Mistrovství světa ve fotbale zahájí koncert, povede ho "Putinův dirigent" Gergijev

Kultura AFP, Kultura
7. 6. 2018 13:30
Valerij Gergijev bude dirigovat koncert na Rudém náměstí v Moskvě, jenž se uskuteční v předvečer fotbalového mistrovství světa. "Nechceme skončit jako Sýrie, Irák nebo Libye," vysvětluje Gergijev, proč podporuje ruského prezidenta.
Valerij Gergijev je ředitelem Mariinského divadla a uměleckým ředitelem Mnichovských filharmoniků.
Valerij Gergijev je ředitelem Mariinského divadla a uměleckým ředitelem Mnichovských filharmoniků. | Foto: Reuters

V předvečer fotbalového mistrovství světa v Rusku, které začne příští čtvrtek 14. června, se na Rudém náměstí v Moskvě uskuteční galavečer hvězd klasické hudby.

Francouzsko-italského tenoristu Roberta Alagnu, sopranistku Annu Netrebkovou či klavíristu Denise Macujeva doprovodí orchestr vedený Valerijem Gergijevem, největší hvězdou ruské klasické hudby - a také mužem, jenž na Západě budí rozpaky svými proputinskými postoji.

Například klavíristu Macujeva s dirigentem spojuje, že roku 2014 podepsali dopis schvalující ruskou anexi Krymu.

Vznik listu, jenž měl ruskou veřejnost přesvědčit, že anexe není protiprávní a že ji podporuje intelektuální elita, podle deníku New York Times iniciovalo ruské ministerstvo kultury, podobně jako to propaganda dělala za sovětských časů.

Francouzská agentura AFP ve svém článku z tohoto týdne píše, že Rusko má dva cary - jednoho v Kremlu, tedy prezidenta Vladimira Putina, a druhého, Gergijeva, který "stejně panovačně sedí na trůnu Mariinského divadla v Petrohradu".

Pětašedesátiletý Gergijev, jenž je generálním a uměleckým ředitelem Mariinského divadla od roku 1996, se svého prezidenta opakovaně zastává. "Nebýt Putina, Rusko mohlo dopadnout podobně jako Sýrie," řekl agentuře AFP dirigent, který se s Putinem prý osobně vídá pětkrát šestkrát do roka.

Například v lednu Kreml vydal tiskovou zprávu z vojenské konference, kterou uspořádalo ruské Národní centrum obrany a kde Putin rekapituloval své vojenské tažení v Sýrii. Během konference se pozdravil právě s Gergijevem, který s členy Mariinského divadla zahrál vojenský pochod Preobraženského pluku, pocházející z dob cara Petra I. Velikého.

Ruského prezidenta Gergijev podpořil při anexi Krymu, v tažení proti členkám skupiny Pussy Riot nebo při vojenských angažmá v Gruzii a Sýrii.

V roce 2008 Gergijev s orchestrem Mariinského divadla vystoupil v Cchinvali, hlavním městě separatistické republiky Jižní Osetie, krátce po zdejší rusko-gruzínské válce.

"Nebýt pomoci ozbrojených sil Ruské federace, mohly tu být tisíce a tisíce dalších obětí," tvrdil tehdy Gergijev, jenž v Osetii dospíval.

Předloni zase Gergijev dirigoval triumfální koncert téhož orchestru v ruinách amfiteátru syrské Palmýry krátce poté, co z ní ruská vojska vyhnala samozvaný Islámský stát.

Ruská státní televize přenos koncertu prokládala příležitostnými záběry z bojů ruských vojáků a syrské armády s Islámským státem. Putin promluvil na dálku přes telemost ze své rezidence v Soči.

Mnozí západní hudební novináři oba koncerty kritizovali a Gergijeva označili za prodlouženou ruku ruské propagandy.

Za "nevkusný pokus odvrátit pozornost od trvajícího utrpení milionů Syřanů" akci označil tehdejší britský ministr zahraničí Philip Hammond.

"Putinova nesmírná popularita je něco, co západní svět jen těžko chápe," reaguje dirigent v aktuálním rozhovoru s agenturou AFP. Sám prý důvod spatřuje v tom, že Putin "Rusku zaručil stabilitu a obnovil ruskou hrdost".

Podle dirigenta si nikdo nepřeje, aby se Rusko vrátilo do podobného chaosu, jaký následoval po rozpadu Sovětského svazu. "Rozhodně nechceme skončit jako Sýrie, Irák nebo Libye. Tisíckrát ne," praví Gergijev razantně.

A Kreml jeho přízeň oplácí. Vladimir Putin do Mariinského divadla v průběhu let investoval 21,6 miliardy rublů, za něž byla postavena nová budova, a dirigenta jako jednoho z prvních odměnil řádem Hrdina práce, čestným titulem nápadně připomínajícím ocenění "hrdina socialistické práce". To bylo udělováno za časů Sovětského svazu také v někdejším socialistickém Československu.

Ani ti, kdo na Západě kritizují jeho sepětí s Putinem, dirigentovi neupírají jeho hudební kvality. "Gergijev je skvělý dirigent," uznává britský lidskoprávní aktivista Peter Tatchell, který proti dirigentovi protestoval při vystoupení v Londýně.

Učinil tak na protest proti tomu, že Rusko zavedlo takzvaný zákon proti propagaci homosexuality a Gergijev jej podpořil.

Dirigent ovšem nařčení z homofobie odmítá. "V celém svém díle jsem se zastával rovnoprávnosti," prohlašuje Gergijev také nyní.

I ve svých pětašedesáti letech Valerij Gergijev ročně absolvuje zhruba 275 koncertů. "V lednu jsem si vzal dovolenou na osm dnů. Pokud se mi v srpnu podaří odpočívat po dobu dvou týdnů, bude to skvělé," říká. Energii a nadšení pro hudbu prý čerpá z Kavkazu, odkud pochází.

Když bylo Gergijevovi čtrnáct, zemřel mu otec. V osmnácti chlapec opustil Severní Osetii a přesunul se do Petrohradu. "Sílu jít dál mi dala matka," říká.

Přes své nesporné kvality ale Gergijev poslední roky čelí kritice. Když po osmi letech opouštěl post šéfdirigenta London Symphony Orchestra, deník Guardian jej zkritizoval za to, že svým talentem mrhá na příliš mnoha místech. "Až příliš často bylo slyšet rutinní, často nepřipravená vystoupení," kritizoval Guardian.

Tatáž kritika nyní zaznívá z Německa, kde Gergijev momentálně vede Mnichovské filharmoniky. Smlouvu má až do roku 2025, kdy mu bude dvaasedmdesát let. "Tuto kritiku slyším už dvacet let a nikdy mi nebránila v tom, abych vedl velké západní orchestry," reaguje dirigent.

Na pultech francouzských knihkupectví se nedávno objevila kniha rozhovorů s Gergijevem. Dirigent v ní mimo jiné vzpomíná, jak roku 1988 nastoupil do Mariinského divadla na vrcholu perestrojky Michaila Gorbačova.

"Rusko, jak ho vidíte v západních médiích, není tím Ruskem, které znám já. A totéž lze říci o Putinovi," dodává pro agenturu AFP Gergijev.

V minulosti několikrát vystoupil také v Česku, naposledy s orchestrem Mariinského divadla přijel letos v březnu do pražského Obecního domu. V minulosti byl Gergijev také hostem České filharmonie, jejíž ředitel David Mareček se ruského dirigenta zastal. "Souhlasím s tím, že není možné zcela oddělit uměleckou osobnost od jejích politických názorů, i když je nevyjadřuje na pódiu. Jsem však také přesvědčen, že Česká filharmonie má zachovávat otevřenou uměleckou platformu," napsal tehdy Mareček v Hospodářských novinách.

 

Právě se děje

Další zprávy