Přehled: Ceny za klasickou hudbu získali dva houslisté i Česká filharmonie

ČTK Kultura ČTK, Kultura
21. 1. 2019 17:20
Česká filharmonie či mladí houslisté Jiří Vodička a Milan Al-Ashhab se stali vítězi cen za klasickou hudbu Classic Prague Awards, které byly uděleny v pražském Obecním domě. Za akcí stojí někdejší berounský starosta a pozdější ministr kultury za hnutí Starostové a nezávislí Jiří Besser. "Letošní výsledky vypovídají o vysoké úrovni současné klasické hudby a její světlé budoucnosti," míní Besser. Prohlédněte si vítěze jednotlivých kategorií.
Foto: ČTK

Nahrávka roku: Baborák Ensemble

Odborná porota tvořená sopranistkou Gabrielou Beňačkovou, klarinetistou Jiřím Hlaváčem, houslovým virtuosem Václavem Hudečkem, klavíristou Ivanem Klánským a skladatelem Ondřejem Soukupem vybrala nejvýraznější nahrávku roku.

Nad nominovanými novinkami sboru Martinů Voices nebo ansámblu Czech Ensemble Baroque zvítězil Baborák Ensemble a jeho nahrávka nazvaná Wolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie. Cenu na ceremoniálu převzali zástupci tělesa v čele s hornistou a dirigentem Radkem Baborákem (na snímku třetí zprava).

Mozartova hudba patří do stálého repertoáru Baborák Ensemble, založeného roku 2001. Jeho vedoucí Radek Baborák si přál natočit autorovy hornové koncerty v komornější verzi, v podstatě se smyčcovým kvartetem.

"Kompletní jsou v Mozartově odkazu tři hornové koncerty. Pro vytvoření prakticky provozovatelných dalších dvou, na desce prezentovaných, použil Radek Baborák společně se skladatelem Tomášem Illem - vcelku intuitivně - neznámé části raných symfonií a skladbu pro klarinet a tři basetové rohy. Výsledek zní po úpravách přirozeně," zhodnotil nahrávku, kterou vydal Supraphon, kritik Petr Veber pro Český rozhlas Vltava.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy