Kanadská spisovatelka Atwoodová převzala Cenu Franze Kafky. Výjimečná pocta, řekla v Praze

ČTK ČTK
17. 10. 2017 18:15
Jedna z nejvíce ceněných spisovatelek současnosti Margaret Atwoodová převzala v Praze Cenu Franze Kafky. Vyznala se při tom z obdivu vůči pražskému autorovi, kterého pro sebe objevila koncem padesátých let. Organizátoři autorku, která je také držitelkou Man Bookerovy ceny, ocenili zejména za její nasazení v kampaních týkajících se životního prostředí.
Margaret Atwoodová
Margaret Atwoodová | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Cenu Franze Kafky pojmenovanou podle autora, který byl podle jejích slov její první literární láskou, v úterý v Praze převzala kanadská autorka Margaret Atwoodová. Z obdivu k pražskému rodáku, který formoval obrysy moderního románu i povídky, se vyznala při ceremoniálu na Staroměstské radnici. Cenu dává Společnost Franze Kafky a je jedinou mezinárodní literární cenou, která se v ČR udílí.

Jejím posláním je ocenění výjimečné literární tvorby současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky.

Atwoodová patří k nejvíce ceněným spisovatelům současnosti. V roce 2000 získala za román Slepý vrah prestižní Man Bookerovu cenu. Loni obdržela PEN/Pinterovu cenu, která se v Británii uděluje za odvahu prosazovat svobodu slova. Organizátoři Kafkovy ceny autorku ocenili zejména za její nasazení v kampaních týkajících se životního prostředí.

Atwoodová při přebírání ceny spojené s odměnou 10.000 dolarů a bronzovou soškou Franze Kafky od Jaroslava Róny uvedla, že právě tato cena je pro ni výjimečná. Kafka ji prý velmi ovlivnil.

"Objevila jsem ho v knihkupectví někdy koncem 50. let minulého století. (…) Stál ve stejném regálu jako Beckett a Ionesco a Sartre, kteří byli tehdy mezi 'uměleckými' studenty existencialisty v černých rolácích v módě. Ti by se dali na prstech počítat - Kanada tenkrát byla provinční stojatou vodou," vzpomínala.

Uvedla, že Kafka ji oslovil okamžitě, jeho tvorbu viděla na pomezí vědecko-fantastické a pozdně viktoriánské literatury s hrůzostrašnými motivy.

"Doktor Jekyll se mění v pana Hyda, Drákula v upíra - což ještě není tak zlé - ale Řehoř Samsa se promění v obří hmyz, pobíhá po stropě a nebudí hrůzu, nýbrž odpor. Je nepohodlný pro společnost, ne nestvůra. Ať už to znamenalo cokoliv, zanechalo to ve mně nesmazatelný dojem. Když si teď Kafkovy povídky čtu znovu, pamatuji si každé slovo," řekla.

Připomněla, že když poprvé navštívila Prahu roku 1984, byl Kafka v nemilosti. "Upadl téměř v zapomnění: jeho smysl pro absurdno, nepříjemné utrpení jeho postav a jeho schopnost vyvolat temnou, leč hrozivou, politickou realitu - to vše příliš ťalo do živého," řekla.

Absurdní ale shledává i současný stav, kdy v Praze z Kafky těží turistický ruch. "Kdyby byl Kafka naživu, dělal by si legraci i z toho…" podotkla.

Zamýšlela se také nad dnešním posláním spisovatele a připomněla ekologické problémy, které ji trápí.

"Netuším, jaké umění se z našich současných okolností vynoří. Bude však jistě pozoruhodné. Dílo vytvořené spisovateli a umělci je jen zřídka příčinou událostí, ale je často jejich příznakem, nebo jim předchází. Stejně jako dílo Franze Kafky," uzavřela.

 

Právě se děje

Další zprávy