Festival oprášil opomíjenou verzi Dvořákovy opery o dobrotivém králi a uhlíři

ČTK Kultura ČTK, Kultura
20. 9. 2019 13:20
Festival Dvořákova Praha oživil opomíjené první zhudebnění Krále a uhlíře. Komickou operu o třech dějstvích napsal Antonín Dvořák v roce 1871, uvedení se ale nedožil. Nezkrácené dílo v koncertním provedení včera obecenstvo slyšelo poprvé v pražském Rudolfinu, před nímž stojí Dvořákova socha.
Krále a uhlíře včera zpívali sopranistka Kateřina Kněžíková a tenorista Richard Samek.
Krále a uhlíře včera zpívali sopranistka Kateřina Kněžíková a tenorista Richard Samek. | Foto: ČTK

Umělecky náročný kus trvající zhruba tři hodiny diváci přijali s nadšením. Hráči Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražský filharmonický sbor i sólisté si s posledním taktem oddechli, dirigent Tomáš Brauner otřel pot z čela. Všichni si pak užili bouřlivý potlesk s výkřiky bravo.

V hlavních rolích se představili sopranistka Kateřina Kněžíková jako Liduška, tenorista Richard Samek ztvárnil Jeníka a barytonista Roman Hoza zpíval krále. Opera vypráví o králi, který zabloudí při lovu a nepoznán stráví večer s uhlíři. Na rozloučenou dostává polibek od Lidušky, což rozlítí jejího milého Jeníka. Toho domnělá nevěra přiměje přidat se k vojsku. Král později uhlíře a jeho ženu zve na hrad, kde prozrazuje svou totožnost a Lidušku s Jeníkem zasnoubí.

Antonín Dvořák operu napsal ve svých 30 letech pod vlivem novoromantického stylu Richarda Wagnera. Dočkala se pouze šesti uvedení v upravené verzi v sezoně 1929/1930 v pražském Národním divadle, pod taktovkou tehdejšího šéfa opery Otakara Ostrčila. Dvořák byl dávno po smrti, zemřel roku 1904.

Nedochovala se žádná nahrávka, nikdo z diváků tedy včera nevěděl, co může čekat. Možná proto po každé pauze řady v sále lehce prořídly.

Prostý námět pojal Dvořák hudebně velkolepě. Některé pasáže, v nichž dostávají prostor orchestr, sbory i sólisté a každý part žije vlastním životem, jsou obtížné nejen pro umělce. Také na posluchače mohou působit chaoticky. Vždy ale gradují do společného závěru. Ač dlouhé, posluchačsky je dílo přívětivé s mnoha překvapivými momenty.

Značný prostor včera měly sbory, které se úlohy zhostily bravurně. Skvěle své role zazpívali také sólisté. Výkon hodný obdivu předvedl mladý barytonista Roman Hoza coby král Matyáš, dokonale ho doplnil slovenský basista Jozef Benci v úloze uhlíře Matěje.

Dirigent Tomáš Brauner.
Dirigent Tomáš Brauner. | Foto: ČTK

S nápadem nastudovat a provést první verzi Krále a uhlíře přišel americký muzikolog David Beveridge, který se na Dvořáka specializuje a také je programovým poradcem festivalu Dvořákova Praha. Některé části díla jsou "naprosto úchvatné", řekl. "Jde o velký pokrok proti Alfredovi," konstatoval v narážce na Dvořákovu operní prvotinu z roku 1870.

Ze včerejšího večera v Rudolfinu vznikla nahrávka. Stanice Českého rozhlasu Vltava ji odvysílá 5. října, později by se mohla dostat také do distribuce. Akademie klasické hudby, která Dvořákovu Prahu pořádá, rovněž zdigitalizovala původní rukopisný materiál.

Král a uhlíř je Dvořákovou druhou operou. Libreto, které napsal český notář a spisovatel Bernard Guldener pod pseudonymem B. J. Lobeský, skladatel zhudebnil dvakrát - nejprve roku 1871 ve wagnerovském duchu, poté v roce 1874 spíše v lidovém stylu.

