Nová éra PKF. Co Bělohlávkovu orchestru přinese Kalistová z ministerstva

Daniel Konrád Daniel Konrád
10. 2. 2020 15:05
Kdyby byla kultura sport, říkalo by se tomu „přestup roku“. Státní správu i mateřskou ČSSD opouští Kateřina Kalistová, dlouho nejvlivnější úřednice v české kultuře. Coby náměstkyně ministerstva kultury pro živé umění zodpovídala za chod České filharmonie nebo Národního divadla a dohlížela na rozdělování stamilionů korun v grantech.
Kateřina Kalistová od pátku vede orchestr PKF - Prague Philharmonia.
Kateřina Kalistová od pátku vede orchestr PKF - Prague Philharmonia. | Foto: Jiří Koťátko

Čtyřiačtyřicetiletá pražská rodačka, kterou novináři vloni opakovaně zmiňovali jako kandidátku na post ministryně kultury, učinila nečekaný krok pár měsíců poté, co do vlády nastoupil její stranický kolega Lubomír Zaorálek. Z vlastního rozhodnutí Kateřina Kalistová opustila ministerstvo, zároveň odešla ze sociální demokracie a teď začíná kariéru v soukromém sektoru. Uplynulý pátek podepsala smlouvu a stala se ředitelkou předního českého orchestru PKF - Prague Philharmonia.

PKF se s novou ředitelkou nemá čeho bát.
PKF se s novou ředitelkou nemá čeho bát. | Foto: Honza Mudra

"Nelze řídit instituci takového věhlasu a být jakkoliv politicky angažovaný. Chtěla jsem vyloučit všechna možná budoucí nedorozumění," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč odešla z ČSSD, jejíž členkou byla přes deset let. A rovnou vyvrací, že by se ministryní chtěla stát v budoucnu. "Z politiky odcházím definitivně," prohlašuje.

Je to nejrezolutnější výrok, který zazní při hodinovém interview v pražském Karlíně. Když dojde řeč na chystané změny v orchestru, Kalistová je zatím prozradit nechce. "Ne dřív, než s hudebníky, šéfdirigentem a správní radou projednáme a odsouhlasíme strategický plán rozvoje," odpovídá, ač představu o změnách má a správní radu už seznámila se svou koncepcí.

Kateřina Kalistová patrně viděla víc kulturních koncepcí než kdo jiný. Na ministerstvu, kde působila v letech 2006 a 2007 a znovu od roku 2013, mimo jiné připomínkovala koncepce příspěvkových organizací jako Česká filharmonie nebo Národní divadlo.

Na starost ovšem měla celé takzvané živé umění, takže v úřadu rovněž prosadila zřízení Českého literárního centra nebo zajišťovala účast na Lipském knižním veletrhu, kde byla Česká republika vloni čestným hostem. Především ale Kalistová dohlížela na chod grantového systému, jehož prostřednictvím ministerstvo kultury každoročně rozdává stovky milionů korun.

Byla to Kalistová, kdo prosadil takzvaný Program státní podpory festivalů profesionálního umění, z něhož jsou od roku 2017 financovány všechny významné oborové akce včetně Pražského jara. A podle informací Aktuálně.cz z úřadu to byla rovněž Kalistová, kdo vloni zabránil tehdejšímu ministrovi kultury Antonínu Staňkovi z ČSSD, aby po šéfovi Národní galerie Jiřím Fajtovi vyhodil i ředitele Národního divadla Jana Buriana.

"Bez komentáře," krčí rameny dnes již bývalá náměstkyně, která se k dění na ministerstvu ani někdejším nadřízeným nechce vyjadřovat. "Považuji za štěstí, že z úřadu odcházím v situaci, kdy nemám žádné iluze, ale sny stále mám, ty mi zůstaly," říká teď a přitakává, že v PKF může zúročit znalost grantových systémů či obecně chodu státní správy. "Znám mentalitu úředníků, ale znám také mentalitu politické složky úřadu," ilustruje.

Kateřina Kalistová při rozhovoru s Aktuálně.cz v pražském Karlíně.
Kateřina Kalistová při rozhovoru s Aktuálně.cz v pražském Karlíně. | Foto: Honza Mudra

Čtvrtstoletí PKF

Nastupuje v době, kdy orchestr založený dnes již nežijícím dirigentem Jiřím Bělohlávkem oslavil 25. výročí. Dodnes v něm působí zhruba 70 procent tehdejších hráčů, kteří se ze studentů či absolventů uměleckých škol stali špičkou v oboru. Právě v PKF strávili formativní roky hornistka Kateřina Javůrková, pozdější vítězka Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, nebo Jakub Hrůša, světově teď asi nejžádanější český dirigent.

Orchestr za tu dobu změnil název z původní Pražské komorní filharmonie na mezinárodně srozumitelnější PKF - Prague Philharmonia, což reflektuje i změnu zaměření. Dnes těleso kvůli poptávce pořadatelů hrává také symfonický repertoár či operní díla.

Emmanuel Villaume, šéfdirigent PKF.
Emmanuel Villaume, šéfdirigent PKF. | Foto: Matej Slávik

Podle Kalistové k jeho charakteristice patří "mladistvá energie, progresivní přístup k dramaturgii, prezentaci i managementu a výrazná umělecká profilace postavená na kvalitě orchestru i vysoké úrovni dirigentů a sólistů," říká žena, která bude v PKF úzce spolupracovat zejména s šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem.

Francouz v čele českého tělesa stojí od roku 2015 a smlouvu má ještě na dva roky. Paralelně ovšem vede operu v americkém Dallasu a jinde hostuje: předloni v lednu dirigoval Pucciniho Toscu v newyorské Met, kterou přenášela kina po celém světě včetně Česka, minulý měsíc zase uvedl operu Bohéma od stejného autora v londýnské Covent Garden.

"Příští sezona 2021/2022 už je ale naplánovaná, takže ať už uděláme jakékoliv změny, projeví se nejdříve za půldruhého roku," upozorňuje Kalistová, že ve světě klasické hudby se plánuje na roky dopředu.

Její bezprostřední starostí, stejně jako předchůdce ve funkci Radima Otépky, budou peníze. PKF je obecně prospěšná společnost, jejíž rozpočet v posledních letech narostl na zhruba 50 milionů korun. Ty si ale musí z větší části vydělat.

Představuje to zásadní rozdíl oproti státem zřizované České filharmonii, jež hospodaří se zhruba 377 miliony korun a od ministerstva kultury dostává 224 milionů ročně, nebo Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, který má rozpočet 140 milionů a od magistrátu získává 113 milionů. "PKF je finančně soběstačná až ze 65 procent, což v Česku představuje unikát," zdůrazňuje Kalistová, která se jako ředitelka zaměří na fundraising a mecenášství. "To je oblast, které dávám velkou prioritu," přitakává.

Příkladem takového mecenášství je abonentní řada, kterou PKF čtvrtý rok rozvíjí se šlechtickou rodinou Lobkowiczů, dlouholetými podporovateli hudby. Komorní cyklus koncertů v Císařském sále Lobkowiczkého paláce, jenž pojme zhruba 200 posluchačů, zahrnuje prohlídku uměleckých sbírek nebo pohoštění šéfkuchařem a cílí na majetnější donátory: abonmá stojí 16 tisíc korun. "Je to velmi úspěšná řada. Určitě budeme debatovat o jejím dalším rozvoji," avizuje Kalistová.

Donátorská řada PKF a rodiny Lobkowiczů funguje čtvrtým rokem. | Video: PKF

Po boku světových pěvců

Zhruba pětinu výnosů má PKF z koncertů se světovými pěvci, často pořádaných agenturou Nachtigall Artists. Orchestr doprovázel špičkové interprety jako Kristine Opolaisovou, Karitu Mattilovou nebo Sonju Jončevovou, stejně jako Annu Nětrebkovou, s níž natočil desku pro prestižní značku Deutsche Grammophon.

Čerstvě má za sebou PKF druhé evropské turné po boku patrně nejslavnějšího současného tenoristy Jonase Kaufmanna. Češi ho zkraje roku doprovodili v operetním programu v Berlíně, Mnichově, Bruselu či Paříži. Dohromady je v 10 městech slyšelo téměř 20 tisíc lidí. "Přispívá to k dobrému hospodářskému výsledku. Důležité je však i nadále dbát na uměleckou úroveň sólistů. Profil orchestru, jeho umělecká kvalita i reputace ale rostou se symfonickým repertoárem a osobou šéfdirigenta," míní nová ředitelka.

Naopak natáčení je podle ní dnes spíš věcí prestiže. Přestože PKF nahrává pro renomovaná vydavatelství Sony, Warner Classics či Deutsche Grammophon, pro nějž nejnověji natočila album operních árií s tenoristou Benjaminem Bernheimem, "zásadní zdroj příjmů to bohužel není".

Jonas Kaufmann v doprovodu PKF zpívá vídeňský šlágr Wien, Wien, nur du allein. | Video: Sony Classical

Oproti jiným pražským tělesům PKF znevýhodňuje, že nemá vlastní sál. Nejčastěji vystupuje v Rudolfinu, které ovšem náleží České filharmonii, nebo Obecním domě, jenž je domovem Symfonického orchestru hlavního města Prahy.

Před několika lety PKF chvíli hrála i natáčela ve Foru Karlín a vloni na podzim absolvovala první koncert v nové pražské hale O2 universum. "Oboje jsou prostory zajímavé pro jednorázové projekty, ale orchestr si musí budovat profil v klasických akustických sálech," míní Kalistová, která chce, stejně jako kolegové z jiných orchestrů, lobbovat za stavbu nové pražské síně pro klasickou hudbu.

PKF v pražském O2 universu uvedla Beethovenovu Devátou.
PKF v pražském O2 universu uvedla Beethovenovu Devátou. | Foto: Václav Hodina/PKF

"Je to potřeba nejen kvůli moderní akustice, ale zejména kvůli kapacitě," naráží Kalistová na fakt, že Dvořákova síň Rudolfina pojme nanejvýš 1150 lidí. To je pro srovnání polovina toho, kolik se vejde do budovy Labské filharmonie, před několika lety otevřené v německém Hamburku.

Nová ředitelka bude nejvíc času trávit v kancelářích, které si PKF pronajímá v pražském Ládví. Stejně tak ale musí orchestr reprezentovat navenek, s čímž má zkušenosti - jako náměstkyně zastupovala ministra kultury na společenských akcích i jednáních vlády.

Kateřina Kalistová vystudovala práva, pracovala pro zlínský filmový festival a na sklonku minulé dekády předsedala Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Zato v klasické hudbě průpravu nemá. Tím se liší od svého předchůdce Radima Otépky, jenž v PKF začínal jako kontrabasista, a tak měl coby ředitel přirozený respekt hráčů.

Kalistová přesto věří, že s hudebníky rychle najde společnou řeč, a kontakty v oboru už nashromáždila. "Na ministerstvu kultury jsem měla na starost i Českou filharmonii," připomíná žena, která dále zasedá ve správní radě festivalu Pražské jaro a Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Ani jazykový handicap nehrozí. Kalistová hovoří anglicky, maturovala z němčiny a absolvovala stáže v Kanadě i Rusku, kde se rovněž domluvila.

Kateřina Kalistová při rozhovoru s Aktuálně.cz v pražském Karlíně.
Kateřina Kalistová při rozhovoru s Aktuálně.cz v pražském Karlíně. | Foto: Honza Mudra

Žena v čele orchestru

PKF je z pražských orchestrů první, který si do čela vybral ženu. "V republice to ale mimořádné není," připomíná Kalistová své kolegyně v oboru, ředitelku brněnské filharmonie Marii Kučerovou, šéfku Plzeňské filharmonie Lenku Kavalovou nebo Evu Kesslovou, jež vede Orchestr Berg, zaměřený na moderní a soudobou hudbu.

Na dotaz, jestli má nějaký manažerský vzor, Kalistová zmiňuje Deboru Bordovou, dlouholetou šéfku Losangeleské filharmonie a dnes ředitelku Newyorské filharmonie. "I dirigování bylo dlouho doménou mužů. Ale dnes je v oboru spousta skvělých šéfdirigentek," říká Kalistová a zpaměti vyjmenovává Mirgu Gražinytė-Tylovou, Marin Alsopovou, Nathalii Stutzmannovou či Alondru de la Parrovou a Susannu Mälkkiovou, jež v posledních letech účinkovaly také v Praze.

PKF v Ománu.
PKF v Ománu. | Foto: Khalid Al Busaidi/ROHM

Dotaz, jak konzervativnější prostředí klasické hudby přijme ženu ve vrcholné funkci, Kalistovou neznepokojuje.

"I na ministerstvu kultury jsme byly ze čtyř náměstků dvě ženy," odpovídá na další otázku, jestli ani za roky ve státní správě nezažila situace, kdy by se jí jako ženě nedostávalo rovnoprávného hlasu. A stejně tak nevidí překážku v tom, že PKF poslední roky koncertovala v Sultanátu Omán či nejnověji v Kuvajtu, tedy islámských zemích, kde je záhodno, aby se ženy zahalovaly. "Naučit se zvyky v různých končinách a respektovat je patří k přirozené výbavě každého v oboru, navíc se v tomto případě jedná o obor značně internacionalizovaný," říká.

Právě nad dalšími výjezdy PKF do Ománu, jež leží v jihovýchodní části Arabského poloostrova, momentálně visí otazník. V tamní metropoli Maskatu orchestr hrál již patnáctkrát, od silvestrovských koncertů po baletní představení. Vždy v Královské opeře, což je moderní budova s třpytivým mramorovým exteriérem, uvnitř vyzdobená vyřezávaným dřevem.

Čechy tam zval přímo ománský sultán Kábus bin Saíd, který však minulý měsíc zemřel. "O další spolupráci teď jednáme," říká Kalistová, která by ráda navázala i na listopadové tři koncerty v Kuvajtu. Ty PKF absolvovala v největším kulturním komplexu na Blízkém východě, pojmenovaném po bývalém kuvajtském emírovi šajchu Džábiru Ahmadu Džábirovi Sabahovi.

PKF při loňském koncertu v Kuvajtu.
PKF při loňském koncertu v Kuvajtu. | Foto: Sheikh Jaber Al Ahmad Cultural Centre

"Jsou to finančně výhodné destinace, ale stejně tak jsou pro nás výhodné cesty do Asie, Jižní Korey nebo Japonska. A úplně stejně je důležité jezdit do okolních zemí, Rakouska, Německa, Polska nebo Maďarska, kde zase máme nižší cestovní náklady," srovnává Kalistová.

PKF má za sebou i pár úspěšných turné po USA, kde provozuje nadaci. Při posledním zájezdu orchestru v roce 2017 vybrala od mecenášů 1,6 milionu korun, jimiž však orchestr jen pokryl cestovní náklady. "Bylo to jednorázové, nadace nemá výnosy každý rok," upozorňuje Kalistová.

Čína? No comment

O orchestru bylo v médiích vloni nejčastěji slyšet kvůli zrušenému turné po Číně. Tamní úřady odmítly udělit PKF licenci, pokud se nedistancuje od politiky hlavního města Prahy, které se ocitlo v diplomatickém sporu s Pekingem. Orchestr to odmítl a přišel o 14 už dojednaných koncertů.

Na utěšenou sice dostal pozvání do rezidence amerického velvyslance v Praze, kde v zahradách Petschkovy vily zahrál v září, ušlý zisk čtyř milionů korun z čínského turné přesto nenahradil.

PKF v rezidenci amerického velvyslance.
PKF v rezidenci amerického velvyslance. | Foto: Milan Mošna/PKF

Kateřina Kalistová se na rozdíl od svého předchůdce k čínské záležitosti vyjadřovat nechce. Po naléhání nakonec jen uvede, že PKF je apolitická instituce. "Lze litovat, že v jejím případě došlo k směšování politiky a umění," říká nová ředitelka, která věří, že "dojde k odpolitizování problému a my budeme moct v Číně ukázat špičkové české umění".

Než se tak stane, Kateřina Kalistová může změnit tvář orchestru, jenž od svého založení patřil v Česku k těm progresivnějším. Jen vloni PKF absolvovala dětský koncert se zhruba půldruhého metru vysokým robotem, jejž vyvinuli studenti pražské ČVUT, dále účinkovala na neformálních večerech v Kasárnech Karlín s dirigentem Jiřím Rožněm, doprovodila rockovou kapelu Vypsaná fiXa na festivalu Rock for People či zahrála skladbu, kterou podle skici Antonína Dvořáka dopsala umělá inteligence.

To vše zapadá do historie tělesa, jež se od začátku tisíciletí rovněž věnuje soudobé hudbě. Dlouho s francouzským dirigentem Michelem Swierczewskiem, který v PKF založil cyklus nazvaný Krása dneška. Orchestr jej provozuje od roku 2004, byť za tu dobu prošel různými érami. Chvíli ho vedl skladatel a dirigent Petr Kofroň, koncerty se přesunuly ze Švandova divadla do pražského NoD, původní ansámbl zvaný Prague Modern se od PKF nakonec osamostatnil.

Letos je dramaturgem Krásy dneška muzikolog Viktor Pantůček. "Určitě to k PKF patří. Orchestr ročně hrává 25 až 30 kusů moderní a soudobé hudby a je to správně. Ale jak konkrétně budeme do budoucna profilovat jednotlivé koncertní řady, si teprve musíme rozhodnout. Ještě je to všechno příliš čerstvé," uzavírá Kateřina Kalistová.

 

Právě se děje

Další zprávy