Ensemble intercontemporain na Pražském jaru připomene, že Srnka je světový skladatel

Matěj Kratochvíl
4. 5. 2019 13:01
Svět vážné hudby se v posledních desetiletích zdá být rozdělen na dvě části. V jedné se pozornosti těší několik málo mrtvých mistrů, jejichž díla jsou neustále interpretována. V té druhé, méně viditelné skupině vzniká hudba nová, která publikum vede na dobrodružnou cestu k netušeným zvukům a formám.
Miroslav Srnka, jehož skladba Overheating zazní v evropské premiéře, je v současnosti asi nejúspěšnějším českým skladatelem.blac
Miroslav Srnka, jehož skladba Overheating zazní v evropské premiéře, je v současnosti asi nejúspěšnějším českým skladatelem.blac | Foto: Vojtěch Havlík

Festival Pražské jaro tradičně patřil především k výspě první skupiny. Špičkoví interpreti tu představovali své verze klasických děl, zatímco žijící skladatelé bývali vzácností. V posledních letech se ale situace chvályhodně mění a aktuální tvorba dostává více prostoru. Letos to dokáže koncert, na němž 27. května vystoupí Ensemble intercontemporain.

Miroslav Srnka.
Miroslav Srnka. | Foto: Vojtěch Havlík

Tento soubor roku 1976 založil francouzský skladatel a dirigent Pierre Boulez, aby tak vytvořil zázemí pro provozování soudobé hudby: sestavil tým, který se jí bude věnovat na plný úvazek, bez nutnosti přivydělávat si něčím jiným.

Ensemble intercontemporain navíc vystoupí v novém pražském koncertním sále DOX+, který je součástí centra současného umění. Je to volba vhodná nejen pro mimořádné akustické kvality nového prostoru, ale také jako symbolický průsečík různých uměleckých forem.

Propojení aktuální hudby s vizuální složkou nebo divadelními prvky je u tohoto typu souborů časté − právě Ensemble intercontemporain své koncerty často spojuje s vizuální stylizací a před několika lety u českého skladatele Ondřeje Adámka objednal dílo Kameny, které po interpretech požaduje i hereckou akci.

Při vystoupení tělesa tak kvalitního obzvláště potěší, když se na programu objeví česká hudba. V Praze ji zastoupí Miroslav Srnka se svou kompozicí Overheating, která zazní v evropské premiéře − tu světovou měla loni v listopadu v americkém Los Angeles v podání LA Phil New Music Group s dirigentkou Susannou Mälkkiovou.

Losangeleský orchestr si dílo u Srnky objednal ke stému výročí své existence. Slavil ho ve stejné době, kdy si sté výročí připomínalo také někdejší Československo, jak v doprovodném textu ke skladbě píše Miroslav Srnka. "LA Phil má svou stou sezonu. / Shodou okolností slaví stovku i moje vlast. / Oslavujeme tato výročí, zatímco všechno kolem nás se přehřívá. / Oslava je radostí z odpovědnosti. / Odpovědnosti se ptát: Jde nám více o vlajky, nebo o horko?"

Miroslav Srnka.
Miroslav Srnka. | Foto: Vojtěch Havlík

Komentář naznačuje, že podobně jako u některých Srnkových dřívějších skladeb i tady za hudbou stojí mimohudební inspirace. Zároveň však nejde o jednoduchý vztah, který lze shrnout do hesla "hudba o oteplování". Srnka netvoří ve slonovinové věži, hudba je pro něj v první řadě uměním zvuku, ne prostředkem ke společenským komentářům. A jeho kompozice ukazují, že dokáže budovat fascinující zvukové světy i relativně tradičními prostředky.

Kompozice Overheating je psána pro osmnáctičlenný soubor: smyčcové kvinteto, lesní roh, trubku a trombon, flétnu, hoboj, klarinet a fagot, harfu, klavír a akordeon, dvě marimby a vibrafon.

Jedním z mála neobvyklých instrumentálních prvků je hra na klavír s využitím takzvaného elektronického smyčce, malé krabičky rozechvívající strunu pomocí elektromagnetické indukce. Z tohoto jemného chvějivého tónu otevírajícího celou kompozici pak vyrůstá stále hustší a dynamičtější spleť hlasů, kde si jednotlivé nástroje předávají vůdčí roli.

Miroslav Srnka je v současnosti asi nejúspěšnějším českým skladatelem, avšak jeho díla zní častěji v zahraničí. Před třemi roky měla premiéru jeho opera Jižní pól, objednaná Bavorskou státní operou, se světovými pěvci Thomasem Hampsonem a Rolandem Villazónem. Zdejšímu publiku ji ještě nikdo nepřivezl.

Koncert

Ensemble intercontemporain
DOX+, 27. května

Paradoxně by dnes české instituce vedle snahy o vývoz české hudby do světa měly usilovat také o dovoz české tvorby zpět na domácí scény. Koncert Ensemble intercontemporain na Pražském jaru, kde vystoupí s dirigentem Julienem Leroyem, nejen ukazuje, že se to daří, ale že čeští skladatelé jsou také součástí mezinárodního dění.

Vedle Miroslava Srnky francouzský ansámbl provede ještě tři další díla: Corrente (1992) švédského skladatele Magnuse Lindberga, který je volně inspirovaný stejnojmenným barokním tancem, Freie Stücke (2002) Němce Jörga Widmanna a Cadenza n° 1 (2018) Francouze Bruna Mantovaniho. V té se jako sólista na perkuse představí Gilles Durot.

Autor je zástupcem šéfredaktora časopisu HIS Voice.

 

Právě se děje

Další zprávy