Jiné žánry nejsou "odreagování". Bartoš je výjimečný pianista i organizátor

Dita Hradecká Dita Hradecká
5. 11. 2019 18:19
Hovoří tiše, s formulacemi si dává načas a z jeho vystupování čiší skromnost. Jeho cíle jsou však ty nejvyšší a ve všem, co dělá, jde do hloubky. Jan Bartoš platí za výjimečného pianistu a nepřehlédnutelný je jako organizátor.
Portrét klavíristy Jana Bartoše vyfotil světoznámý Antonín Kratochvíl.
Portrét klavíristy Jana Bartoše vyfotil světoznámý Antonín Kratochvíl. | Foto: Antonín Kratochvíl

Pár let o něm nebylo slyšet, to když studoval v Americe. Vrátil se bohatší o kulturní přehled a nadhled, o kontakty a chuť podnikat. Začátky Mezinárodního institutu a festivalu Prague Music Performance, který založil se svým americkým pedagogem Zenonem Fish­beinem, nebyly snadné, ale díky vůli a výsledkům prvních akcí tato organizace získala renomé a uznání.

Jan Bartoš.
Jan Bartoš. | Foto: Antonín Kratochvíl

Do české metropole se díky ní dostal nedávný pětihodinový maraton newyorského avantgardisty Johna Zorna nebo třídenní festival Alfreda Brendela. V rámci Prague Music Performance představili své nové projekty jazzové osobnosti Brad Mehldau a Esperanza Spaldingová či slavná industriální kapela Einstürzende Neubauten. V budoucnu má Bartoš v plánu rozšířit činnost instituce o vydávání hudebních knih.

"Celý život jsem poslouchal vše a jiné žánry jsem vnímal se stejnou vážností jako klasickou hudbu. Kind of Blue od Milese Davise nebo A Love Supreme od Johna Coltrana jsou pro můj život stejně důležité jako opusy klasických autorů," vysvětluje Jan Bartoš, kterého 21. listopadu čeká recitál v pražském Rudolfinu na pozvání Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného.

Pro Bartoše jiné žánry a umělecké druhy nejsou "odreagováním". Výtvarné umění, literaturu a film vnímá jako nástroj k hlubšímu pochopení světa. S tím koresponduje i jeho zájem o meditaci, křesťanskou a orientální literaturu.

Hloubavost a zvídavost mu byly vlastní už jako studentovi. Na stipendijním pobytu v Amsterdamu odchodil všechny významné koncerty zdejšího orchestru světové úrovně Concertgebouw, prozkoumal scénu staré hudby a věnoval se té nové. Díky takto vybudovanému rezervoáru slyšeného, který ještě rozšířil při studiích v USA, k němu dnes hudba promlouvá bezprostředně. Nevnímá ji optikou žánrových škatulek. Podobně i jeho interpretace je zbavená klišé a vnějškovosti.

Podstatu Bartošova klavírního umění dobře zachytila recenzentka jeho dubnového recitálu v pražském Anežském klášteře. "Jan Bartoš je ve fyzickém projevu u nástroje neokázalý, vnořený do vlastního nitra, přitom od sebe zcela ustupuje, aby dal vyniknout hudbě," napsala Dina Šnejdarová v časopisu Harmonie. "Není to jen otázka povahy, ale také sebekázně a schopnosti soustředit veškerou energii jen a jen do hry, z níž poté tryskají silné emoce. Ví přesně, kdy se v hudbě krátce nadechnout a kdy ji nechat rozeznít do větší šíře. Přirozeně přechází z meditační nálady do strhující bouře, z bezútěšnosti k naději."

Nadšené recenze má i jeho poslední nahrávka, Supraphonem letos vydané CD s hudbou Leoše Janáčka. Kritik britského magazínu Gramophone, v němž deska získala ocenění Editor's Choice, navzdory množství dostupných nahrávek objevil a ocenil detaily i pianistovu věrnost Janáčkovu zápisu.

Krátký propagační film k Bartošově nahrávce Janáčkových skladeb. | Video: Supraphon

Ostatně přípravy na desku vypovídají mnohé o způsobu Bartošovy práce. Nic si neulehčuje. "Měl jsem také štěstí, že jsem Janáčkovu hudbu mohl studovat se všemi svými pedagogy. Postupně jsem se seznamoval i s jeho operami a orchestrálními díly, četl jsem korespondenci, eseje a fejetony. Trvalo mi docela dlouho, než jsem našel tu správnou rovnováhu mezi živelností a řádem," popsal Bartoš.

"Nebezpečím může být ostentativní dramatičnost a vášnivost, Janáčkova hudba má ale nekonečně mnoho poloh, je často introspektivní, zádumčivá, až mysteriózní. Byl nesmírně komplikovanou osobností a jeho hudba je mnohovrstevnatá," zamyslel se v rozhovoru pro Harmonii nad Janáčkem, jemuž se na desce dostal pod kůži.

U Bartoše bychom zřejmě našli mnoho rysů workoholismu. Přiznává, že neumí odpočívat. Letos, v sedmatřiceti, poprvé zažil dovolenou. "Pro mé nadmíru komplikované fungování je zásadní celkové rodinné zázemí, hlavně osobnost mé ženy Ivany. Jsme spolu patnáct let, máme dva malé syny a bez její podpory bych tyto náročné činnosti nemohl skloubit," říká.

Na listopadovém recitálu pro Klavírní festival Rudolfa Firkušného uvede díla, jejichž kontext je opět promyšlený. Osm preludií Miloslava Kabeláče reflektuje 30 let od sametové revoluce a zároveň 40 let od skladatelova úmrtí.

"Jeho Osm preludií patří k tomu nejlepšímu, co u nás ve 20. století vzniklo. I když svou originální hudbu tvořil pod neustálým tlakem, nejdříve v sevření nacistického a později komunistického režimu, nikdy nepřistoupil na umělecké ani lidské kompromisy," míní Bartoš.

200 let od narození pianistky a skladatelky Clary Schumannové pak připomene Fantazie C dur, zkomponovaná pro ni manželem Robertem, a také Beethovenova Appassionata, kterou Schumannová jako první v historii hrávala na svých recitálech. Program uzavře Chopinova Barkarola, imaginativní dílo pozdního období tohoto romantika.

Moravcův poslední žák

◼ Jan Bartoš vyrůstal v Krnově a navštěvoval hudební školu v Ostravě. Když mu bylo 12, rodina se přestěhovala do Prahy. Jeho pedagogy byli v začátcích Zdena Janžurová a Martin Ballý, na HAMU pak Miroslav Langer.
◼ Strávil semestr na konzervatoři v Amsterdamu. V letech 2008 až 2010 získal dvě stipendia na postgraduální studium, nejprve na Manhattan School of Music v New Yorku a potom na Conservatory - College of Music při University of Cincinnati v americkém státě Ohio.
◼ Doktorandské studium opět v Praze absolvoval u Ivana Moravce, a byl tak posledním žákem tohoto legendárního umělce, který zemřel roku 2015.
◼ Bartošovým mentorem a přítelem je osmaosmdesátiletý Alfred Brendel, velikán v oboru.
◼ Jan Bartoš natočil Mozartovy klavírní koncerty s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem, další CD věnoval Beethovenovi. Zatím naposledy nahrál klavírní tvorbu Leoše Janáčka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Schodek rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Celkové příjmy rozpočtu za letošních 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle MF zejména výnosy z daní a pojistného, meziroční srovnání naopak negativně zkresluje výnos z dividend, který letos zatím státu nebyl vyplacen.

Celkové výdaje ke konci listopadu meziročně vzrostly o 1,8 procenta na 1,761 bilionu korun.V letošním roce sice stát mimořádně valorizoval důchody, zvýšil životní minimum i různé dávky a přispívá domácnostem na takzvaný úsporný tarif, proti loňsku ale vyplatil méně peněz spojených s protiepidemickou pomocí.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Armádní zakázky za 3,5 miliardy projednala vláda

O servis letounů L-159 se české armádě bude nadále starat jejich výrobce Aero Vodochody. Do roku 2029 firmě ministerstvo obrany zaplatí asi 2,3 miliardy korun bez DPH, informoval vládu resort. "Pozáruční servis je nezbytný pro zajištění nepřetržitého výcviku pilotů a k podstatnému zvýšení jejich bezpečnosti při výcviku nebo v bojových podmínkách," uvedlo ministerstvo.

Vláda ve čtvrtek zároveň dostala informaci o nákupu radiostanic a kryptografických prostředků kategorie CCI (Controlled Cryptographic Item). "Zařízení jsou určena do systému taktických radiových komunikací pro velení a řízení Armády ČR," uvedlo ministerstvo. Stát budou asi 1,2 miliardy korun bez DPH a pořízeny budou prostřednictvím americké vlády a jejího programu Foreign Military Sales. Ministerstvo poznamenalo, že jde o jediný možný způsob pořízení vojenského materiálu z USA. "Pořizované radiostanice a kryptografické prostředky zabezpečí hlasové a širokopásmové datové spojení jednotek při různých činnostech jak v zahraničních operacích, tak na území Česka," dodalo ministerstvo.

Další zakázkou, se kterou byla vláda seznámena, je zpracování projektové dokumentace na nový administrativně-technický areál, kde bude možné zpracovávat citlivé informace až do stupně utajení v kategorii přísně tajné. Jeho cena bude 140,5 milionu korun a zpracuje ji společnost Intar. "Dokumentace by měla být hotová do konce roku 2024, v letech 2025 až 2028 by měla proběhnout stavba," uvedl úřad. Místo stavby nespecifikoval.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků

Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.

Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.

"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy