"Čas využíváme také k nahrávání Smetanovy Mé vlasti s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a plánujeme i další nahrávání," říká generální ředitel orchestru David Mareček.
Posledním on-line přenosem filharmoniků byl novoroční koncert pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Tomáše Netopila. Uskutečnil se bez publika, stejně jako čtyři mimořádné večery o adventních nedělích.
Kvůli pandemii koronaviru se vedení orchestru poté rozhodlo zrušit všechny koncerty pro veřejnost v období ledna a února 2021. Nyní začne Česká filharmonie zkoušet k nahrávání Mé vlasti a na první letošní on-line přenos.
S ministerstvem kultury, případně ministerstvem zdravotnictví chce vedení vypracovat plán budoucnosti orchestru a jeho podzimního návratu do koncertního režimu. "Jednáme, jak by mohlo do sálu znovu přijít publikum, buď úpravou stávajících pravidel, nebo testováním návštěvníků," doplňuje Mareček.
Z letošních plánovaných zahraničních zájezdů se filharmonie chystá do Rakouska a Japonska. "Zatím nám neodřekli zájezd pořadatelé koncertu na začátku února ve Vídni, pouze chtějí zahrát program třikrát, a ne jednou, aby se obsloužilo celé publikum. Na podzim nás čeká velký zájezd do Japonska. Ten bychom absolvovali rádi, protože Japonsko se chystá na odložené olympijské hry. Pokud by se konaly, mělo by se uskutečnit i naše turné," vysvětluje ředitel.
Česká filharmonie, která svůj první koncert uvedla v Rudolfinu 4. ledna 1896 pod vedením Antonína Dvořáka, je podle současného ředitele "srdcem české hudby" a její vzestup rámují velká jména českých muzikantů.
"Václav Talich svou neúnavnou prací pozvedl Českou filharmonii z lokálního tělesa na orchestr světové úrovně. Rafael Kubelík dosáhl převedení filharmonie pod stát a po emigraci se k ní na konci kariéry vrátil, čímž symbolicky završil návrat svobody do naší země," vyjmenovává Mareček významné šéfdirigenty. Talich vedl orchestr v letech 1919 a 1931 a znovu od roku 1933 do 1941, Kubelík od roku 1942 do 1948.
"Karel Ančerl otevřel Českou filharmonii světu a obstál v těžké konkurenci na nahrávkách i koncertech. Václav Neumann s noblesou dovedl orchestr k listopadu 1989 a dodal mu odvahu být živou součástí velkého dějinného okamžiku," pokračuje Mareček. Ančerl byl šéfdirigentem v letech 1950 až 1968, Neumann od roku 1968 až do sametové revoluce.
"Životní příběh Jiřího Bělohlávka se naplnil návratem do čela filharmonie a přinesl orchestru zpět stabilitu a umělecký lesk," připomíná Mareček dirigenta, který filharmonii vedl v letech 1990 až 1992 a posléze se vrátil roku 2012. První český orchestr pak vedl až do svého úmrtí v roce 2017.
Tělesu se po sametové revoluci nevyhnuly konflikty kolem nové organizační struktury. Jeho pověsti uškodily i problematické odchody šéfdirigentů Gerda Albrechta či Zdeňka Mácala.
Pod vedením Davida Marečka, který s kolegy nastoupil před deseti lety, se situace uklidnila. "Stabilita souboru je daná stabilitou vedení. Ne však našeho manažerského, ale uměleckého. Těžké časy České filharmonie, zejména po roce 1989, byly těžké zejména proto, že se střídali šéfdirigenti častěji, než je u podobných orchestrů obvyklé. Jiří Bělohlávek dobře nastolil trend a po jeho předčasném úmrtí na něj Semjon Byčkov dokázal navázat," míní Mareček.
Pod jeho vedením dnes orchestr plánujeme v pěti- až desetiletém horizontu. "To je klíčové, protože v klasické muzice nic nevzniká rychle," dodává David Mareček.
