Kvůli válce musel uprchnout z Kyjeva. Silvestrovovy skladby teď znějí po celém světě

Boris Klepal Boris Klepal
9. 3. 2022 17:00
Patrně nejhranějším současným skladatelem se v posledních dnech stal ukrajinský introvert Valentin Silvestrov. Přitom si těžko představit autora, který by méně stál o vnější slávu. Navíc způsobenou ruskou invazí do země, již odmítal opustit.
Dílo Valentina Silvestrova (na snímku) by mělo stát součástí identity svobodné Ukrajiny.
Dílo Valentina Silvestrova (na snímku) by mělo stát součástí identity svobodné Ukrajiny. | Foto: Roberto Masotti/ECM

Manažer Janáčkovy filharmonie Ostrava Ondřej Daněk ze zdrojů blízkých skladateli zjistil, že čtyřiaosmdesátiletý Silvestrov až do uplynulé neděle zůstával v Kyjevě. Po naléhání blízkých se s dcerou a vnučkou nakonec vydal na Západ.

"S jistotou víme, že ještě téhož dne se dostal do města Vinnycja. V pondělí večer jsme obdrželi zprávu, že se přemístil do Lvova, v úterý večer pak dorazila informace, že Valentin Silvestrov úspěšně překročil hranice do Evropské unie," říká Daněk o perfekcionistovi, který v ukrajinské metropoli setrvával i v dobách hospodářské krize po rozpadu Sovětského svazu.

Jméno Valentina Silvestrova dnes rezonuje po celém světě. Orchestry na program zařazují především jeho Chalozpěv 2001. Už minulý týden jej na koncertu Janáčkovy filharmonie uvedl polsko-ruský dirigent Andrej Borejko, který se Silvestrovem spolupracuje dlouhodobě.

Nadcházející pondělí tatáž kompozice zazní na mimořádném večeru Metropolitní opery v New Yorku, zatímco týž den Symfonický orchestr Českého rozhlasu na své benefici pro Ukrajinu zahraje autorovu Elegii.

Intenzivně se začala objevovat také Silvestrovova Modlitba za Ukrajinu, kterou před několika dny na YouTube zveřejnili Bamberští symfonikové se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a kromě toho ji hrála například královéhradecká filharmonie. Na koncertě Filharmonie Brno pro změnu zazněla autorova píseň Sbohem, světe, sbohem, země na text Tarase Ševčenka, vlasteneckého básníka a stoupence samostatné Ukrajiny z 19. století.

Silvestrovovu Modlitbu za Ukrajinu zahráli Bamberští symfonikové se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou. | Video: Bamberger Symphoniker

Aktuálně uváděné skladby mohou vytvářet dojem o nacionálně zaměřeném autorovi, ukotveném v domácích tématech. Pravdou je spíše opak. Valentin Silvestrov si v průběhu dlouhého skladatelského vývoje, jemuž dominuje brilantní technika a sebekritičnost, vytvořil specifický styl s univerzálními parametry.

Z jeho hudby dlouhé roky sálá vnitřní klid a vyrovnanost. Měkký smutek vyrovnávalo pozitivní, místy takřka mozartovské kouzlo - sice bez okázalého veselí, o to ale věrohodnější.

Silvestrov pokládá sdělení posluchači za nezbytné. V podstatě skládá písně i tehdy, kdy se jedná o hudbu beze slov. Někdy se těžko rozhodnout, zda jsou jeho sborová díla či písně výmluvnější než instrumentální tvorba.

Nyní se zdá, že Silvestrova z dobrovolné izolace od vnějšího světa vytrhla agrese putinovského Ruska. Ve skutečnosti se však jedná o dlouhý proces, který začal již před devíti lety, v době událostí na kyjevském náměstí Nezávislosti známém jako Majdan. Právě tam se na přelomu let 2013 a 2014 konaly protesty, které si vyžádaly kolem 80 obětí a vstoupily do dějin. Ukrajinská vláda tehdy pozastavila vyjednávání o asociační dohodě s Evropskou unií a přiklonila se místo toho k Putinově Rusku, proti čemuž se vzedmul odpor veřejnosti.

Silvestrov zareagoval cyklem sborových skladeb nazvaným Majdan 2014, intimní a naléhavou kronikou tehdejších událostí. Hudebně se hlásí k pravoslavné tradici i takzvaným posvátným koncertům, které psal například ukrajinský klasik Dmytro Bortňanskij na přelomu 18. a 19. století. Silvestrov jako by dal staré formě nové harmonie, ale především nový obsah a význam. Bolest i smutek, jež z oduševnělých sborů vyzařují, neberou konce.

Cyklus sborových skladeb Majdan 2014 od Valentina Silvestrova. Kyjevský komorní sbor řídí Mykola Hobdych. Foto: Marco Caselli/ECM | Video: Kyjevský komorní sbor

Majdanský cyklus zazněl také na několikadenních oslavách autorových osmdesátin v Kyjevě, kterých se zúčastnil ukrajinský ministr kultury, zatímco tehdejší prezident Petro Porošenko skladateli zaslal oficiální pozdrav. Ukrajinská kulturní reprezentace i veřejnost dala najevo, že Silvestrova považuje za prominenta, jehož vliv dalece přesahuje hranice země - rozhodně se tak nestalo až v posledních dnech, kdy k několika jeho specifickým dílům přitáhla zájem ruská agrese.

