Brendel slaví devadesátiny. Dopady viru na koncertní život jsou děsivé, říká

ČTK Kultura ČTK, DPA, Kultura
4. 1. 2021 12:48
Světoznámý britsko-rakouský klavírista Alfred Brendel má starost o hudební branži. "Dopady viru na koncertní život, operní domy, orchestry, sbory a sdružení komorní hudby a na jednotlivé hudebníky jsou děsivé," popisuje pro agenturu DPA rodák z moravské Loučné nad Desnou před svými úterními 90. narozeninami.
Alfred Brendel naposledy koncertoval roku 2008 ve vídeňském Musikvereinu.
Alfred Brendel naposledy koncertoval roku 2008 ve vídeňském Musikvereinu. | Foto: ČTK/AP

Proslul zejména interpretacemi děl Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena nebo Franze Schuberta.

Klavírista žijící v Londýně se z pódií stáhl v roce 2008, kdy naposledy vystoupil ve vídeňském Musikvereinu, o hudbu se ale stále intenzivně zajímá. Přednáší, vede mistrovské kurzy nebo píše. Před pandemií ve svém domě rád přijímal muzikanty. "Když jsem chodil na koncerty, tak pro potěšení z poslechu nové hudby," vysvětluje Brendel, který je podle DPA považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. a 21. století.

Po vyhlášení nouzového stavu se musel spokojit se záznamy hudby. "Během dobrovolné izolace jsem s velkou vděčností v televizi sledoval operní představení Metropolitní opery, berlínské Komické opery, ze Salcburku, z Glyndebourne a z Covent Garden," vypočítává.

"Vždyť jsem sám nahrál mnoho desek. Zůstávám tak prostřednictvím nahrávek ve spojení s velkými starými hudebníky," pokračuje Brendel, kterému prý ale stejně něco chybí. "Samozřejmě všichni toužíme po tělesnosti koncertu, po tom, být u toho, být uvnitř, dýchat stejný vzduch, spoluprožívat riziko i úspěch," popisuje klavírista a také autor mnoha esejů či odborných textů, který se však věnuje i poezii nebo výtvarnému umění.

Jeden konkrétní vrchol své dlouhé kariéry vyzdvihnout nechce. "Jsem vděčný za to, že jsem se dokázal 60 let bez podpory rozvíjet," říká Brendel. "Nebyl jsem žádné zázračné dítě, ani jsem nemusel vytrpět příliš ranou senzační kariéru."

"Moji rodiče nebyli muzikální," vzpomíná hudebník, "v domě ale bylo křídlo a dostával jsem hodiny klavíru, jak se patří pro měšťáckou rodinu."

Rodina, která nějaký čas žila na ostrově Krku a v Záhřebu, se krátce po 2. světové válce přestěhovala do Štýrského Hradce. Tam Brendelova umělecká dráha začala naplno, stal se od obskurního recitalisty přes studiového hráče nízkorozpočtových vydavatelství až po interpreta uznávaného malým, ale náročným publikem.

Alfred Brendel u příležitosti vydání svých nahrávek pro značku Philips hovoří o Beethovenovi a Schubertovi. | Video: Decca Classics

Komplet jeho nahrávek obsahuje 114 CD, je držitelem čestných doktorátů z univerzit v Oxfordu a Yale nebo významných ocenění za celoživotní přínos. "Od svých 17 až do 77 let jsem koncertoval," shrnuje umělec, který světové renomé získal v 50. letech minulého století.

V 70. letech se přestěhoval z Vídně do Londýna, neboť rakouská metropole podle něj byla tehdy provinční a on toužil po "velkém živoucím městě", jak říká. "A vkládal jsem velké naděje do Velké Británie, která už nebyla tak velká, uvnitř evropského společenství. Politický vývoj posledních let mě však zbavil iluzí," lituje klavírista s poukazem na brexit.

S Alfredem Brendelem se opakovaně mohli setkávat také Češi. Naposledy předloni se na jeho počest v pražském Rudolfinu konal třídenní festival Hommage à Alfred Brendel, kde pokřtil české vydání své knihy Abeceda klavíristy.

"Ve stručných a výstižných textech si lze přečíst, co pro Brendela znamenají Beethoven, Mozart a Liszt, jak vnímá cvičení, pravidla a virtuozitu, nebo jakou důležitost přikládá humoru, rozmanitosti a tanci," napsalo o knize Aktuálně.cz, podle nějž pro čtení Abecedy klavíristy není potřeba umět hrát na klavír, rozumět hudbě, ani chodit na koncerty.  "Je to inteligentní a vstřícná kniha, ze které si lze občas kousek přečíst a zase ji odložit," shrnul kritik Boris Klepal.

Kromě Abecedy klavíristy již před několika lety v českém překladu vyšly eseje Hudba, smysl a nesmysl. Obě knihy publikoval Volvox Globator.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy