Jak píše agentura AFP, ruský divadelní, filmový a baletní režisér byl do domácího vězení v Rusku uvržen před dvěma roky za údajnou zpronevěru státních peněz ve výši až 133 milionů rublů, což je v přepočtu skoro 46 milionů korun.
Nařčení, že zneužil peníze poskytnuté ruským státem na popularizaci umění, Kirill Serebrennikov u soudu opakovaně odmítá. Stále mu ale hrozí, že bude poslán do vězení.
Podle režiséra a jeho stoupenců na Západě jde o vykonstruovaný proces, který má za cíl umlčet nepohodlného umělce, jehož představení pobuřují konzervativní ruskou společnost i mocenské kruhy.
Verdiho operu Nabucco z roku 1842 se Serebrennikov nyní rozhodl zinscenovat v kontextu uprchlické vlny, která na svém vrcholu roku 2015 mířila do Evropy a kromě oprávněných obav z integrace tolika cizích občanů do společnosti naráz podnítila také islamofobii a populismus.
Konkrétně třeba německými Drážďanami pochodovalo přes 25 tisíc stoupenců antiislámského hnutí Pegida, což nynější představení reflektuje.
Biblický příběh o zajetí Židů, který se odehrává v Babylonu a Jeruzalémě, Serebrennikov přesouvá do současnosti - dějištěm opery je sídlo OSN v New Yorku.
Opera se vyjadřuje také k vzestupu nacionalismu, babylonský král Nabukadnesar je v Serebrennikovově verzi zvolen se sloganem Assyria First, odkazujícím na heslo America First současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle agentury AFP Serebrennikov inscenaci připravoval na dálku. Tým v Hamburské státní opeře natáčel své zkoušky, Serebrennikov je z domova komentoval na kameru a přidával instrukce týkající se scény, kostýmů nebo pěveckých výkonů.
Záznamy si režisér a divadelníci vyměňovali na paměťových kartách USB, jako prostředník posloužil Serebrennikovův kolega a přítel Jevgenij Kulagin, líčí agentura AFP.
"Je pravda, že bylo zvláštní každou zkoušku sedět před monitorem a sledovat video s režijními instrukcemi. Ale nakonec jsme to zvládli," popisuje mezzosopranistka Géraldine Chauvetová, která pívá Nabukadnesarovu rebelující a soucitnou dceru Fenenu.
Režisér do inscenace najal také 35 uprchlíků, kteří zpívají v takzvaném sboru otroků.
Vstupenky na Serebrennikova Nabucca jsou v Hamburku na letošní sezonu už vyprodané, v září půjdou do prodeje lístky na reprízy v příští sezoně.
Nabucco je již několikátou inscenací, kterou Serebrennikov režíruje na dálku. Stejným způsobem režíroval Mozartovu operu Cosi fan tutte v Curychu, Humperdinckova Jeníčka a Mařenku ve Stuttgartu a také již z domácího vězení dokončil film Léto o průkopníkovi ruského rocku Viktoru Cojovi, který měl vloni světovou premiéru na festivalu v Cannes.
Té se Serebrennikov nesměl zúčastnit, jen na dálku si vysloužil ovace vestoje od zhruba tří tisíc diváků ve vyprodaném sálu.
Právě při natáčení filmu Léto byl Serebrennikov poprvé zatčen. "Beru ho jako bojovníka za uměleckou svobodu, za možnost umělecky se projevovat a vyjadřovat své myšlenky," říká dnes režisérův kolega Kulagin, podle nějž kauza Serebrennikov v tuto chvíli není o souboji jednoho muže s ruskou mocí, nýbrž "o umělcově vnitřní potřebě dál pracovat, ať se kolem děje cokoliv".
Proto také Kulagin odmítá označovat Serebrennikova za disidenta. Ani nová verze opery Nabucco prý není kritikou Kremlinu ani ruské politiky. Mnohem víc se vztahuje k situaci v Sýrii a těm, kdo v Evropě nebo USA útočí na největší oběti syrské občanské války, tedy uprchlíky, dodává Kulagin.
"Je to alegorie na současný svět," doplňuje Georges Delnon, umělecký ředitel hamburské opery, který projekt domluvil tři týdny předtím, než byl Serebrennikov zatčen.
Devětačtyřicetiletý Kirill Serebrennikov, který byl od roku 2002 uměleckým ředitelem Gogolova centra v Moskvě, se ve svých dílech obecně zabývá tématy jako byrokracií, korupcí nebo vlivem církve.
Tažení ruské moci proti němu začalo předloni, kdy režisér připravil představení o tanečníkovi Rudolfu Nurejevovi. Premiéra se konala s několikaměsíčním zpožděním a Serebrennikov byl v mezičase zatčen. Inscenace se nevyhýbala tématu homosexuality, jejíž takzvaná propagace je v Rusku zakázaná od roku 2013. Na scéně se kromě jiného objevil čelní snímek nahého Nurejeva.
Serebrennikov se v minulosti kriticky vyjádřil k rostoucí cenzuře v Rusku a prohlásil, že "se vše vrací k nejžalostnější sovětské praxi".
