Ensemble intercontemporain na Pražském jaru připomene, že Srnka je světový skladatel

Matěj Kratochvíl
4. 5. 2019 13:01
Svět vážné hudby se v posledních desetiletích zdá být rozdělen na dvě části. V jedné se pozornosti těší několik málo mrtvých mistrů, jejichž díla jsou neustále interpretována. V té druhé, méně viditelné skupině vzniká hudba nová, která publikum vede na dobrodružnou cestu k netušeným zvukům a formám.
Miroslav Srnka, jehož skladba Overheating zazní v evropské premiéře, je v současnosti asi nejúspěšnějším českým skladatelem.blac
Miroslav Srnka, jehož skladba Overheating zazní v evropské premiéře, je v současnosti asi nejúspěšnějším českým skladatelem.blac | Foto: Vojtěch Havlík

Festival Pražské jaro tradičně patřil především k výspě první skupiny. Špičkoví interpreti tu představovali své verze klasických děl, zatímco žijící skladatelé bývali vzácností. V posledních letech se ale situace chvályhodně mění a aktuální tvorba dostává více prostoru. Letos to dokáže koncert, na němž 27. května vystoupí Ensemble intercontemporain.

Miroslav Srnka.
Miroslav Srnka. | Foto: Vojtěch Havlík

Tento soubor roku 1976 založil francouzský skladatel a dirigent Pierre Boulez, aby tak vytvořil zázemí pro provozování soudobé hudby: sestavil tým, který se jí bude věnovat na plný úvazek, bez nutnosti přivydělávat si něčím jiným.

Ensemble intercontemporain navíc vystoupí v novém pražském koncertním sále DOX+, který je součástí centra současného umění. Je to volba vhodná nejen pro mimořádné akustické kvality nového prostoru, ale také jako symbolický průsečík různých uměleckých forem.

Propojení aktuální hudby s vizuální složkou nebo divadelními prvky je u tohoto typu souborů časté − právě Ensemble intercontemporain své koncerty často spojuje s vizuální stylizací a před několika lety u českého skladatele Ondřeje Adámka objednal dílo Kameny, které po interpretech požaduje i hereckou akci.

Při vystoupení tělesa tak kvalitního obzvláště potěší, když se na programu objeví česká hudba. V Praze ji zastoupí Miroslav Srnka se svou kompozicí Overheating, která zazní v evropské premiéře − tu světovou měla loni v listopadu v americkém Los Angeles v podání LA Phil New Music Group s dirigentkou Susannou Mälkkiovou.

Losangeleský orchestr si dílo u Srnky objednal ke stému výročí své existence. Slavil ho ve stejné době, kdy si sté výročí připomínalo také někdejší Československo, jak v doprovodném textu ke skladbě píše Miroslav Srnka. "LA Phil má svou stou sezonu. / Shodou okolností slaví stovku i moje vlast. / Oslavujeme tato výročí, zatímco všechno kolem nás se přehřívá. / Oslava je radostí z odpovědnosti. / Odpovědnosti se ptát: Jde nám více o vlajky, nebo o horko?"

Miroslav Srnka.
Miroslav Srnka. | Foto: Vojtěch Havlík

Komentář naznačuje, že podobně jako u některých Srnkových dřívějších skladeb i tady za hudbou stojí mimohudební inspirace. Zároveň však nejde o jednoduchý vztah, který lze shrnout do hesla "hudba o oteplování". Srnka netvoří ve slonovinové věži, hudba je pro něj v první řadě uměním zvuku, ne prostředkem ke společenským komentářům. A jeho kompozice ukazují, že dokáže budovat fascinující zvukové světy i relativně tradičními prostředky.

Kompozice Overheating je psána pro osmnáctičlenný soubor: smyčcové kvinteto, lesní roh, trubku a trombon, flétnu, hoboj, klarinet a fagot, harfu, klavír a akordeon, dvě marimby a vibrafon.

Jedním z mála neobvyklých instrumentálních prvků je hra na klavír s využitím takzvaného elektronického smyčce, malé krabičky rozechvívající strunu pomocí elektromagnetické indukce. Z tohoto jemného chvějivého tónu otevírajícího celou kompozici pak vyrůstá stále hustší a dynamičtější spleť hlasů, kde si jednotlivé nástroje předávají vůdčí roli.

Miroslav Srnka je v současnosti asi nejúspěšnějším českým skladatelem, avšak jeho díla zní častěji v zahraničí. Před třemi roky měla premiéru jeho opera Jižní pól, objednaná Bavorskou státní operou, se světovými pěvci Thomasem Hampsonem a Rolandem Villazónem. Zdejšímu publiku ji ještě nikdo nepřivezl.

Koncert

Ensemble intercontemporain
DOX+, 27. května

Paradoxně by dnes české instituce vedle snahy o vývoz české hudby do světa měly usilovat také o dovoz české tvorby zpět na domácí scény. Koncert Ensemble intercontemporain na Pražském jaru, kde vystoupí s dirigentem Julienem Leroyem, nejen ukazuje, že se to daří, ale že čeští skladatelé jsou také součástí mezinárodního dění.

Vedle Miroslava Srnky francouzský ansámbl provede ještě tři další díla: Corrente (1992) švédského skladatele Magnuse Lindberga, který je volně inspirovaný stejnojmenným barokním tancem, Freie Stücke (2002) Němce Jörga Widmanna a Cadenza n° 1 (2018) Francouze Bruna Mantovaniho. V té se jako sólista na perkuse představí Gilles Durot.

Autor je zástupcem šéfredaktora časopisu HIS Voice.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Ministerstvo zemědělství poslalo odpověď na bruselský audit k střetu zájmů Babiše

Ministerstvo zemědělství v pondělí odeslalo odpověď na bruselský audit zemědělských dotací ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Obsah odpovědi nekomentoval. Česko mělo na odpověď na předběžnou auditní zprávu čas do 20. září. "Odpověď na audit Evropské komise zpracoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). A bylo to odesláno prostřednictvím ministerstva. Takže by to mělo být dneska nebo zítra předáno," uvedl Toman.

Další zprávy