Sezonu 2021/2022 zahájí již 28. srpna ve Stavovském divadle premiéra Dona Giovanniho od Wolfganga Amadea Mozarta v režii Alexandera Mörka-Eidema s barytonisty Jiřím Brücklerem a Pavolem Kubáněm.
Soubor Státní opery začne 2. září Rigolettem od Giuseppa Verdiho v režii Barbory Horákové Joly, kterého už v lednu vysílala stanice ČT art. V titulní roli se budou střídat španělsko-americký barytonista Daniel Luis de Vicente s Nikolozem Lagvilavou z Gruzie. Mantovského vévodu ztvární čínský tenorista Long Long v alternaci s Kyungho Kimem. De Vicente a Long Long tytéž role zpívali na operním festivalu v Bregenzu.
Soubor Národního divadla nabídne premiéru Lazebníka sevillského od Gioachina Rossiniho 7. října v historické budově.
Don Giovanni je součástí cyklu Mozart - da Ponte, tří děl, která Mozart zkomponoval na texty svého libretisty Lorenza da Ponteho. Hudebního nastudování celé řady, která dále zahrne opery Figarova svatba a Così fan tutte, se ujal Karsten Januschke ze Šlesvicko-Holštýnska. Nová inscenace Così fan tutte bude uvedena 22. ledna v režii Tatjany Gürbacaové, roku 2023 sérii uzavře Figarova svatba. Na tomto cyklu pražská opera spolupracuje s Národním divadlem v německém Mannheimu.
V projektu Musica non grata bude Opera Národního divadla nadále uvádět práce skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem, kteří byli ve své době spojeni s pražským operním životem. U příležitosti 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, který v české metropoli jako operní ředitel působil 16 let, se v říjnu uskuteční třídenní festival. "V jeho rámci uvedeme ve světové premiéře výběr jeho nedokončené opery Malva. Na programu bude též Zemlinského Lyrická symfonie, publiku se při ní představí sólisté Johanni van Oostrum a Michael Nagy," říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen z Norska.
V cyklu Musica non grata opera v nadcházející sezoně uvede i další premiéry. V listopadu to bude Sedm smrtelných hříchů od Kurta Weilla, kde se hlavní role zhostí Dagmar Pecková, a Očekávání skladatele Arnolda Schönberga, obojí v režii Barbory Horákové. Na březen 2022 je naplánován titul Vzdálený zvuk od Franze Schrekera. Ten byl blízkým spolupracovníkem Zemlinského a jeho opera byla v Praze uvedena hned po světové premiéře ve Frankfurtu roku 1910.
Třetím dílem představeným pod hlavičkou Musica non grata budou Plameny skladatele Erwina Schulhoffa na libreto Karla Josefa Beneše. Opera měla premiéru v roce 1932 v Brně. Následovat mělo uvedení v Německu, které však zmařil nástup nacistů k moci. Plameny nastuduje známý španělský režisér Calixto Bieito.
V lednu Státní opera představí romantickou operu Richarda Wagnera Bludný Holanďan. Režie příběhu prokletého kapitána, jehož může spasit láska dívky, se ujme Ole-Anders Tandberg z Norska, který nastudoval Lady Macbeth Mcenského újezdu v Deutsche Oper Berlin nebo La Boheme v Curychu. Dirigovat má hudební ředitel Státní opery, Němec Karl-Heinz Steffens.
Národní divadlo připravuje premiéry dvou českých oper - Káti Kabanové Leoše Janáčka a Prodané nevěsty Bedřicha Smetany, obě pod taktovkou hudebního ředitele Jaroslava Kyzlinka. Káťu Kabanovou první česká scéna svěřila režisérovi Calixtu Bieitovi, Prodané nevěsty se ujme Alice Nellis.
Jako hosté v nadcházející sezoně zazpívají Pavel Černoch, Adam Plachetka nebo Štefan Margita. V Rusalce ve Státní opeře po boku Kateřiny Kněžíkové v titulní roli zazpívá Prince slovenský tenorista Pavol Breslik.
