Pořadatelé prožívají hroznou divočinu. Začíná festival Concentus Moraviae

Boris Klepal Boris Klepal
26. 5. 2021 12:00
Koncerty věnované době Karla IV., husitským chorálům, ale také kosmologii hrušek tvoří program festivalu Concentus Moraviae, který začíná ve čtvrtek. Kvůli protiepidemickým opatřením si teprve letošním, formálně 26. ročníkem opožděně připomíná čtvrtstoletí existence.
Na archivním snímku z festivalu festivalu Concentus Moraviae je mezzosopranistka Magdalena Kožená (vpravo) se souborem Le Concert d'Astrée v jízdárně zámku ve Valticích.
Na archivním snímku z festivalu festivalu Concentus Moraviae je mezzosopranistka Magdalena Kožená (vpravo) se souborem Le Concert d'Astrée v jízdárně zámku ve Valticích. | Foto: ČTK

"Letos se dějí věci, na které nebyl nikdo připravený, a všichni, kdo se rozhodli jít stejnou cestou jako my, prožívají hroznou divočinu," říká zakladatel a ředitel David Dittrich. Akci se rozhodl uspořádat za každou cenu s publikem proto, aby přispěl k postupnému návratu kulturního života.

Concentus Moraviae označuje za festival, který klade stejný důraz na dramaturgii i provázanost s konkrétními místy. Prvním z nich budou letos Valtice a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde se ve čtvrtek uskuteční vystoupení pěveckého dua Kchun s recitací herce Vladimíra Javorského a videoprojekcemi. Poté se festival vydá na tradiční cestu po dalších 20 místech mezi Vysočinou a jižní Moravou.

Pouť skončí 24. června v zámecké knihovně v Náměšti nad Oslavou, která dýchá hudební tradicí rodu Haugwitzů. Staré populární písně zde zahraje rakouské sdružení Private Musicke se španělskou sopranistkou Raquel Anduezou. "Snažíme se spojovat hudebníky s prostory a místy, ke kterým mají co říct," podotýká Dittrich, který chce v dalších letech mapovat spojení mezi Vídní a Kroměříží.


Vazby na konkrétní místa jsou pro festival natolik důležité, že vloni kromě jediné výjimky nestreamoval žádný z původně plánovaných koncertů. Některé se podařilo přesunout na letošek, například vystoupení pěveckého sboru Schola gregoriana pragensis s vedoucím Davidem Ebenem. V kostele svatého Václava v Mikulově uvede směs liturgické i zábavné hudby, která na přelomu 14. a 15. století zněla Karlovou univerzitou.

Již minulý rok měl vystoupit také vokální ansámbl Tiburtina s "husitským" programem založeným na Jistebnickém kancionálu. Duchovní zpěvy v češtině letos zazpívá na zámku v Rájci-Jestřebí.

Rezidenční umělkyní ročníku je hráčka na zobcovou flétnu, klávesové nástroje a houslistka Anna Fusek. Německá multiinstrumentalistka narozená v Praze jako by ztělesňovala festival propojující kulturní a místní souvislosti. Právě ona "prozkoumá hrušku z kosmologického hlediska".

Čtyřicetiletá Fusek propluje mezi renesanční hudbou a barokní i jazzovou improvizací v zámecké jídelně zámku ve Velkém Meziříčí, v kostele Všech svatých v Moravském Krumlově a na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Fantazie La sirena od renesančního anglického skladatele Thomase Morleyho v podání Anny Fusek. Na festivalu ji zahraje 2. června. | Video: Hessisches Staatstheater Wiesbaden

Mimořádnou událostí však pro ředitele festivalu není pouhé hostování špičkového ansámblu či hudebníka.

"I po letech mám velkou radost, když si vzpomenu, že pro nás nacvičila speciální program Bernarda Fink," vzpomíná David Dittrich na koncert v Třebíči, kde vynikající sopranistka zpívala i hudbu českých autorů Václava Jana Tomáška a Franze Antona Röslera, které poté zařadila do repertoáru.

Zakladatel festivalu David Dittrich.
Zakladatel festivalu David Dittrich. | Foto: ČTK

Podobně si Dittrich vybavuje program ušitý festivalu na míru německým barytonistou Christianem Gerhaherem či koncert při svíčkách v Miloticích, při němž violu da gamba katalánského virtuosa Jordiho Savalla doprovázel křik pávů ze zámecké zahrady.

Ačkoliv se podmínky pro konání koncertů uvolňují, organizaci stále výrazně ovlivňuje pandemie, jejíž vývoj nelze předvídat. "Ze všech současných zmatků mám pocit, jako kdybychom se vraceli k nadšeneckým začátkům, kdy řadu chyb způsobovala naše nezkušenost," srovnává Dittrich.

Systém provázané sítě festivalových měst byl daný hned od prvního ročníku. Řadu z nich budoucí manažer pěvkyně Magdaleny Kožené poznal díky tomu, že od mládí rád cestoval. Organizační schopnosti pak získával koncem 80. let minulého století jako uvaděč a šatnář věčně vyprodaného brněnského Divadla Husa Na provázku.

Festival roku 1996 vzešel z koncertů Moravského kvarteta, které Dittrich organizoval v Ivančicích. "Tam mě napadlo, že bychom mohli podobné akce dělat také v jiných městech. Začal jsem je objíždět a vysvětlovat starostům i kulturně založeným lidem svoje plány," objasňuje Dittrich. Později se od mnoha oslovených dozvěděl, že k jeho vzdušným zámkům zprvu neměli úplnou důvěru, zároveň je ale zaujal, takže se rozhodli to s festivalem zkusit.

Tiburtina Ensemble vystoupí s „husitským“ programem založeným na Jistebnickém kancionálu. | Video: Supraphon

Tehdy také ještě nelákal pořadatele na účast mezzosopranistky Magdaleny Kožené, která je dnes patronkou akce.

"V době prvního ročníku festivalu jsme ale již spolupracovali, vystoupila na něm s Musicou Floreou a repertoárem z jejího chystaného alba s bachovskými áriemi," vysvětluje Dittrich, který díky Kožené poznal starou hudbu ve špičkovém podání a také se jako její agent seznámil s mnoha fantastickými lidmi z oboru. "V tomto směru Magdalena ovlivnila festival maximálním způsobem," vyzdvihuje.

Dittricha při vytváření dramaturgie zajímá synergie mezi různými typy lidí, proto má také letošní ročník více dramaturgů, jejichž práci koordinuje Belgičan Jelle Dierickx. "Každý dramaturg, byť sebelepší, má také někde svůj vrtoch nebo slabost a ve větší skupině se tyto věci lépe eliminují," zamýšlí se ředitel festivalu.

Nejhorší odměnou pro něj je, když za ním po koncertě někdo přijde a konstatuje, že to bylo hezké. "Lidé musí být nadšení, že to bylo super, a shánět se po dalších koncertech, potom jsem spokojený," uzavírá David Dittrich.

 

Právě se děje

Další zprávy