Pražské jaro uvede Bartókův posmrtně nalezený testament neopětované lásky

Frank Kuznik Frank Kuznik
11. 12. 2018 15:20
Kdo na festivalu Pražské jaro před třemi lety zažil vystoupení Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia, ještě pamatuje, s jakým zápalem toto špičkové italské těleso hrálo pod taktovkou svého šéfdirigenta Antonia Pappana.
Lisa Batiashviliová se svým oblíbeným dirigentem Antoniem Pappanem opět stane na jevišti v Praze.
Lisa Batiashviliová se svým oblíbeným dirigentem Antoniem Pappanem opět stane na jevišti v Praze. | Foto: Musacchio & Ianniello

Příští rok se na přední český hudební festival společně vrátí a uvedou Musorgského, Rimského-Korsakova, a především Bartókův pozoruhodný Houslový koncert č. 1 s hvězdnou sólistkou Lisou Batiashviliovou.

Lisa Batiashviliová natáčí pro značku Deutsche Grammophon.
Lisa Batiashviliová natáčí pro značku Deutsche Grammophon. | Foto: Sammy Hart, DG

Spojení není náhodné: devětatřicetiletá Gruzínka u římského orchestru nedávno působila coby rezidenční umělkyně. Příští rok společně absolvují turné po sedmi městech a už teď z obou stran padají superlativy: konkrétně Batiashviliová hovoří o římských filharmonicích jako špičkových, přátelských hráčích "s otevřenými srdci". Jejich osmapadesátiletého šéfdirigenta Pappana, který orchestr vede od roku 2002, zase houslistka označuje za soudobého velikána. "Když máte to štěstí, že s nimi na jevišti zažijete tu zvláštní energii a hudební konverzaci, pak víte, proč se věnujete hudbě," tvrdí Batiashviliová až osudově.

Houslistka na sebe upozornila jako šestnáctiletá v náročné Sibeliově soutěži ve finských Helsinkách. Dnes je Batiashviliová známá mimo jiné svou zdrženlivostí: první nahrávací smlouvu podepsala až v osmadvaceti letech a dodnes ročně hrává maximálně padesát koncertů, aby měla dost času na přípravu a ještě se stíhala starat o dvě malé děti.

Bartókův Houslový koncert č. 1, který Batiashviliová uvede na Pražském jaru, má pozoruhodný osud. Dvouvěté dílo porušující snad všechny zásady žánru vytvořil maďarský autor v letech 1907 a 1908 coby vyznání lásky své mladší kolegyni ze studií, houslistce Stefi Geyerové. Devatenáctiletá dívka ale city o sedm let staršího Bartóka neopětovala, a když jí nabídl manželství, přerušila s ním i přátelské styky.

Skladatel, zničený tímto "rozsudkem smrti", jak později napsal, už nedokončil plánovanou třetí větu. Rozepsaný houslový koncert, "svou nejlepší práci", odložil do šuplíku a roku 1939 ho ani nezařadil do oficiálního soupisu vlastních děl, což někteří považují za důkaz, že se Bartókovo zlomené srdce nikdy nezahojilo − byť byl skladatel později dvakrát ženatý.

Houslový koncert č. 1 měl nicméně premiéru až roku 1958, 12 let po autorově smrti a rok poté, co na věčnost odešla také Stefi Geyerová. Právě u ní ve švýcarské Basileji byla partitura nalezena. Není známo, že by ji houslistka někdy zahrála na veřejnosti.

V houslovém koncertu Bartók silně pracuje s kontrasty. První větu plnou vášně a tužby označil za "idealizovanou Stefi Geyerovou, nebeskou a niternou", zatímco druhá věta plná rychlých změn a pestrých barev má zachycovat houslistčinu "veselou, duchaplnou, zábavnou" stránku. Sama Geyerová kontrastní věty později popsala zaprvé jako portrét mladé dívky, do níž se Bartók zamiloval, zadruhé poctu houslistce, které si vážil.

Stefi Geyerová, které Bartók svůj koncert věnoval.
Stefi Geyerová, které Bartók svůj koncert věnoval. | Foto: United States Library of Congress

Na interpreta klade houslový koncert značné nároky, což si ověřila také Lisa Batiashviliová, když ho před čtyřmi lety hrála s orchestrem z americké Filadelfie pod taktovkou špičkového Kanaďana Yannicka Nézeta-Séguina.

"Bartók se často pohybuje na hraně, dokonce užívá atonality, ale první věta jeho houslového koncertu je nesmírně romantická. Ukazuje jeho lyrickou, citlivou stránku," popisuje interpretka. Pro druhou větu však hledala slova obtížně. "Jak bych to řekla? Rozhodli jsme se na zkoušce, že druhou větu pojmeme jako hudbu k nějakému Disneyho filmu: máte spoustu postaviček, hodně zábavy a jistou porci zoufalství. To dílo pozoruhodně hraje všemi barvami. Něčím je mi zvlášť blízké," líčí Gruzínka.

Koncert

Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia
(Pořádá festival Pražské jaro)
17. května 2019, Obecní dům

Podobně vzletně o svém houslovém koncertu, "napsaném ze srdce", mluvil i Bartók. A když ho Stefi Geyerová odmítla, v dopise zašel ještě dál: "Skutečně jsem ho napsal z nitra své duše. Nezáleží na tom, jestli se bude líbit lidem, hlavně aby se líbil tobě."

Dnes se houslový koncert líbí možná více lidem, než si i Béla Bartók představoval. Zásadní podíl na tom mají interpreti jako David Oistrach nebo z mladších Maxim Vengerov, kteří ho často zařazovali do repertoáru. Lisa Batiashviliová na Pražském jaru půjde v jejich stopách.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump snížil bývalému guvernérovi státu Illinois Blagojevichovi trest za korupci

Americký prezident Donald Trump snížil trest bývalému guvernérovi státu Illinois Rodu Blagojevichovi, kterého soud poslal na 14 let do vězení za politickou korupci. Blagojevich byl odsouzen v roce 2011 jen několik měsíců poté, co vystoupil v Trumpově televizním pořadu, uvedly světové agentury. Trump snížil tresty i několika dalším lidem, nebo jim tresty prominul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fotbalisté Teplic měli v zápase s Olomoucí kopat penaltu

Fotbalisté Teplic měli v sobotním zápase 21. kola první ligy s Olomoucí (1:3) kopat penaltu. Podle komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR při souboji Václava Jemelky s domácím Jakubem Marešem udělal chybu hlavní sudí Zbyněk Proske ve spolupráci s asistentem Radimem Dreslerem.

Proske v Teplicích ve 22. minutě za stavu 0:1 neodpískal Jemelkovo podražení Mareše na hraně pokutového území. Hosté do konce prvního poločasu přidali další dvě branky a prakticky utkání rozhodli. Podle komise předcházelo chybě špatné postavení rozhodčího, který měl být inkriminované situaci blíž. Na zápase nebyl přítomen videorozhodčí, takže nemohl přehmat sudích na hřišti opravit.

V pondělní dohrávce Jablonec - Příbram (4:0) asistent Jiří Moláček chyboval ve 14. minutě, když nesprávně signalizoval ofsajd domácího Jana Sýkory, jenž postupoval sám na branku. V 72. minutě hlavní rozhodčí Ondřej Berka správně neuznal gól Příbrami kvůli ruce Radka Voltra. Podle komise byla v pořádku i penalta pro Jablonec v nastavení, které předcházel faul Mihaila Cmiljanoviče na Libora Holíka.

Pochváleni byli i sudí za výkon v nedělním vršovickém derby mezi Bohemians 1905 a Slavií (1:0). Hlavní rozhodčí Pavel Rejžek vyhodnotil dobře například situaci v 82. minutě, kdy neodpískal ruku hostujícího gólmana Ondřeje Koláře mimo pokutového území. "Přestože došlo v případě brankáře hostujícího týmu k dotyku ruky s míčem, nejednalo se v tomto případě o porušení pravidel," vysvětlila komise.

V dalším nedělním ligovém duelu Opava - Plzeň (0:3) zase učinil správné rozhodnutí sudí Emanuel Marek, když v 85. minutě domácímu Bojanu Dordičovi udělil žlutou kartu za nafilmovaný pád v šestnáctce.

Chybou podle komise nebyla ani uznaná první branka Karviné v sobotním utkání proti Zlínu (2:0). Při gólové střele Vojtěcha Smrže z 29. minuty několik domácích hráčů stálo v ofsajdu. Asistent Jiří Kříž pak řešil s hlavním rozhodčím Pavlem Fraňkem, zda neovlivňovali brankáře hostů Mateje Rakovana, ale nakonec gól platil. Komise tento verdikt akceptovala i "s přihlédnutím k ne zcela průkazným opakovaným záběrům zmíněné situace".

Zdroj: ČTK
Další zprávy