Spojit dokonalost s dětskou nevinností. Na Pražském jaru vystoupí klavírista Schiff

Dita Hradecká Dita Hradecká
27. 12. 2019 11:11
Co se klavíristů týče, příští ročník festivalu Pražské jaro bude přímo exkluzivní: Američané Murray Perahia a Garrick Ohlsson, Nor Leif Ove Andsnes i Maďar András Schiff jsou jména, kvůli nimž se vyplatilo nezaspat zahájení prodeje vstupenek. V případě pětašedesátiletého Schiffa tím spíš, že se stane reziden­čním umělcem festivalu.
András Schiff řadí tóny a fráze s radostnou nenuceností.
András Schiff řadí tóny a fráze s radostnou nenuceností. | Foto: Priska Ketterer

Se stejným vášnivým zaujetím a krystalickou stylovou čistotou hraje Bacha jako Chopina, Mozarta a Bartóka jako Janáčka. Patří nejen k nejuznávanějším, ale také nejsympatičtějším osobnostem hudební scény. Bacha ani Janáčka od něj tentokrát neuslyšíme − zato Beethovena, Brahmse a Dvořáka ano.

András Schiff.
András Schiff. | Foto: Dieter Mayr

Narodil se v roce, kdy zemřel Stalin, do rodiny dvou přeživších holokaustu. Prý je vděčný, že nevyrůstal na Západě. "Byl by to úplně jiný příběh," tvrdí klavírista, který se svou ženou, Japonkou, od 80. let minulého století žije v Londýně. "Nejhorší dobu už jsme měli za sebou a budapešťská hudební akademie se nám stala oázou. Hudbu, to nejabstraktnější ze všech umění, nemohli tolik kontrolovat," vzpomíná.

András Schiff pamatuje, jak Budapešť navštívil klavírista Svjatoslav Richter a na lístky stály frontu tisíce lidí.

Největší vliv na něj měl jeho učitel, jeden z nejvýznamnějších skladatelů 20. století György Kurtág. Schiff u něho studoval klavír a komorní hru. "Nikdy nezapomenu na svou první hodinu. Měl jsem hrát jednu z Bachových Tříhlasých invencí, což je pro klavíristu čajíček, a na té dvouminutové skladbě jsme pracovali dvě a půl hodiny. Kurtág hovořil o kvalitě tónu, harmonii, artikulaci, kontrapunktu. Na této první lekci jsem pochopil, že hudba není jen otázkou života a smrti, že je ještě důležitější," popsal Schiff v rozhovoru pro britský deník Guardian.

V jeho hře se toto poznání ale projevilo jinak než smrtelnou vážností: posluchač má při ní tendenci se usmívat. Ať už Schiff uvádí Bachovy koncerty, nebo Beethovenovy sonáty, tóny a fráze řadí s radostnou nenuceností.

Ještě jednu důležitou věc Kurtág Schiffovi předal: "kompoziční" přístup k interpretaci. "Instrumentalisté se často ztrácí v technických záležitostech a přílišných detailech. Skladatelé umí vytvořit hierarchii," vysvětluje šarmantní pianista.

Svůj analytický ponor osvědčil nejen mnohokrát na pódiu, ale také sérií přednášek, v nichž londýnskému publiku představoval všechny sonáty Ludwiga van Beethovena. Perfektní angličtinou, nesoucí nicméně stopy východoevropského přízvuku, osvětluje souvislosti s Bachovým kontrapunktem, objevuje skladatelovu spiritualitu a sleduje jeho myšlenky. Přestože se tímto monumentem zabývá desítky let, s pokorou přiznává, že je stále na cestě a nedospěl ke konci.

Schiff v Praze zahraje Beethovenovu Sonátu pro klavír č. 30 E dur. | Video: Kioi Hall Tokio

Beethovenovy tři poslední sonáty zazní také na Schiffově sólovém recitálu 1. června 2020 na Pražském jaru.

"Je to zvláštní. Když se tak moc zabývám jediným autorem, začnu se fyzicky i mentálně cítit jako on. Beethoven mě jako člověka změnil. S Chopinem, kterého jsem také hodně hrál, se mi to nestalo − vždy jsem zůstal vně, cítil se jako interpret. Chopin se omrzí. Ale s Beethovenem a Bachem je to jiné. Nabízejí nespočet možností. Můžete zahrát Bachovu fugu v deseti různých tempech a pořád bude dobrá," vypráví.

Možná právě svoboda, která z hraní vyzařuje, činí Schiffovy výkony tak bezprostřední. I když většinou užívá moderních nástrojů, intenzivně se zabýval klavíry Mozartovy a Beethovenovy doby. Pořídil desítky nahrávek, mimo jiné komplet Beethovenových sonát, Bachův Dobře temperovaný klavír či Goldbergovské variace.

V poslední dekádě Schiff začal dirigovat. Capella Andrea Barca je jeho orchestr tvořený špičkovými sólisty, které Maďar diriguje od klavíru. Netřeba spekulovat, po kterém velkém Italovi orchestr nazval: Andrea Barca je italským překladem jména András Schiff.

"Člověk nesmí ztratit smysl pro humor a schopnost dělat si legraci sám ze sebe," zní možná překvapivé krédo umělce pasovaného do rytířského stavu a nositele mnoha medailí, řádů i čestných doktorátů.

Nejvíce prý Schiff obdivuje ty hudebníky, kteří spojili absolutní dokonalost s až dětskou nevinností. Tato čistota koresponduje s nesmiřitelností ve věcech týkajících se lidské důstojnosti: není překvapivé, že Schiff je výrazným kritikem politiky maďarského premiéra Viktora Orbána − a že se na protest proti vzestupu pravice v Rakousku vzdal tamního občanství a přijal britské.

András Schiff

Dvořákova síň Rudolfina, 1. června 2020

 

Právě se děje

Další zprávy