Právě ze smyslu pro řád, hluboké znalosti hudby a porozumění pro nesmysl čerpá také jeho kniha nazvaná Abeceda klavíristy, která nedávno vyšla v českém překladu Martina Lauera. Osmaosmdesátiletý hudebník ji pokřtí na třídenním festivalu Hommage à Alfred Brendel, který se uskuteční ve dnech 17. až 19. března v pražském Rudolfinu.
Alfred Brendel už kariéru aktivního klavíristy ukončil, o to intenzivněji se ale věnuje přednáškám, vedení mistrovských kurzů a literatuře. Tu mohou v posledních letech poznávat také Češi: knihu klavíristových esejů Hudba, smysl a nesmysl před třemi roky vydalo nakladatelství Volvox Globator, které nyní publikovalo také Abecedu klavíristy.
"Nejde mi o úplnost - mé literární sympatie se přiklánějí k fragmentu a aforismu," upozorňuje Brendel hned v předmluvě, a tím na svou knihu vlastně prozrazuje skoro vše.
Předkládá v ní pečlivě vybraný abecední seznam hudebních hesel a vyjadřuje se k nim s charakteristickou směsí profesorské přesnosti, suchého humoru, zasvěcenosti i sarkasmu. "Jestliže se skutečně nedokážete ubránit kašli, odkašlejte si v tichých pasážích nebo v generálních pauzách," nabádá například návštěvníky koncertů v heslu věnovaném kašli. "Na krk vám bude uvaděčem pověšena visačka Kašlající víla z Rýna."
Abeceda klavíristy přesto není sbírkou legrácek ani hudebních anekdot. Brendel vybírá hesla podle toho, co po své dlouhé klavírní kariéře pokládá v hudbě za nejdůležitější - ať už se jedná o věci základní, nebo rušivé.
Ve stručných a výstižných textech si tak lze přečíst, co pro Brendela znamenají Beethoven, Mozart a Liszt, jak vnímá cvičení, pravidla a virtuozitu, nebo jakou důležitost přikládá humoru, rozmanitosti a tanci. V souvislostech pak čtenář pochopí, proč mají pro Brendela svoji váhu i hesla jako "kašel" nebo "fuj!".
Samostatné heslo má pochopitelně i klavír, o němž Brendel mimo jiné uvádí, že se z něj nesmí stát fetiš. A to navzdory tomu, že pozici klavíru coby královského nástroje nikde nezpochybňuje, spíš opakovaně zdůrazňuje. Stejně jako nutnost zpěvného projevu, cantabile, který je kromě samostatného hesla dalším leitmotivem knihy.
Pro čtení Abecedy klavíristy není potřeba umět hrát na klavír, rozumět hudbě, vlastně ani chodit na koncerty. Je to inteligentní a vstřícná kniha, ze které si lze občas kousek přečíst a zase ji odložit. Také je samozřejmě možné ji s nekritickou úctou zhltnout a Brendelovy postřehy přijmout za své. Snad nejlepší je střední cesta, která se k Brendelově Abecedě bude průběžně vracet, jednotlivá hesla promýšlet spolu s autorem a třeba s ním v duchu i polemizovat.
V každém případě jde o brilantní ukázku toho, jak lze o hudbě mluvit zasvěceně, poutavě a přitom jí nepřisuzovat auru vznešeného tajemství, do něhož je dovoleno proniknout jen vyvoleným. A možná je dobré si občas připomenout i to kašlající publikum, které je sice Brendelovi evidentně z duše protivné, ale ne tolik, aby ho vyháněl ze sálu.
Knihu Abeceda klavíristy autor pokřtí v průběhu třídenního festivalu Hommage à Alfred Brendel. Zároveň s ní uvede i knihu svých básní, kterou pod názvem 2 × 2 = 13 rovněž vydal Volvox Globator.
Přehlídka Hommage à Alfred Brendel, kterou pořádají společnost Prague Music Performance a Česká filharmonie, se koná od 17. do 19. března v Sukově síni pražského Rudolfina. Na klavíristovo pozvání přijede špičkový francouzský Quatuor Diotima, který provede světovou premiéru skladby Future Family českého autora Miroslava Srnky a všech šest smyčcových kvartetů Bély Bartóka.
Sám Brendel bude přednášet o interpretaci Mozarta, křtít i podepisovat knihy. Povede také mistrovský kurz interpretace Franze Schuberta s českým Triem Incendio.
O Brendelovi takřka před čtyřiceti lety napsal deník New York Times, že si málokterý klavírista našel tak nepohodlnou cestu k úspěchu: od obskurního recitalisty přes studiového hráče nízkorozpočtových vydavatelství až po interpreta uznávaného malým, ale náročným publikem.
Alfred Brendel: Abeceda klavíristy
(Přeložil Martin Lauer)
Nakladatelství Volvox Globator 2018, 132 stran, 249 korun
Brendelovi tehdy bylo padesát let a jeho jméno se konečně řadilo mezi největší klavíristy 20. století, kam už dnes patří automaticky.
Alfred Brendel se narodil na Moravě, poté vyrůstal na ostrově Krku, v Záhřebu a Štýrském Hradci. Dnes je patrně nejvýstižnější označit jej jako Evropana.
Od roku 1971 žije v Londýně a mimochodem patří mezi zásadní odpůrce brexitu. "Mou první myšlenkou po ohlášení brexitu bylo, že odsud musím okamžitě zmizet," poznamenal před dvěma lety pro německý deník Der Tagesspiegel a hned se svým typickým sarkasmem dodal: "Jsem už ale příliš starý. Nedokážu přestěhovat svou knihovnu."