"Tehdejší povědomí o Dvořákovi jako skladateli bylo totiž téměř nulové. Nejnázorněji to dokládá dobová zpráva z časopisu Světozor, podle které novou operu komponuje "člen orchestru českého divadla p. Josef (sic!) Dvořák," upozorňují webové stránky muzikologa Ondřeje Šupka. Připomínají také, že v době vzniku první verze Krále a uhlíře byl Dvořák stále jen dosavadním violistou Prozatímního divadla a také varhaníkem v kostele sv. Vojtěcha na pražském Novém Městě.

Krále a uhlíře včera zpívali sopranistka Kateřina Kněžíková a tenorista Richard Samek.
Krále a uhlíře včera zpívali sopranistka Kateřina Kněžíková a tenorista Richard Samek. | Foto: ČTK

Opera Král a uhlíř měla mít premiéru právě v Prozatímním divadle, jejž vedl Bedřich Smetana. Kvůli náročnosti díla a jeho složitému polyfonnímu slohu však uvedení odložil.

"Opera byla zadána, rozepsána, počalo se pilně se studováním partií, však nechtělo to vše jaksi kupředu: každý sólista naříkal si na nesnadnost a nevděčnost partií a sboru nechtěly melodie Dvořákovy nijak do hlavy - vše, co bylo po Dvořákově opeře určeno ku provedení, se tím zdržovalo, každý s nechutí šel do zkoušek, poněvadž byl ve svém nitru přesvědčen, že marná je všechna práce, ta hudba že nikdy obliby nedojde," vylíčil atmosféru zkoušek pod Smetanovým vedením hudební kritik V. J. Novotný.

"Tak jsem například při nahlédnutí do partitury Dvořákovy opery ,Král a uhlíř', jež měla býti u nás provozována, seznal, že tak, jak je nyní napsána, provésti se nedá. Aby se neřeklo, že zamítám tuto operu bez příčiny, dal jsem ji nastudovati. Při zkoušce bylo s obtížemi provedeno pouze první jednání, poněvadž jak hudebníci v orchestru, tak i zpěváci si stěžovali, že se jim ukládají úkony prostě nemožné," vysvětlil Bedřich Smetana, proč partituru nakonec vrátil.

Dvořák o několik let později vytvořil druhou, jednodušší a dnes známější verzi, bez použití původního hudebního materiálu.

Festival Dvořákova Praha, který vyvrcholí v pondělí 23. září, už před pěti lety ve světové premiéře představil autorovu operní prvotinu Alfreda.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Tipsarevič v posledním zápase kariéry odvrátil devět mečbolů

Srbský tenista Janko Tipsarevič bojoval ve čtvrtfinále ve Stockholmu o prodloužení kariéry přes tři hodiny a odvrátil devět mečbolů, nakonec ale Japonci Juičimu Sugitovi podlehl 2:6, 6:4 a 6:7. Pětatřicetiletý bělehradský rodák už dříve ohlásil, že turnaj ve švédské metropoli bude jeho posledním představením na ATP Tour.

"Kdybych si měl vybrat způsob, jak ukončit kariéru, bylo by to takhle - nechat na kurtu všechno. Tento okamžik si budu pamatovat do konce života," uvedl Tipsarevič po zápase, který oba tenisté končili v křečích.

Bývalý osmý hráč světového žebříčku odvrátil devět mečbolů v závěru třetího setu a vynutil si tie-break, v němž dokonce vedl 2:0. Sugita ale pěti body vývoj zkrácené hry otočil a vypracoval si desátý mečbol na 6:4, při němž Tipsarevič poslal bekhend za základní čáru.

Srbský tenista hrající v ochranných sportovních brýlích získal během kariéry čtyři tituly na ATP Tour a na dalších sedmi turnajích postoupil do finále. Dvakrát startoval na Turnaji mistrů a v roce 2010 byl členem vítězného srbského družstva v Davis Cupu.

Další zprávy