Jak svět objevoval Weinberga. Vyšla skvělá nahrávka jeho sonát z Brna

Boris Klepal Boris Klepal
2. 4. 2020 19:42
Jako zapomenutý poklad a svědectví o bídě velkého talentu v zemi sovětů se poslední dvě dekády vynořuje dílo opomíjeného polsko-sovětského skladatele Mieczysława Weinberga. Na dvou loňských koncertech festivalu Moravský podzim houslista Milan Paľa a klavírista Ladislav Fančovič natočili komplet jeho sonát, který nedávno vydal label Pavlík Records.
Houslista Milan Paľa a klavírista Ladislav Fančovič uvedli Weinbergovy sonáty na festivalu Moravský podzim.
Houslista Milan Paľa a klavírista Ladislav Fančovič uvedli Weinbergovy sonáty na festivalu Moravský podzim. | Foto: Moravský podzim/Jan Prokopius

Kdyby se někomu chtělo hloupě žertovat o Mieczysławu Weinbergovi, který žil v letech 1919 až 1996, označil by ho za skladatele, jakého svět neviděl. Polského žida narozeného ve Varšavě sice před smrtí v koncentračním táboře zachránila emigrace do Sovětského svazu, na život v této zemi pak ale lidsky i umělecky doplácel.

Po válce na něj dolehly Stalinovy antisemitské perzekuce a ocitl se i ve vězení. V sovětských poměrech, prolezlých ideologickým i policejním dozorem, později mohl vcelku soustavně pracovat, mezi hudebníky se o něm vědělo a měl u nich vysoký kredit - například violoncellovou sonátu a koncert napsal pro slavného Mstislava Rostropoviče. Hranice jeho nové vlasti ale byly pro Weinerga i jeho dílo nepřekročitelné.

Britský časopis Gramophone se o něm poprvé zmínil až v roce 1996, kdy zemřel. K širší popularitě mu nepomohlo ani blízké přátelství s Dmitrijem Šostakovičem, k němuž se hlásil jako žák, ačkoliv u něj přímo nestudoval. Coby autor sebevědomě kráčel v Šostakovičových stopách, ale také zůstával v jeho stínu - samozřejmě pouze vlivem, nikoli kvalitou. Insideři si Weinberga vážili, širší publikum ho ale znalo málo a v zahraničí o něm dlouho nevěděl prakticky nikdo.

Přesto jeho tvorba po roce 1990 postupně začala získávat víc pozornosti. Jednalo se o plodného autora, který zkomponoval přes 150 opusů včetně sedmi oper a 22 symfonií. Nahrávek s jeho hudbou dodnes není mnoho, celkem necelých 140 titulů. Na průběhu a hustotě jejich vydávání je ale patrné, jak zájem o Weinberga roste.

Do roku 1990 vyšlo kolem 25 alb, jejichž převážná část byla nahraná v Sovětském svazu a Weinberg byl na nich většinou jedním z více autorů. Teprve po rozpadu sovětského impéria se pootevřely nejen hranice, ale také zřetelně vzrostl zájem o Weinberga. Jeho hudbu začal vydávat britský label Olympia, který se specializoval na reedice nahrávek z východní Evropy.

Pomalu se přidávaly i další firmy a k posluchačům mimo Rusko konečně pronikly Weinbergovy symfonie i komorní hudba - na nahrávce violoncellových sonát z roku 2009 pro label Prague Digitals se podílel i český violoncellista Michal Kaňka.

Skutečný přelom přišel o rok později, kdy mimořádnou pozornost Weinbergovi věnoval festival v rakouském Bregenzu. Na jedné z nejsledovanějších hudebních událostí světa vznikla inscenace skladatelovy první opery Pasažérka, hrály se jeho Šestá symfonie a Třetí i Patnáctý smyčcový kvartet, součástí festivalu bylo také vědecké sympozium. Od té doby se Weinbergovo dílo stále častěji objevuje na koncertních programech i nahrávkách a získává další posluchače vášnivým tradicionalismem, který byl za autorova života izolovaný od možnosti proniknout do světa, stejně jako od náporu západoevropské avantgardy padesátých a pozdějších let.

Mieczysław Weinberg žil v letech 1919 až 1996.
Mieczysław Weinberg žil v letech 1919 až 1996. | Foto: Profimedia

Weinbergova hudba promlouvá přímo k emocím, je to svět obnažených citů a velkého, všeobjímajícího smutku. Mezi její vynikající interprety se zařadili houslista Gidon Kremer či klavíristka Martha Argerichová, nahrávky už dnes pokrývají luxusní mainstream díky vydavatelstvím Deutsche Grammophon či Warner Classics, ale také intelektuálské publikum labelu ECM.

Komplet houslových sonát, který pro vydavatelství Pavlík Records natočili houslista Milan Paľa a klavírista Ladislav Fančovič, tak zapadá do sílícího trendu. Oba interpreti se do něj zapojili vcelku brzo a nespornou zásluhu na tom má dramaturgie festivalu Moravský podzim. Ten minulý rok na dvou koncertech uvedl komplet Weinbergových houslových sonát jako připomínku 100. výročí skladatelova narození.

Mimořádné koncertní nasazení interpretů Weinbergově hudbě svědčí a mnohonásobně vyvažuje skutečnost, že záznam z brněnského Besedního domu za účasti publika pochopitelně nemá krystalickou čistotu jako z nahrávacího studia.

Prvních pět houslových sonát Weinberg zkomponoval v letech 1943 až 1953 a k tomuto intimnímu obsazení se pak ještě vrátil s odstupem takřka 30 let. První pětice sonát tedy výmluvně hovoří o jeho myšlenkovém světě i skladatelském vývoji mezi čtyřiadvacátým a čtyřiatřicátým rokem života, kdy si vytvářel osobitý hudební jazyk.

Třetí věta z Weinbergovy Sonáty č. 1 v podání Milana Paľy a Ladislava Fančoviče. | Video: Pavlík Records

Poslední sonáta z roku 1982 jako by se přes vzdorovitý začátek, zopakovaný na začátku třetí části, nostalgicky ohlížela za dávno opuštěným žánrem.

Je slyšet, jak blízký mu byl Šostakovič, ale Weinberg vychází z jeho osobnější a dramatičtější polohy. Expresivní melodie se vtírají do vědomí s neodbytnou snahou sdělit něco konkrétního, na co nestačí slova. Přes naléhavost se přitom nejedná o chmurné a tragické výlevy. Weinberg není zatrpklý, i když by ho k tomu jeho životní osudy opravňovaly. Nedopřává si ale odstup, se kterým někdy Šostakovič dovede pozorovat i nejsmutnější události jako grotesku, jež se ho netýká.

Naléhavost stojí také na prvním místě Paľovy a Fančovičovy nahrávky: osobní vklad obou interpretů tvoří výraznou vrstvu. Hudebníci spolupracují stabilně a jejich provázanost je důležitá právě u Weinbergových sonát, v nichž housle i klavír mají téměř rovnocenné role.

S výrazem i tempem Paľa a Fančovič zacházejí po svém, neženou se zbytečně dopředu a dávají si záležet, aby hudba měla co nejvíc času se opravdu rozeznít a náležitě zapůsobit. I při mohutném zvuku, vzbuzujícím skoro orchestrální dojem, se nevytrácí intimita, která posluchače nutí s oběma hráči i dýchat. Při poslechu nahrávky nikdy nezmizí napjaté očekávání, co bude dál.

Působivost Weinbergovy znovu objevované hudby na novém kompletu houslových sonát umocňuje setkání s interprety, kteří ji drží pevně v rukou. Jako by z ní chtěli vymačkat úplně vše a nezabývali se přitom zbytečnými myšlenkami na vnější uhlazenost. Oba jsou naléhaví i svéhlaví, jako by bušili na dveře vnímavosti a porozumění. Tyto svědky Weinbergovy se ale hodí pozvat na návštěvu kdykoliv.

Mieczysław Weinberg: Live in Brno

Pavlík Records 2020

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 3 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 4 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy