Čím hlasitěji hřmí minomety, tím je skladba o Majdanu tišší. Zní jako ukolébavka

Vojtěch Frank Vojtěch Frank
23. 12. 2022 17:00
Hudba ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova se letos stala symbolem trpící země a snů o míru. Sborové dílo nazvané Majdan 2014, jehož novou nahrávku právě vydal prestižní label ECM, vykresluje historickou přímku ode dneška k událostem, jimiž dle autora současná tragédie Ukrajiny začala. To vše bez patosu, s účinkem o to silnějším.
Až do událostí z kyjevského náměstí Majdan (na snímku z obalu alba) se skladatel Valentin Silvestrov o politiku zajímal jen minimálně.
Až do událostí z kyjevského náměstí Majdan (na snímku z obalu alba) se skladatel Valentin Silvestrov o politiku zajímal jen minimálně. | Foto: ECM Records

"Svět i umění jsou dnes hřmotné, rachotící, monumentální, a tenhle monumentalismus už se nedá snést. Člověku se chce vrátit do ticha. Tiše, tiše," nabádá Valentin Silvestrov, asi nejvýraznější tvář dnešní ukrajinské klasické hudby.

Pětaosmdesátiletý autor hned v březnu, krátce po začátku ruské invaze, utekl z rodného Kyjeva s dcerou a vnučkou. Po těžké třídenní cestě dorazili do Berlína, kde nyní jako miliony dalších uprchlíků čekají, dokud se situace nezlepší. Jeho díla mezitím zařazovala na program světová tělesa i operní domy, od Symfonického orchestru Českého rozhlasu po newyorskou Metropolitní operu. Také autorův osud připomíná nová nahrávka Majdanu 2014, sborového "cyklu cyklů", jak ho nazývá, v podání Kyjevského komorního sboru pod vedením Mykoly Hodbyče.

Dílo reaguje na události Euromajdanu z přelomu let 2013 a 2014. Ukrajinská vláda tehdy vycouvala z vyjednávání o vstupu do Evropské unie a místo toho demonstrovala příklon k Rusku. Při následných tříměsíčních protestech na kyjevském náměstí Majdan docházelo k potyčkám demonstrantů s policií, které vyústily ve stovky zraněných a kolem sta obětí. Při násilném zásahu bezpečnostních složek v polovině prosince se nad Kyjevem po bezmála 800 letech naráz rozezněly na poplach všechny zvony svatomichalského chrámu, což se dle legendy děje, jen když je národu nejhůře - naposledy v roce 1240 při odporu proti invazi mongolských Tatarů.

Silvestrov, který se do té doby stranil veřejných vystoupení a politických manifestací, reagoval okamžitě. Složil sborovou kroniku kyjevských událostí, svědectví vzbouření Ukrajinců proti vládě i jeho krvavých následků.

Valentin Silvestrov do povědomí sovětské i evropské veřejnosti vstoupil v 60. letech minulého století. Byl jedním ze skladatelů, kteří odvrhli oficiální estetiku socialistického realismu a našli inspiraci v evropské avantgardě. Brzy se ale dostal do konfliktu s mocí, doprovázeného jiným, dlouhodobým vnitřním sporem právě ohledně myšlenky avantgardní hudby. V polovině 70. let se tvůrce stáhl do ústraní a dosavadní kompoziční styl postupně odvrhl.

„Čím hlasitěji hřmějí minomety a děla, tím tišší se stává hudba,“ říká Valentin Silvestrov.
„Čím hlasitěji hřmějí minomety a děla, tím tišší se stává hudba,“ říká Valentin Silvestrov. | Foto: Roberto Masotti/ECM

Někteří kritici tento obrat vnímají jako příklon k postmoderně, Silvestrov sám však svůj nový rukopis nazývá metaforickou hudbou. Je ztišená, meditativní, přitom povědomá a silně sugestivní. "Význam malého je čím dál větší," říká v nedávném rozhovoru - a lze to vztáhnout na jeho kompozice. Často je tvoří malé formy, autorovými slovy "božské triviality", avšak naplněné něčím, co posluchač vnímá jako velké, vysoké. Silvestrovovým oblíbeným žánrem je ostatně bagatela: drobné, zdánlivě bezvýznamné dílo.

Ze svého individualistického ústraní vystoupil, když "přišel moment, kdy už prostě nebylo možné nevystoupit", tedy právě události na Majdanu.

Všechny čtyři části stejnojmenného sborového cyklu rámuje nové zhudebnění národní hymny se slovy Pavla Čubynského. V tomto podání ztrácí původní patos a jásavost. Pokaždé zanechává dojem nejednoznačnosti, vzpírá se jasnému výkladu, ale také je plná prosté, trochu potemnělé krásy.

Jako uvedení do mytického polosnového světa sbor vždy bezprostředně před začátkem hymny napodobí zvony svatomichalského chrámu. Právě v něm nahrávka vznikla. Zvuk sboru se bohatě, šťavnatě nese prostorem.

Silvestrovova hudba se vzpírá označení nacionalistická. Připomíná spíše dávný chrámový styl kyjevských klášterů, je v ní skromná monumentalita a spíše než by vrcholila, směřuje ke ztišení. Připomíná zdrženlivou prostotu sborů Angličana Geralda Finziho ze začátku 20. století kombinovanou s východní emocionalitou. Její drásavost nespočívá v disonancích, ale harmoniích, které znějí povědomě, avšak vzápětí unikají očekávání, rozpíjejí se.

Třetí skladba z prvního oddílu skladby Majdan 2014 od Valentina Silvestrova (na snímku) v podání Kyjevského komorního sboru. Foto: Marco Caselli | Video: ECM Records

Mezi zhudebněnými texty najdeme verše z děl ukrajinských básníků jako národního autora Tarase Ševčenka, biblických i lidových textů, rekviem, ale také běloruskou lidovou ukolébavku, jíž cyklus končí.

Jeho nejlepší charakteristiku podal sám skladatel. "Čím hlasitěji hřmí minomety a děla, tím tišší se stává hudba. Není náhodou, že symbolickou korunou cyklu Majdan 2014 je tichá ukolébavka. Já totiž nejsem schopný ani ochotný zmnožovat hluk téhle příšerné války. Chci místo toho ukázat, jak křehká je naše civilizace. Chci svojí hudbou zachovat a ochránit dny míru. Zdá se mi, že tohle je hlavní úkol dnešního umění," vysvětluje.

Obal nového alba.
Obal nového alba. | Foto: ECM Records

Album doplňují tři Silvestrovova sborová díla na texty Tarase Ševčenka. Tento básník z 19. století sice většinu života strávil v Rusku, kde byl stíhán carskou policií, díky silně proukrajinským postojům a proto, že poezii psal v ukrajinštině, však inspiroval snad každého ukrajinského skladatele. Zatímco mnoho zhudebnění jeho textů se nese na vlně národního patosu, ta Silvestrovova v sobě mají prostou intimitu i posmutnělou rezignovanost.

Desku vydal renomovaný německý label ECM, specializující se na jazz a soudobou klasickou hudbu. S jedenácti tituly je Silvestrov jedním z jeho profilových umělců.

Autor, jenž v pokročilém stáří musel opustit rodnou zemi, dnes tvoří v Berlíně: pokračuje v psaní bagatel, intimní ztišené hudby, která poskytuje útěchu v zamyšlení nad tím, co bylo a co by zase mohlo být.

Album

Valentin Silvestrov: Maidan
Kyjevský komorní sbor
Mykola Hodbyč - sbormistr
ECM Records 2022

 

Právě se děje

Další zprávy