reklama
 
 

Dvořákovu Prahu završí pěvkyně Finková. Česko je má dodatečná vlast, říká

20. 9. 2018 14:18
Biblické písně na pátečním završení Dvořákovy Prahy zazpívá mezzosopranistka Bernarda Finková. Začátkem 90. let žila v Praze, kde její manžel, diplomat, přispěl ke vzniku Rakouského kulturního fóra. "Česko je taková má dodatečná vlast," říká pěvkyně.

Bernarda Finková objevila hudbu Antonína Dvořáka už jako dítě. Mělo to na ni silný dopad.

Letos třiašedesátiletá pěvkyně vyrůstala v argentinské metropoli Buenos Aires, v rodině Slovinců, kteří emigrovali, když se v jejich vlasti moci chopili komunisté. Jednou rodiče Finkové domů přinesli vinyl s nahrávkou Dvořákovy Deváté symfonie a začali si ji pouštět takřka každý den. Právě Novosvětskou vnímá Finková zpětně jako určující zážitek.

"Je to slovanská hudba a já mám slovanskou krev," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Nevím, kolikrát jsem Novosvětskou slyšela, ale nakonec jsem ji znala nazpaměť. Najednou se mi v Buenos Aires nějak lépe dýchalo. Ta hudba mé duši roztáhla křídla."

Finková pak v Argentině absolvovala tamní Instituto Superior de Arte del Teatro Colón, načež se přesunula do Evropy. Postupně se stala přední světovou mezzosopranistkou, na Dvořáka ovšem nezapomněla. Tento pátek přijede do Prahy, kde na závěrečném koncertu festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu zazpívá skladatelovy Biblické písně. Doprovodí ji špičkový orchestr Staatskapelle Dresden vedený Manfredem Honeckem.

Finková se celou kariéru věnuje slavným písňovým cyklům. Ale konkrétně Dvořáka začala zpívat až díky svému manželovi, rakouskému diplomatovi Valentinu Inzkovi. Ten byl začátkem 90. let vyslán do Prahy coby rakouský kulturní atašé a zažil zde svobodomyslnou éru, první roky, kdy se země probouzela po desítkách let komunistického útlaku, na Pražském hradě seděl Václav Havel a státy jako Rakousko se v Česku chtěly etablovat také prostřednictvím kultury.

Právě Inzko má lví podíl na založení Rakouského kulturního fóra, které dodnes působí v centru Prahy na Jungmannově náměstí.

Pro Bernardu Finkovou tato příležitost znamenala, že se mohla ponořit hlouběji do české hudby. "Měla jsem nesmírné štěstí, že se to tak sešlo a dostala jsem příležitost podívat se do Prahy," vzpomíná pěvkyně, jež se tehdy obstojně naučila česky a jazyk od té doby nezapomněla. "Měla jsem kolem sebe lidi jako skladatele, pedagoga a klavíristu České filharmonie Jaroslava Šarouna, který mi ukázal spoustu Dvořákových partitur, včetně mnohých, jež jsem neznala. Teprve díky němu jsem Dvořáka začala pořádně chápat," líčí.

Biblické písně, které zazpívá tento pátek, už Finková znala z Buenos Aires - jen jejich hloubku a význam prý docenila teprve v Praze. Dodnes si z hlavy třeba vybavuje, že Dvořák cyklus deseti písní na slova z Davidovy Knihy žalmů vytvořil během tříletého pobytu v USA, kdy tesknil po vlasti. A že se tak stalo v době, kdy zemřelo několik jeho přátel - Dvořákův otec skonal krátce po dokončení cyklu.

"Složil Biblické písně ve smutném rozpoložení, kdy se loučil s tatínkem," míní Finková. "Dvořák byl hluboce věřící a dobře znal žalmy, které si vybral. V těch písních je slyšet, že do nich vtiskl celou svou duši i tělo," říká pěvkyně a dále upozorňuje, že Dvořák nezhudebnil latinský text, častější v duchovních dílech, nýbrž starý překlad z Bible kralické.

Před třemi lety Bernarda Finková zpívala Mahlerovo Vzkříšení s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. | Video: Česká filharmonie

Dvořáka má mezzosopranistka dodnes v repertoáru. "Zbožňuji, jak psal pro lidský hlas, vždy některé jeho písně uvádím na recitálech," říká a konkrétně jmenuje skladatelovy Cigánské melodie nebo Písně milostné.

S jeho Biblickými písněmi dnes cestuje po světě. Například už začátkem letošního roku je zpívala ve čtyřech městech v jižní Americe na turné s rakouským komorním orchestrem Camerata Salzburg. "Samozřejmě jim tam lidé nerozuměli, ale dostali překlad a hudební nálada žalmů je tak jednoznačná, že každý pochopí, oč jde," tvrdí pěvkyně. "Všichni někdy zažijeme chvíle, kdy bychom mohli zpívat Biblické písně. Moci otevřít srdce, vyslovit naši úzkost, naše strachy, radost či vděk je utěšující. Biblické písně mluví jazykem lidského srdce," říká.

Na letošním turné Finková uváděla všech deset písní, původně zkomponovaných pro klavír a hlas. Tento pátek jich v Rudolfinu na programu bude mít jen pět. "Do orchestrální podoby je upravil sám Dvořák. V symfonické úpravě se často hrává i zbylých pět, tam už ale aranžmá nepochází od skladatele," vysvětluje.

Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy

21. září, Dvořákova síň Rudolfina, Praha
Staatskapelle Dresden
Manfred Honeck - dirigent
Bernarda Finková - mezzosoprán
Slovenský filharmonický sbor
Štefan Sedlický - sbormistr

A sotva Finková završí Dvořákovu Prahu, se stejným programem v sobotu vystoupí v Drážďanech na oslavách 470 let od založení orchestru Staatskapelle Dresden. "Dovedete si to představit, že nějaký orchestr existuje téměř pět století?" podivuje se, pochopitelně ovšem poctěná možností připomenout takové výročí právě Dvořákovou hudbou.

Za stejně mimořádné ale pěvkyně považuje i pozvání do české metropole. "Má rodina a já nikdy nezapomeneme na šest krásných let, kdy jsme žili v Praze. Byla to pro nás nesmírná zkušenost. Zbožňuji svůj domov, Argentinu, i Slovinsko, odkud jsou mí rodiče. Sama vlastním slovinský pas. Ale k České republice cítím stejně vřelý vztah. Je to taková má dodatečná vlast," dodává.

autor: Frank Kuznik | 20. 9. 2018 14:18

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama