Freiburští uctí svátek Krista. Na Pražské jaro přijede orchestr s prvotřídní pověstí

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
14. 11. 2021 11:40
Kdo chce pochopit jedinečnost Freiburského barokního orchestru, musí ho zažít. Tak očividná radost ze společného hraní, které spojuje přátelství a spolupráce, je v hudbě patrná zřídka, napsal rakouský deník Wiener Zeitung. Světoznámé těleso se specializuje na historicky poučenou interpretaci staré hudby. Na festival Pražské jaro příští rok zavítá 25. května, potřetí v jeho historii.
Freiburský barokní orchestr hraje bez dirigenta, řídí ho koncertní mistr.
Freiburský barokní orchestr hraje bez dirigenta, řídí ho koncertní mistr. | Foto: Britt Schilling

V předvečer významného křesťanského svátku Nanebevstoupení Páně uvede ve Dvořákově síni Rudolfina s belgickým vokálním souborem Vox Luminis duchovní repertoár: Bachovu kantátu Auf Christi Himmelfahrt allein (Sám na Kristovu nebeskou cestu), další kantátu Ich fahre auf zu meinem Vater (Vystupuji ke svému Otci) od Bachova současníka Georga Philippa Telemanna, houslovou Růžencovou sonátu Vzkříšení Krista od severočeského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera a Bachovo slavnostní Oratorium k Nanebevstoupení Páně.

Freiburský orchestr téměř před 35 lety na univerzitě ve stejnojmenném německém městě založili nadšení studenti. Po dvou letech zkoušení a intenzivního studia pramenů, jak autenticky hrát baroko na dobové nástroje, začali vystupovat. A měli úspěch.

Na světových pódiích se prosadili koncem 80. let díky festivalu staré hudby v nizozemském Utrechtu a soutěži Carla Philippa Emanuela Bacha v Hamburku. Roku 1992 poprvé účinkovali ve Španělsku, Anglii a USA.

Třicetičlenný orchestr stejně jako v 18. století hraje bez dirigenta, řídí ho koncertní mistr. Repertoár tvoří díla od 17. století a romantismu až po modernu, současní autoři pro něj píší kompozice experimentující se zvukem barokních nástrojů. V čele stojí dva umělečtí ředitelé - německý houslista Gottfried von der Goltz a jihoafrický klavírista Kristian Bezuidenhout, jeden z nejvýraznějších současných interpretů, jehož záběr sahá od fortepiana a cembala až k modernímu klavíru.

"Muzikanti bez ohledu na sestavu najednou umí létat, pouštět se do atmosféry a emocí daného díla," pochvaloval si Bezuidenhout v deníku Tagesspiegel, když orchestr před čtyřmi lety po jubilejní 30. sezoně převzal po uznávané houslistce Petře Müllejansové. Letos s ním nahrál dvě alba Mozartových klavírních koncertů.

Freiburští mají prvotřídní pověst. Často s nimi zejména při provedení velkých děl hostuje světoznámý dirigent René Jacobs, s nímž získali ocenění kritiků Německá nahrávka roku 2009 za provedení Mozartovy opery Idomeneo.

Freiburský barokní orchestr hraje Bachovu orchestrální suitu č. 1 C dur. Foto: Britt Schilling | Video: Mezzo

Spolupracují ale také s kontratenoristou Philippem Jarousským, barytonistou Christianem Gerhaherem, houslistkou Isabelle Faustovou nebo dirigentem sirem Simonem Rattlem.

Na Pražském jaru vystoupili poprvé roku 1995 s poctou nejvýznamnějšímu anglickému baroknímu skladateli Henrymu Purcellovi.

Podruhé přijeli před sedmi lety s jedním z nejznámějších děl téhož období, Bachovými Braniborskými koncerty. "Po celý večer jsme mohli obdivovat hlavní devízu Freiburských, a sice dokonalou souhru a promyšlenou interpretaci: přesvědčivé frázování, citlivou komunikaci mezi jednotlivými skupinami, odstiňování continua a celkovou jemnost hry," napsal časopis Harmonie.

Koncert

(Pořádá festival Pražské jaro)
Freiburger Barockorchester
Rudolfinum, 25. května

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy