Nejprve tento týden od středy 13. do pátku 15. února třikrát uvedou Čajkovského Koncert pro klavír a orchestr č. 3, příští týden bude na programu od stejného skladatele Koncert pro klavír a orchestr č. 2.
Oba Rusové, šestašedesátiletý Semjon Byčkov a devětatřicetiletý Kirill Gerstein, se prvně potkali na podzim 2006. Tehdy Gerstein v anglickém Birminghamu vystoupil s Byčkovovou manželkou, francouzskou klavíristkou Marielle Labèque. Následovalo setkání nad drinky v hotelovém baru příznačné nazvaném Pravda - a klavírista s dirigentem zjistili, že mají leccos společného.
Když se loučili, Byčkov požádal Gersteina, aby mu zaslal nějakou svou nahrávku. "Když jste mladý sólista, taková výzva vás potěší," vzpomíná dnes pro Aktuálně.cz Gerstein. "Často se ale stává, že nahrávku zašlete a nikdo vám nikdy neodpoví." O to byl Gerstein překvapenější, když několik měsíců nato dostal pozvání, aby s Mnichovskou filharmonií pod Byčkovovou taktovkou zahrál Šostakovičův Klavírní koncert č. 2. Dílo z roku 1957 ale Gerstein neměl v repertoáru. A kvůli plnému kalendáři musel výzvu s díky odmítnout.
Jenže Byčkov se nedal. Krátce nato zaslal klavíristovi vzkaz zhruba v tomto znění: "Vím, že jsi nikdy nehrál Šostakovičův druhý klavírní koncert. Já ho pro změnu nikdy nedirigoval. Ale někdy se do toho člověk pustit musí, a tak to pojďme udělat společně poprvé v Mnichově."
Kirill Gerstein přiznává, že až tato zpráva ho přiměla překopat kalendář, udělat si čas a klavírní koncert se naučit. "A to byl začátek našeho vřelého přátelství se Semjonem. Od té doby už jsme dokázali mnohé," dodává.
Původní Čajkovskij
Jedním z nejpamětihodnějších okamžiků byla jejich spolupráce na Čajkovského Klavírním koncertu č. 1, který předloni v únoru uvedli s Newyorskou filharmonií v USA. Gerstein tehdy přispěl k obnově původní partitury, která byla po skladatelově úmrtí pozměněna. Když opravenou verzi ukázal Byčkovovi, dirigenta hned zaujal.
Nakonec se Byčkov rozhodl zařadit tento koncert do takzvaného Čajkovského projektu, tedy souboru skladatelových symfonií, klavírních koncertů a vybraných symfonických děl, která s Českou filharmonií natáčí pro renomovanou zahraniční společnost Decca. Projekt začal v roce 2016, poslední nahrávky vzniknou letos.
Pět měsíců po newyorském uvedení tak Byčkov s Gersteinem natočili Čajkovského Klavírní koncert č. 1 v pražském Rudolfinu. Zde je důležité poznamenat: ostatní části Čajkovského projektu vznikají podobně jako v nahrávacím studiu, technici je snímají v prázdném sále Rudolfina. U klavírních koncertů však Byčkov trval na tom, že chce zachytit atmosféru koncertní síně plné lidí.
"Je to výborně vymyšlené. Nejprve dílo nazkoušíme, necháme ho uležet, a pak při jeho uvedení naživo dostáváme od diváků spoustu energie," popisuje Gerstein dirigentovu metodu. "U některých skladeb to možná není tak důležité. Ale zrovna v případě Čajkovského extrovertních klavírních koncertů to pomáhá."
Dva šťastné týdny
Tento týden bude mít Gerstein v Dvořákově síni Rudolfina na programu Čajkovského třetí klavírní koncert. Jde o nedokončené dílo z roku 1893, o němž skladatel krátce před svou smrtí usoudil, že obstojí jako samostatná kompozice o jedné větě.
"Je přímo extrémně kontrastní, začíná moderně, pokračuje lyricky, pak následuje pasáž připomínající lidovou hudbu z ruské vesnice," přibližuje Gerstein, podle nějž Klavírní koncert č. 3 coby jednovětná skladba bývá v Čajkovského díle opomíjen. "My jsme se rozhodli ho do Čajkovského projektu zařadit ne jako tečku na závěr. Věnujeme mu stejnou péči a přikládáme stejný význam jako prvnímu a druhému klavírnímu koncertu," zdůrazňuje pianista.
Ten se ale v Rudolfinu zdrží po dobu 14 dnů. Hned příští týden s Českou filharmonií a Byčkovem provede Čajkovského známější Klavírní koncert č. 2. Také z těchto tří večerů vzniknou záznamy, které se později stanou součástí Čajkovského projektu.
Vazba na Prahu
Kirill Gerstein s Českou filharmonií spolupracuje dlouhodobě, řediteli orchestru Davidu Marečkovi již před lety pomáhal vybrat nový klavír do Dvořákovy síně Rudolfina. "V Praze jsem také odehrál první koncerty poté, co se narodil můj syn Lev. Byly mu tři týdny, když jsme ho přinesli do šatny v Rudolfinu," vzpomíná Gerstein.
"Kdyby Čajkovskij nenapsal Klavírní koncert č. 1, určitě by se z toho druhého stal světový hit. Je plný velkých gest, zní originálně, odvážně," popisuje Gerstein trojvětnou skladbu z let 1879 až 1880 a upozorňuje na dlouhé sólové pasáže pro housle a violoncello. "Chvílemi to zní, jako byste poslouchali klavírní trio. Také v Klavírním koncertu č. 2 byly později udělány úpravy, a to navzdory Čajkovského výslovnému přání. My ale opět vycházíme z původní partitury," zdůrazňuje klavírista.
Šéfdirigenta České filharmonie Byčkova označuje Kirill Gerstein za svého přítele i vzor. Pod jeho taktovkou už účinkoval s mnoha tělesy včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků.
"Velkého dirigenta poznáte mimo jiné podle schopnosti vybudit v lidech lepší výkony, než jakých si sami mysleli, že mohou dosáhnout. Semjon nejenže po vás chce, abyste hráli nejlépe, jak umíte. Chce, abyste šli ještě dál," popisuje klavírista, který se prý některými Byčkovovými radami řídí, i když s dirigentem zrovna nepracuje. "Máme výjimečný vztah," říká Gerstein.
Ten se z Prahy vzdálí jen v neděli, kdy odjede odehrát recitál do Vídně. Jinak bude s Českou filharmonií a Byčkovem neustále pracovat na Čajkovském. "Dalo by se to nazvat krátkým uměleckým rezidenčním pobytem. Ale já to beru tak, že mě čekají dva velmi šťastné týdny," uzavírá Kirill Gerstein.