Kritik Peter J. Schmelz se toho času s úsměvem pozastavoval nad kontrastem obyčejných programů na xeroxovaných papírech a nadšením publika uchváceného skvěle provedenou hudbou. Během několika dní se alespoň v náznaku ukázalo, jak pestrý je autorův osud i bez návaznosti na okolní tragédie.

"Silvestrov je nejvýznamnější skladatel naší generace," tvrdil o svém ukrajinském kolegovi ruský komponista Alfred Schnittke. Sám Silvestrov připomínal, jaké měli štěstí, že je minul kulturní teror sovětského ideologa Andreje Ždanova a že s vrstevníky začínali tvořit až v dobách relativního uvolnění společenských poměrů za časů Nikity Chruščova.

Skladatel Valentin Silvestrov.
Skladatel Valentin Silvestrov. | Foto: Roberto Masotti/ECM

Silvestrov v roce 1963 získal americkou Kusevického cenu, která mu umožnila cestovat na Západ. Poznal hudbu Arnolda Schönberga, Antona Weberna, Pierra Bouleze i Iannise Xenakise. Sám se přiklonil k tehdejší moderně, o čemž svědčí skladba Spectra - v roce 1965 její premiéru dirigoval Jevgenij Mravinskij s Leningradskou filharmonií.

K "tvrdě" modernistickým dílům ovlivněným západními trendy patřila i Monodia pro klavír a orchestr. Ta však měla premiéru o pět let později, kdy útržky dosavadní umělecké svobody vzaly za své poté, co Nikitu Chruščova ve funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu nahradil Leonid Brežněv. Silvestrov byl vyloučen ze svazu skladatelů, roku 1974 se stáhl z veřejného života.

Začal komponovat pro zpěv, zhudebňoval přitom všeobecně známé básně z tehdejších školních učebnic. Nenapsal žádné "kajícné" dílo, jak to ještě za Stalinovy vlády dělával například Dmitrij Šostakovič, ale vytvořil si vlastní styl metaforické hudby, který je pro něj charakteristický dodnes.

Melodie v jeho podání přinášejí podněty, které se proměňují na symbolická sdělení. Důsledným obratem k tonálním harmoniím a pročištěnému zvuku jako by se odvrátil od progresivní moderny, jíž byl součástí. Sám se přitom stále označoval za podvratného skladatele. Snad každý musí z jeho děl vycítit, že být tonální v Silvestrovově pojetí rozhodně neznamená být prvoplánový a banální.

O rozšíření jeho hudby se zasloužili spřátelení dirigenti včetně dnes čtyřiašedesátiletého Andreje Borejka. Opravdový průlom ale znamenaly až nahrávky Silvestrovových kompozic, které v 90. letech začala pořizovat firma Sony. Jednalo se o první velkou společnost, jež si ukrajinského skladatele všimla. Dnes jeho hudbu vydává špičkový mnichovský label ECM, na jehož albech se objevují i Silvestrovovi vrstevníci Gija Kančeli či Arvo Pärt.

Violoncellistky Anja Lechner a Agnès Vesterman hrají elegii ze Silvestrových Hieroglyfů noci. | Video: ECM Records

V průzračné kráse Silvestrovovu tvorbu nabízí například cyklus Tiché písně pro klavír a zpěv. Z dvojalba pochází i Sbohem, světe, sbohem, země, v níž nelze oddělit smutek od světla.

Tragicky vyznívá Rekviem pro Larissu zasvěcené manželce, s níž ho pojil nesmírně blízký vztah a po jejíž náhlé smrti v roce 1996 se nervově zhroutil. Věnoval jí už první ze svých devíti symfonií roku 1963.

Společný život manželů hudebně ohraničuje Silvestrovův prudký modernismus na začátku i pročištěná "metahudba" na konci, v jejímž kontextu se ale objevuje odkaz na dávnou Symfonii č. 1. Skladatel jako by se ohlížel za životem své ženy i vlastním hudebním vývojem.

Jeho zatím posledním albem, které vydala ECM, jsou Hieroglyfy noci z roku 2017, kdy skladatel slavil osmdesátiny. Intimní hudbu pro jedno či dvě violoncella natočily Anja Lechner a Agnès Vesterman, pocit naléhavého zpěvu beze slov je o to silnější, čím jemněji se ozývá.

Je to hudba na hony vzdálená pocitu, že se Valentin Silvestrov v posledních dnech stal jedním z hlasů ukrajinského vlastenectví, od kterého může být jen malý krok k nacionalismu. Není to pravda: jeho dílo by se ale mohlo a mělo stát součástí identity svobodné Ukrajiny, která bude muset hledat smysl a obsah své samostatné existence ve všech oblastech včetně kulturní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 3 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy