Ctnosti Panny Marie i krása dam. Letní slavnosti staré hudby začaly v kostele

Dita Hradecká Dita Hradecká
20. 7. 2022 12:19
Bez fanfár a červeného koberce, neokázale a duchovně začal toto úterý jeden z nejzajímavějších českých hudebních festivalů. Letní slavnosti staré hudby mají třiadvacetiletou tradici. Pořádá je Collegium Marianum – Týnská škola, jejíž stejnojmenný soubor vedený flétnistkou Janou Semerádovou je také rezidenčním ansámblem.

Collegium Marianum letos vystoupí až na závěrečném večeru 4. srpna v kostele svatého Šimona a Judy, do té doby se v působivých pražských šlechtických sídlech a chrámech vystřídají interpreti od Španělska přes Itálii, Německo po Finsko. Tam všude je stará hudba a její poučená interpretace vítaná a kultivovaná.

Zahájení festivalu se konalo v kostele Panny Marie na Slovanech, tedy v Emauzském klášteře. Je to prostor, jehož akustika se jako vhodná pro vokální soubory osvědčila už dřív - vloni zde festival obdobně odstartovalo čistě vokální těleso s hudbou skladatele Orlanda di Lassa.

Letošní debutant, vlámský soubor Dionysos Now!, názvem možná evokuje nespoutané bakchanálie, ale hudba, kterou přivezl, byla převážně duchovní. Ansámbl sídlící ve Vídni založil tenorista Tore Tom Denys poté, co měl v době karantény konečně čas vytáhnout z šuplíku zasuté partitury svého krajana Adriana Willaerta, jenž žil v letech 1490 až 1562. Oba pocházejí ze stejného města poblíž Brugg.

Denys zjistil, že skladatelův rozsáhlý odkaz ukrývá poklady, které stojí za to rozeznít a představit širokému publiku, jež dosud vnímalo Willaerta v nejlepším případě jako pouhé jméno z učebnice dějin hudby.

Jsme v první polovině 16. století, kdy vlámští hudebníci svými propracovanými kontrapunkty uchvátili Evropu včetně dvora Rudolfa II. a odstartovali novou hudební epochu. Willaert se po peripetiích dostal do Benátek, kde zakotvil a úctyhodných 35 let sloužil v bazilice sv. Marka. Vychoval zde dlouhou řadu skvělých nástupců a vydatně komponoval.

Vidět chrám shora

Dionysos Now! tvoří sedm zpěváků od tenoru po kontratenor s rozsahem sopránu. Ačkoli je těleso na hudební scéně nováčkem, setkali se v něm zkušení členové sborů historicky poučené interpretace, pro které je gregoriánský chorál i renesanční moteto denním chlebem.

Koncert zahájil sólový hlas znějící zpoza chrámové lodi a jemu odpovídající sbor taktéž "neviditelných" zpěváků. Až ve druhém čísle se všichni sešli vpředu u oltáře. Prostorové rozmístění hlasů byl jeden z prvků, jimiž Tore Tom Denys jako dramaturg koncert oživil. Aby hudba nepůsobila jednotvárně, střídaly se sekvence z jednohlasých chorálů s vícehlasými částmi mše a motety nebo madrigaly, tu ve čtveřici, tu v šestici.

Soubor Dionysos Now! zpívá skladby Adriaena Willaerta. Záznam z belgického Gentu, 2020. | Video: Dionysos Now!

Celý večer kroužil kolem mariánské tematiky, ale ne výhradně. Středověcí a renesanční komponisté dokázali se stejnou sladkou něhou vylíčit ctnosti Panny Marie jako krásu svých dam. Leckde v textu i hudbě najdeme záměrný humor, jako když v madrigalu oplakávajícím Willaertovu smrt od Andrey Gabrieliho želí památky velkého skladatele "makrely, sardinky, platýz… mořské panny svobodné i vdané".

Večer plynul bez přestávky, v klidné a soustředěné atmosféře. Jak deklaruje umělecký vedoucí souboru, nezřídka došlo i k momentům, kdy hudba dovede člověka až do jakéhosi transu, kdy se cítí, "jako by viděl katedrálu shora". Publikum správně poznalo, že aplaus na začátku by rušil, a zpěváky odměnilo až na konci, zato vydatně.

Skladatel zahradníkem

Tématem letošních Letních slavností staré hudby je Natura - příroda. To by vydalo na několik ročníků, protože příroda a její zvuky jsou od počátku stěžejním inspiračním zdrojem hudebních tvůrců.

Hlasy zvířat, zahrady, květiny a jejich symbolika, živly, přírodní božstva a další mytologické bytosti se tedy zabydlí v programech přehlídky, která trvá do 4. srpna.

Pozvány jsou na ni osobnosti a soubory, z nichž některé v Praze hostují poprvé. Například Windu: španělské kvarteto hrající na rozmanité dechové nástroje a perkuse představí všechny členy rodiny zobcových fléten, a to v posluchačsky vděčném programu plném typických španělských rytmů, motivů a tanců.

Imitacemi ze světa zvířat a živlů se to v cembalové literatuře 17. a 18. století jen hemží, jak dokáže dvojrecitál cembalistů, Fina Aapa Häkkinena a Portugalce Marcose Magalhãese.

Vokální umění nepřijde zkrátka: na koncertě s poetickým názvem Delfín amoroso se 25. července v Císařském sále zámku Troja představí sopranistka Julieta Viñas se souborem La Bellemont. A zpěvačka s obrovským virtuózním potenciálem Roberta Mameli bude hostem závěrečného koncertu v kostele svatého Šimona a Judy. Přednese árie dvou veličin vrcholného baroka: Antonia Vivaldiho a Georga Friedricha Händela.

Ostatně Händel byl, jak se z katalogu dozvídáme, vášnivým zahradníkem. V korespondenci s kolegou Georgem Philippem Telemannem si krom úvah o komponování prý vyměňovali cibulky rostlin. Do pomyslné zahrady těchto skladatelů zavede posluchače koncert souboru Giardino fiorito a sopranistky Anna-Leny Elbert v Letním refektáři Strahovského kláštera.

Císařský sál zámku Troja, který je rovněž dějištěm s nenapodobitelnou atmosférou, bude hostit německý soubor Los Temperamentos. Jak napovídá název, pro svůj program se vydali na dalekou cestu z německých lázeňských i přístavních měst až do Peru, Chile či Bolívie.

Jak se pozná dobrý festival? Má dlouhodobou koncepci, stabilní a rostoucí posluchačskou základnu, dramaturgii, která uspokojí laika i poučeného posluchače a obstojí i ve světovém kontextu, kvalitní texty v programech či dobrou organizaci. Pro Letní slavnosti staré hudby platí vše z výše uvedeného. Těžko hledat důvod, proč trávit letní večery jinde než na některém z jejich koncertů.

Koncert

Dionysos Now!: Lilium angelicum
(Pořádal festival Letní slavnosti staré hudby)
Kostel Panny Marie Na Slovanech, Praha, 19. července.

 

Právě se děje

Další zprávy