: Nafez Rerhuf

Kompozici, kterou 19. května v Rudolfinu uvede orchestr PKF − Prague Philharmonia, Šimon Voseček označuje jako "v podstatě romantickou". Používá sice i skladatelské a hráčské techniky patřící do 20. století a současnosti, zároveň ale vyzývá orchestr k frázování jako před rokem 1945 − tolik mu záleží na osobním vkladu hudebníků, kteří skladbu budou hrát.

Skladbu s podtitulem Mezihry noci charakterizují dvojice dechových nástrojů, které střídají unisona a společnou hru v rytmicky nesourodých figurách. Ty je takřka nemožné trefit matematicky přesně, ale sám Voseček říká, že na přesnosti netrvá. Není potřeba mít veškerou hudbu dokonale pod kontrolou − stejně jako to nelze udělat se sny.

Šimon Voseček, jenž žije ve Vídni, je jedním z mnoha současných skladatelů českého původu, kteří pracují v zahraničí, neboť pro ně zahraniční partneři znamenají zásadní zdroj objednávek. Proto se jejich díla v českých koncertních sálech objevují zřídka.

Hudba v aetheru

Hudební nástroj theremin byl patentován před 91 lety, přesto má kolem sebe dodnes auru magického zdroje zvuku. Jeden z jeho dávných názvů zněl "ætherphone" − odtud také název Aether novinky pětatřicetiletého skladatele Jakuba Rataje. Světová premiéra kompozice, v níž theremin hraje zásadní roli, zazní 24. května v Rudolfinu.

Theremin je elektronický nástroj, který vypadá jako krabice se dvěma anténami. Hráč ovládá výšku i dynamiku tónu, aniž se nástroje dotýká, takže vypadá trochu jako šaman. Ve skutečnosti jednou rukou ovlivňuje frekvenci elektromagnetického vlnění, zatímco druhou jeho amplitudu. Jedná se o zdroj zvuku, jehož podmanivost se blíží lidskému hlasu.

Jakub Rataj.
Jakub Rataj. | Foto: Pražské jaro

Ratajova skladba Aether svým obsazením vyšla z Fantazie pro theremin, hoboj, smyčcové kvarteto a klavír Bohuslava Martinů, která zazní v závěru koncertu − obsazením ale podobnost končí.

Ratajova kompozice je založena na práci s pulzací. Počáteční gesto vytvářejí všechny nástroje, které z pianissima v hlubokých polohách plynule vystoupají k perkusivnímu forte ve výškách. Nade vším zní průběžný hlas thereminu.

Komunikace a přesné návaznosti jednotlivých nástrojů připomínají pohyb částic v bájném aetheru, který kdysi fyzikové mylně považovali za médium, v němž se šíří elektromagnetické vlny.

Světovou premiéru Ratajovy kompozice Aether provedou hráčka na theremin Carolina Eycková, hobojistka Alžběta Jamborová, klavírista Karel Košárek a Bennewitzovo kvarteto.

Jakub Rataj představuje svou skladbu Aether. | Video: Pražské jaro

Se saxofony do mraků

Jana Vöröšová na sebe upozornila minulý rok, kdy se vedle Matouše Hejla a Adriána Demoče stala vítězkou skladatelské soutěže České filharmonie.

Světovou premiéru její skladby Atlas mraků provede 26. května v Anežském klášteře Bohemia Saxophone Quartet s akordeonistkou Janou Bezpalcovou.

Jana Vöröšová.
Jana Vöröšová. | Foto: Rostislav Kyša

Saxofon v pojetí Vöröšové neslouží k jazzovému sólování. Čtveřice nástrojů je rozložená do čtyřhlasu soprán−alt−tenor−baryton a s podporou akordeonu se dívá do oblak. Hlasy nástrojů na sebe navazují, komunikují spolu, provokují se, ovlivňují.

Drobná rytmická figura altsaxofonu pobídne soprán, baryton zase tenor. Někde jdou hlasy paralelně, jinde s fázovým posunem. Akordeon přidává další melodické linie nebo drží táhlé souzvuky. Nástroje hrají melodie, používají klapky jako perkuse, profukují naprázdno. Hudba připomíná mraky, jež se převalují na obloze. Pozorovatel mezi nimi tuší souvislosti. Žádný na obloze není osamělý.

Koncert Bohemia Saxophone Quartetu bude věnován současným skladatelům, jeho osou je hudba minimalisty Michaela Nymana, známého jako autora hudby k filmu Piano režisérky Jane Campionové. Posluchačsky vděčné a chytře napsané Nymanovy kompozice se kromě Atlasu mraků setkají ještě s dílem Petra Grahama jménem Veni Creator Spiritus.

Jana Vöröšová hovoří o své skladbě Atlas mraků. | Video: Pražské jaro
 

Právě se děje

Další zprávy