Česká kina hlásí rekordní ztráty, bez hitů a občerstvení davy nepřijdou

Pavel Mazanec Pavel Mazanec
26. 6. 2020 17:21
I přes postupné uvolňování hygienických opatření zůstávají kina spíše poloprázdná. Je to i kvůli nemožnosti se u sledování filmu občerstvit a především kvůli málu novinek, které by po pandemii koronaviru přilákaly diváky. Provozovatelé biografů se shodují, že současná státní pomoc nestačí a celý průmysl čeká minimálně rok vysokých ztrát.
Znovu otevřít provozovatelé mohli sice již 10. května, některá omezení provozu ale platí dosud. Na ilustračním snímku je pražské Kino Pilotů.
Znovu otevřít provozovatelé mohli sice již 10. května, některá omezení provozu ale platí dosud. Na ilustračním snímku je pražské Kino Pilotů. | Foto: ČTK

V průběhu posledních měsíců se situace kin několikrát změnila. Nejprve to v polovině března vypadalo, že bude stačit omezení počtu návštěvníků na 100, už za několik dní ale sály musely zavřít úplně. Znovu otevřít provozovatelé sice mohli již 10. května, některá omezení ale platí dosud. Kina například smějí prodávat občerstvení, které si ale návštěvníci nemohou vzít do sálu. Nadále také při sledování filmu musí mít nasazené roušky.

Prázdná místa v českých biografech se ani nadále neplní. Zatímco za letošní leden a únor jejich celkové tržby podle Unie filmových distributorů činily 210 a 211 milionů korun, za květen, kdy mohly promítat celé tři týdny, jsou pouze na 16 milionech. Za první dva březnové týdny před pandemií to přitom byl téměř pětinásobek.

Právě nemožnost brát si občerstvení do sálu označují někteří provozovatelé jako jednu z příčin aktuálního nezájmu lidí. "Film bez konzumace pro návštěvníky znamená překážku, takže víc než polovina lidí, kteří by jinak do kina přišli, tam bez občerstvení nepůjde," tvrdí Jan Bradáč, ředitel společnosti CineStar, která provozuje síť multikin.

"Dokud nepůjde přijít do kina bez tohoto omezení, situace se bude zlepšovat jen nepatrně. Za 20 let existence multikin jde zkrátka o přirozený jev a na tomto spojení zábavy s konzumací během představení vyrostly už dvě filmové generace," dodává Bradáč.

Ředitel šumperského kina Oko Kamil Navrátil označuje občerstvení v sálech za "nešvar, který jsme si tu nevypěstovali, byl tu již v minulosti", jak říká. "Přidal se popcorn a ten jsme přiživili. Za sebe si dokážu představit plošný zákaz jezení v kinech. V divadle taky nikoho nenapadne vytáhnout nachos. Samozřejmě jsou kina, zejména multiplexy, která jsou částečně postavena na příjmech z popcornu, takže si uvědomuji i ekonomický přínos občerstvení, ale to nemění nic na tom, že bychom si v kině měli vychutnávat spíše filmy," argumentuje Navrátil.

Připomíná, že dřív se v kinech stejně jako třeba ve vlacích nebo letadlech kouřilo, což už je dnes minulost. "Největší peklo je ale jednoznačně v kině prosedět dvě hodiny v roušce," dodává ředitel šumperského kina Oko.

Jan Bradáč, ředitel Falconu a sítě kin CineStar.
Jan Bradáč, ředitel Falconu a sítě kin CineStar. | Foto: Lukáš Bíba

Půl roku staré filmy kina neuživí

Dalším a zřejmě nejdůležitějším faktorem je nedostatek filmů, které nyní míří do distribuce. Mnoho premiér bylo posunuto i o několik měsíců, a to hlavně kvůli strachu z nízké návštěvnosti, potvrzuje i Jan Bradáč, který je kromě sítě CineStar také ředitelem distribuční společnosti Falcon. Ta v Česku uvádí velkorozpočtové ságy jako Star Wars, Avengers nebo Piráti z Karibiku.

"Návštěvnost drží trh na úrovni mezi 10 až 20 procenty původních hodnot před pandemií, což je samozřejmě katastrofa a dlouho to vydržet nejde. Do premiéry Bouráka 11. června byly nejnavštěvovanější ty filmy, které startovaly ještě před nouzovým stavem, tedy dokumentární hit V síti a Disneyho Frčíme. Bourák pomohl tu linii návštěvnosti alespoň nějak udržet na této úrovni. Kdyby tento nový film nepřišel, nebylo by v kinech už pomalu koho počítat," míní Bradáč.

Bouráka do kin uvedla právě jeho společnost Falcon, se započtením minulého víkendu jej podle Unie filmových distributorů zatím vidělo 30 tisíc lidí a utržil 4,4 milionu korun.

Až takový problém s programovou skladbou nemají menší kina, zaměřená spíše na náročnější diváky. "Pro kina našeho typu není problém sestavit program tak, aby se držel v mantinelech nastavených před koronou. Samozřejmě i nám chybí novější atraktivní tituly, ale nejsme na megahitech tak fatálně závislí jako klasicky komerčně vedená kina," říká Ivo Andrle, ředitel společnosti Aerofilms, která provozuje síť pražských biografů Světozor, Bio Oko nebo Aero.

"Aktuální program je mixem úspěšných filmů z prvního čtvrtletí tohoto roku, nových premiér a také výletů do minulého roku. Rozjely se už ale také různé speciální dramaturgické projekty - například NT Live (přenosy z Národního divadla v Londýně), speciální projekce pro seniory, projekce popkulturních milníků, speciální projekce s debatami, přednášky a podobně," vypočítává Andrle.

Kina se tak snaží najít alespoň nějaký způsob, jak diváky přitáhnout, například promítají starší tituly. "Kultovní filmy mají své kouzlo, skvěle fungují na festivalech nebo jednorázově v letním kině. Program se na nich ale postavit nedá," upozorňuje Navrátil z šumperského kina Oko.

Společnost Aerofilms zaznamenala vysoký nárůst u své on-line půjčovny filmů, ta ale sama síť kin ani zdaleka neuživí.

Ivo Andrle (na snímku z roku 2017) je ředitelem distribuční společnosti Aerofilms, která provozuje pražská kina Světozor, Oko nebo Aero.
Ivo Andrle (na snímku z roku 2017) je ředitelem distribuční společnosti Aerofilms, která provozuje pražská kina Světozor, Oko nebo Aero. | Foto: Libor Fojtík

Společnost Cinema City i přes postupné uvolňování hygienických opatření své provozovny dlouho neotvírala. Učinila tak až včera, 25. června. "Prodej občerstvení a distribuce filmových novinek, která byla taktéž díky pandemii pozastavena, byly stěžejní důvody, proč zůstala naše kina zavřená. Zatím situaci analyzujeme a snažíme se dělat vše pro to, aby takto dlouhé uzavření pro naše kina fatální nebylo," popisuje za firmu Denisa Šandová.

Zachránit kina mohou jen diváci

Většina oslovených provozovatelů kin tvrdí, že dosud odsouhlasená státní podpora jim příliš nepomůže. "Pokud chce stát opravdu pomoci, tak snížením sazby DPH u licencí, to by pomohlo menším kinům, provozovanými městy či obcemi. Je až neuvěřitelné, že před rokem 2004 byla sazba u licencí 5 procent. U vstupného bych šel rovněž na pětiprocentní DPH. Takto si představuji rychlou a účinnou pomoc. Až se vrátí vše do normálu, tak se může sazba opět upravit," naznačuje jedno možné řešení Kamil Navrátil.

"Myslím, že do krize se teprve můžeme pomalu dostávat. Pokud zásadně padá ekonomika, poroste nezaměstnanost a sníží se kupní síla lidí, určitě bude mít méně diváků myšlenky, chuť či peníze na návštěvu kina, a to přestože kino je relativně levná forma zábavy. Čím hlubší bude tento všeobecný ekonomický propad, tím více kin se může dostat do ohrožení," vyjadřuje obavy prakticky všech provozovatelů Andrle z firmy Aerofilms.

"Věřím, že jako každá katastrofa nebo skutečná krize přinese i tahle nějaký očišťující efekt, a doufám, že jej dokážeme rozpoznat. Finančně se z toho ale budeme dostávat nejméně do příštího roku, v tom lepším případě," doplňuje Jan Bradáč.

"Zachránit kina můžou jen diváci, bez nich jsou tu kina zbytečně. Na nich to celé stojí a padá," uzavírá šéf šumperského kina Oko Kamil Navrátil.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Rafaj odstoupí 1. prosince. Vláda schválila podmínky výběru nového předsedy ÚOHS

Vláda na pondělním zasedání odsouhlasila podmínky výběrového řízení na pozici předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Potvrdil to premiér Andrej Babiš (ANO). Současný šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj odstoupí z funkce k 1. prosinci, rezignaci už dříve předal prezidentovi Miloši Zemanovi. Hlavě státu minulý týden potvrdil náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, že má zájem se výběrového řízení zúčastnit.

Ve výběrové komisi budou podle materiálů, které dnes předložil kabinetu jeho předseda, místopředsedkyně vládního Výboru pro personální nominace Yvona Charouzdová, ředitel Odboru práva veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj Vlastimil Fidler a státní tajemník ministerstva vnitra Josef Postránecký.

Zdroj: ČTK
Další zprávy